22. 4. 2009
Ve čtvrtek 23. dubna 2009 přichází do kin velký koprodukční dokument režiséra Petera Kerekese Jak se vaří dějiny. Film vznikl v mezinárodní koprodukci, do které se zapojilo i Centrum publicistiky a dokumentu brněnského studia České televize. Dokument vypráví o vojenských kuchařích, o tom, jak každodenní potřeby tisíců ozbrojených a hladových žaludků ovlivňovaly vítězství a prohry státníků. Diváky zároveň provází událostmi, které změnily historii i mapu Evropy. Renomovaný slovenský režisér Peter Kerekes se ve filmu Jak se vaří dějiny, podobně jako ve svých předešlých dokumentech (Ladomírské morytáty a legendy, 66 sezón), se opět zaměřuje na dávnou minulost i nedávnou přítomnost. Prostřednictvím všedních i dramatických příběhů vojenských kuchařů, kteří vařili pro vojáky v průběhu mnoha krvavých válečných konfliktů, provází diváky různými zeměmi, dějinnými epochami a událostmi, jež změnily historii i mapu Evropy. Film vlastně vypráví o tom, jak kuchaři a jejich vojenské kuchyně prožívali a třeba i svým dílem ovlivňovali průběh 2. světové války, konflikt na Balkáně, boje o Alžír, sovětskou okupaci Maďarska a Československa a mnohé další válečné operace. Ukazuje válečné konflikty a klíčové dějinné události z neobvyklého a překvapivého úhlu pohledu. Film Jak se vaří dějiny je postavený na dvanácti receptech vojenských kuchařů od druhé světové války až po válku v Čečensku, od Francie přes Balkán, až po Rusko. „Hlavními hrdiny našeho filmu jsou obyčejní lidé v zástěrách navlečených na uniformě, jejichž úkolem je starat se o naplnění obrovského žaludku velkého hladového dítěte – armády,“ uvedl Petr Kerekes. „Kuchaři tak ovlivňují náladu a výkon vojáků a svými vařečkami zasahují do dějin.“ Ve filmu se objevuje například Němec Franz Wienhart, který pekl chléb pro hladové vojáky Wehrmachtu, Žid Liepke Distel, který přežil pobyt v koncentračním táboře, Ruska Klavdia Lobanovová, která vařila v průběhu blokády Leningradu sovětským letcům, srbské kuchařky Branka Mudrenić a Ankica Pavlović, které se netají tím, že „vařily proti Chorvatům“ a mnozí další. Scénář a režie: Peter Kerekes Kamera: Martin Kolár Střih: Marek Šulík Hudba: Marek Piaček Hana Orošová tisková mluvčí ČT TS Brno
6. 3. 2023
Česká filmová a televizní akademie předala ceny 30. ročníku Českých lvů. Z 19 udělených cen jich 17 získala Česká televize.
6. 2. 2023
Na všech titulech, oceněných Cenami české filmové kritiky za rok 2022, se podílela Česká televize.
23. 1. 2023
Český filmový a televizní svaz FITES vyhlásil v sobotu 21.1.2023 ceny TRILOBIT.
16. 1. 2023
Nejvíc nominací obdržely koprodukční filmy ARVÉD (12), IL BOEMO (11), BANGER. (8), GRAND PRIX a OBĚŤ (3), tv serie PODEZŘENÍ (4), seriál DEVADESÁTKY, dokumentární opera KAPRKÓD (3), střihový dokument GOOD OLD CZECHS, pátý díl MARIE TEREZIE (2), distribuční filmy POSLEDNÍ ZÁVOD a SLOVO rovněž 2 nominace.
Po jedné nominaci získaly filmy BĚŽNÁ SELHÁNÍ, BRATRSTVÍ, BUKO, HRANICE LÁSKY, KDYBY RADŠI HOŘELO, série PĚT LET, POZADÍ UDÁLOSTÍ, STÍNY V MLZE, dokument TOYEN, krátký film VINLAND a dokument ZKOUŠKA UMĚNÍ.
3. 1. 2023
Projekty, které vznikly za podpory České televize, získaly 27 nominací z 30 možných
5. 12. 2022
Tradičně první březnovou sobotu - 4.března 2023 budou rozděleny ceny České filmové a televizní akademie.
2. 11. 2022
Z 26. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava si koprodukční filmy ČT odvezly ceny ze soutěžní sekce Česká radost, Cenu studentské poroty a Cenu publika. Všechny tyto oceněné filmy natočily režisérky.
29. 9. 2022
Mezinárodní poroty 35. ročníku Finále Plzeň ocenily Zlatým ledňáčkem hraný snímek Kdyby radši hořelo a dokument Jak jsem se stala partyzánkou. Co mezinárodní poroty zaujalo?
12. 9. 2022
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vybrala jako reprezentanta české kinematografie pro výroční ceny Academy of Motion Picture Arts and Sciences OSCAR v kategorii Nejlepší zahraniční film snímek Il Boemo. Režisér Petr Václav v něm zpracovává příběh Josefa Myslivečka, nejslavnějšího českého hudebního skladatele své doby.
12. 9. 2022
Režisérka koprodukčního filmu ČT Běžná selhání Cristina Grosan získala na festivalu v Benátkách Cenu za nejlepší režii “Autrici under 40 Valentina Pedicini”, určenou pro nejlepší filmařky do 40 let.
