31. 10. 2017
Po Kamenném mostu Tomáše Vorla a unikátním snímku Place de la Concorde, se podařilo zrestaurovat do rozlišení 4k film režiséra Petra Weigla Radúz a Mahulena v hlavní roli s Janem Třískou a Magdou Vášáryovou. Digitálně vyčištěnou verzi mohou aktuálně vidět diváci v kinech Světozor a královohradeckém Biu Central.
„Snímek Radúz a Mahulena je již třetím filmem, který byl digitálně restaurován metodikou DRA. Technologie nám umožnily restaurovat filmové dílo tak, aby se vzhled obrazu i zvuková složka co nejvíce přiblížily snímku v době jeho vzniku před šestačtyřiceti lety,“ popisuje digitální restaurátor z Akademie múzických umění Marek Jícha. Diváci Československé televize snímek poprvé viděli v premiéře 1. ledna 1971.
Pohádku Radúz a Mahulena restaurovala Akademie múzických umění v Praze v rámci výzkumného programu NAKI (národní kulturní identity) společně s Českou televizí. „Česká televize mimo jiné zapůjčila AMU filmové negativy a provedla více než sto padesát hodin trvající barevné korekce. Zhruba čtyři sta hodin nám pak zabralo elektronické čištění naskenovaného materiálu. Stejnou metodou se nyní dokončuje restaurování filmu Žiletky režiséra Zdeňka Tyce,“ vysvětluje vedoucí obrazové a zvukové techniky České televize Jaroslav Sládek.
Takzvaná metodika DRA, kterou se snímek restauroval, získala letos v září certifikační osvědčení od Ministerstva kultury České republiky. Celý proces spočívá v rozdělení digitalizace na tři restaurátorské úkoly. „Nejprve dojde k historickému průzkumu a identifikaci nejvhodnějších a zároveň použitelných výchozích materiálů. Poté následuje čištění nečistot, škrábanců, doplnění poškozených částí filmu a celková obrazová a zvuková restaurátorská rekonstrukce snímku. Výsledky jsou pro nás důkazem, že autorizovaná digitalizace přináší nejen vynikající podobu snímku, ale rovněž velké finanční úspory,“ vysvětluje projektový manažer řešitelského týmu NAKI Ivo Mathé.
Díky spolupráci České televize s filmovou distribuční společností Aerofilms mohou digitálně restaurovaný příběh Radúz a Mahulena vidět diváci již dnes od 20:45 v pražském kině Světozor a v Hradci Králové v kině Bio Central v úterý 13. listopadu od 17:30.
(ukázka ke stažení zde: ftp://ceskatelevize.cz/Fotoservis/raduz_a_mahulena/)
Karolína Blinková, tisková mluvčí České televize
29. 7. 2025
Snímek Franz režisérky Agnieszky Holland bojuje v hlavní soutěži 73. ročníku Mezinárodního filmového festivalu ve španělském San Sebastiánu. Vznik česko-německo-polského filmu o jednom z nejvlivnějších spisovatelů dvacátého století, který podpořila také Česká televize, vstoupí do českých kin 25. září 2025.
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
