6. 9. 2010
Na 1. díl druhé řady retro seriálu Vyprávěj se díval 1 milion 154 tisíc diváků včetně dětí a stal se tak nejsledovanějším pořadem České televize v uplynulém týdnu. Všechnopárty si nenechal ujít každý třetí dospělý v danou dobu u televizoru, což představovalo 1 milion 62 tisíc. V těžké konkurenci přilákal Gympl k obrazovkám 938 tisíc diváků včetně dětí.
Prázdninové pohádky na ČT1 nahradila od 3. září 2010 premiéra druhé řady úspěšného retro seriálu Vyprávěj. Díl názvaný Sedmdesátá léta viděl v průměru 1 milion 106 tisíc dospělých (sledovanost 12,5 % při podílu na publiku 31,62 %) a 48 tisíc dětí (sledovanost 4,7 % při podílu na publiku 17,11 %). Jako tradičně seriál sledovali zejména ženy (sledovanost 14,4 % při podílu na publiku 32,53 %) a nadprůměrně též diváci ve věkové skupině 35-44 let (sledovanost 14,8 % při podílu na publiku 37,40 %). Premiéra 1. části nové série dokázala, že zájem o seriál u diváků trvá. Ve srovnání s prvním dílem první řady, odvysílaným 31. 8. 2009, který viděl 1 milion 294 tisíc dospělých (sledovanost 12,5 % při podílu na publiku 34,66 %) si nová řada dokázala najít znovu přes milion příznivců a ve skupině diváků ve věku 35-44 let dokonce i výrazně posílit. Na seriál navázala na ČT1 od 20:58 premiérová 13. komnata Martina Zacha. Příběh mladého muže, jemuž se den po získání titulu Muž roku 2009 stala nehoda a ochrnul, sledovalo u televizních obrazovek 785 tisíc dopělých diváků (sledovanost 8,9 % při podílu na publiku 23,73 %). Páteční večer následně přinesl v novém čase a v nově upraveném studiu oblíbenou talk show Karla Šípa Všechnopárty. Tematiku Herecké generace s hosty J. Langmajerem, M. Danielem a J. Přeučilem si pustil 1 milion 62 tisíc diváků starších 15 let (sledovanost 12,0 % při podílu na publiku 34,34 %), což znamenalo dominanci na televizním trhu. Takřka každý druhý divák starší 55 let v danou dobu u televizoru sledoval Všechnopárty (sledovanost 24,2 % při podílu na publiku 48,38 %). Česká televize přivítala začátek nového školního roku premiérou komedie Tomáše Vorla Gympl. V neděli 5. září ji od 20:00 na ČT1 zhlédlo v průměru 899 tisíc dospělých (sledovanost 10,2 % při podílu na publiku 22,54 %) a 39 tisíc dětí (sledovanost 3,9 % při podílu na publiku 16,57 %). Nadprůměrný zájem vzbudila hořká komedie zejména u mladšího publika, v divácké skupině mužů ve věku 15-44 let si ji pustil každý třetí v danou dobu u televizoru. Ladislav Šticha Tiskový mluvčí ČT
29. 7. 2025
Snímek Franz režisérky Agnieszky Holland bojuje v hlavní soutěži 73. ročníku Mezinárodního filmového festivalu ve španělském San Sebastiánu. Vznik česko-německo-polského filmu o jednom z nejvlivnějších spisovatelů dvacátého století, který podpořila také Česká televize, vstoupí do českých kin 25. září 2025.
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
