17. 10. 2005
Koprodukční film brněnského studia České televize, Slovenské televize, společnosti Trigon Production a Ateliérů Bonton Zlín - O dvě slabiky pozadu - uspěl na 37. Dětském filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana, který se konal od 11. do 14. října 2005 v Ostrově u Karlových Varů. Odborná porota mu udělila Cenu za nejlepší film v divácké kategorii od 13 do 18 let. Pro film to není první festivalový vavřín. Získal už Cenu diváka na Mezinárodním filmovém festivalu v Bratislavě a Cenu ministra kultury na Mezinárodním filmovém festivalu pro děti a mládež ve Zlíně. Film O dvě slabiky pozadu je režijním debutem Kataríny Šulajové. Vypráví příběh studentky Zuzany, která ve snaze stihnout v životě co nejvíc, se zaplétá do různých situací. Chce všechno a hned. Vztahy, v nichž žije, se dramaticky vyhrocují a život se jí rozpadá na kousky. Film je mozaikou reálných a snových situací. Divák totiž není jen svědkem Zuzanina reálného života a problémů s ním spojených, ale je vtažen i do dívčiných představ, které jí v dané chvíli běží hlavou. Ve filmu O dvě slabiky pozadu si zahrál i jeden z nejvýznamnějších slovenských filmových režisérů, Martin Hollý. Představil se v roli dabingového režiséra. Premiéry filmu se ale, bohužel, nedožil. Film se natáčel v Bratislavě a v Paříži, odkud pochází řada atraktivních záběrů. Ve filmu si zahrála také režisérčina sestra Zuzana Šulajová, fotografka, kterou si divák zná ze snímku Martina Šulíka, Zahrada. V dalších rolích hrají například Ivo Romančík, Anna Ferenzy, Marek Mejesky a Miki Křen. Hudbu napsal J. P. Muchow. Hana Orošová tisková mluvčí ČT TS Brno
29. 7. 2025
Snímek Franz režisérky Agnieszky Holland bojuje v hlavní soutěži 73. ročníku Mezinárodního filmového festivalu ve španělském San Sebastiánu. Vznik česko-německo-polského filmu o jednom z nejvlivnějších spisovatelů dvacátého století, který podpořila také Česká televize, vstoupí do českých kin 25. září 2025.
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
