4. 10. 2005
Od 11. do 14. října 2005 se v Ostrově na Karlovarsku uskuteční už 37. Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana. Mezi devíti dosud přihlášenými soutěžními snímky jsou hned tři televizní filmy brněnského studia České televize. Prvním z nich je komediální příběh o partě patnáctiletých kluků z moravského městečka Balíci. Hlavní hrdinové chtějí dělat muziku svého srdce, narážejí ale na odpor rodičů, kteří mají svoji představu o tradiční lidové hudbě z jihu Moravy. Vznik kapely tak provázejí nejrůznější subjektivní, ale i objektivní překážky. Při této cestě za vlastní kapelou kluci současně hledají sami sebe, aby nakonec dospěli k poznání, že originalita a vlastní kořeny jsou cennější než bezmyšlenkovité kopírování cizích vzorů. Koprodukční film O dvě slabiky pozadu není festivalovou novinkou. Už získal cenu diváka na Mezinárodním filmovém festivalu v Bratislavě v roce 2004 a Cenu ministra kultury na letošním Mezinárodním filmovém festivalu pro děti a mládež ve Zlíně. V třetím z přihlášených filmů - To vánoční šturmování - se diváci stávají svědky výsostně lidského příběhu s vlídným lidovým humorem. Kolem hamru Josky Popelky zuří bitva mezi Proťáckou a Protiproťáckou armádou. Protože je právě Štědrý den, dohodnou se nepřátelští jenerálové na příměří. V příběhu vystupuje řada rázovitých postaviček: samorostlý hamerník Joska, jeho žena Mančí, toužící po děťátku, záletná vdova Vojtěška Ptáčková, dva nepřátelští vojáci Damián a Vendelín - oba zapálení muzikanti, zbědovaný, zimomřivý a vyhladovělý čert Kokrment, starostlivý anděl strážný Serafín či komické figurky dvou nepřátelských jenerálů.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
8. 7. 2024
Zvláštní uznání poroty Hlavní soutěže 58. ročníku na MFF Karlovy Vary patří filmu režiséra Adama Martinec MORD. Diváckou cenu deníku Právo si odnesl dobový snímek Jiřího Mádla VLNY.
V hodnocení diváků se v první desítce umístilo 6 filmů, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. 1. místo VLNY, r. Jiří Mádl, 2. místo TATA_BOJS.DOC, r. Marek Najbrt, 4. místo ŽIVOT K SEZŘÁNÍ, r. Kristina Dufková, 5. místo JANŽURKA, r. Theodora Remundová, 7. místo JEŠTĚ NEJSEM, KÝM CHCI BÝT, r. Klára Tasovská a 10. místo MORD, r. Adam Martinec.
