22. 1. 2024
Osmičlenná porota ocenila Agnieszku Holland za režii filmu Hranice. Podle poroty "s hlubokou empatií nahlíží jedno z nejvážnějších témat dnešní Evropy, téma zákeřně řízené, politicky zneužívané migrace". Za námět, scénář a režii dokumentu Případ Modrý si odnesl cenu Roman Vávra, který v něm na propracovaném pozadí obrazu doby, vytříbeným filmovým jazykem, se silnou vnitřní přesvědčivostí zpracoval osud hokejového brankáře 40. let Bohumila Modrého. Za ztvárnění role Valérie ve filmu Přišla v noci má cenu Trilobit Barrandien 2024 herečka Simona Peková. Porota se shodla, že "její Valérie promyšleným střídáním teatrální exprese s okamžiky ztišení a citu pro tragikomický detail, dokáže v divácích vzbudit nejen odpor a smích, ale i pochopení a soucit se stárnoucí ženou neschopnou reflexe vlastního života a vztahů".
Mezinárodně oceňovaný film Hranice je fiktivním příběhem, založeným na skutečných událostech. Prolínají se v něm tři úhly pohledu – z perspektivy uprchlíků, polských aktivistů a pohraničníků. Je příběhem lidí, kteří se nečekaně ocitají v mezní životní situaci. Každý z nich musí učinit rozhodnutí, které nenávratně změní nejen jejich životy. Režisér Roman Vávra ve svém dokumentu mapuje osudy Bohumila Modrého, který byl dvojnásobným mistrem světa v hokeji, vzorným otcem rodiny a především hodnotově ukotveným člověkem s pevným charakterem. Nechtěl v době, která svoje hodnoty hledala kdesi na východě, opustit švýcarskou manželku ani zrušit, státem předtím potvrzenou, smlouvu s NHL. To vše mu vyneslo 5 let věznění v uranových dolech a zavinilo jeho předčasnou smrt. Film Přišla v noci Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara na tenké hraně černého humoru a home invasion hororu rozvíjí situaci, kterou v různých obměnách zažil každý z nás. Když si pár třicátníků pustí přes práh matku jednoho z nich, netuší, že se právě ocitl v komorním očistci. Poklidný život se pomalu mění v chaotické trosky. Pěstěná šedesátnice Valerie je energická diva, která si krok za krokem podmaňuje nejen prostor bytu, ale i mysl jeho obyvatel. Plíživá domácí invaze nabírá na síle, jistoty se otřásají, hranice soukromí bortí. Mají matky a tchýně vždycky pravdu? Myslí to s námi dobře? A nejsou někdy právě proto těmi největšími monstry?
29. 7. 2025
Snímek Franz režisérky Agnieszky Holland bojuje v hlavní soutěži 73. ročníku Mezinárodního filmového festivalu ve španělském San Sebastiánu. Vznik česko-německo-polského filmu o jednom z nejvlivnějších spisovatelů dvacátého století, který podpořila také Česká televize, vstoupí do českých kin 25. září 2025.
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
