4. 1. 2024
Filmy, na kterých se podílela České televize, získaly celkem 23 nominací z celkových 30. Nejvíc jich obdržela hororově laděná komedie Přišla v noci. Následují ji rodinný animovaný snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo a výpravné historické drama Úsvit. Všechny tři snímky, které vznikaly v koprodukci s Českou televizí, se utkají o hlavní cenu pro nejlepší film.
Nominace na Ceny české filmové kritiky si vysloužilo celkem osmnáct děl – od krátkých filmů přes televizní seriály až po celovečerní snímky.
Přišla v noci je společným režijním dílem Tomáše Pavlíčka, oceněného v minulosti už Cenou české filmové kritiky za scénář filmu Chata na prodej, a celovečerně debutujícího Jana Vejnara. Vypráví o svérázné šedesátnici Valerii, která vtrhne do života svého syna a jeho přítelkyně. Hororově stylizovaná komedie vznikla v nízkorozpočtových podmínkách a čeští kritici a kritičky výsledek ocenili nominacemi za scénář, režii a film, stejně jako za herecké výkony Simony Pekové a Jiřího Rendla.
Tonda, Slávka a kouzelné světlo je loutkový snímek o Tondovi, jehož tělo svítí, jeho rodičích a kamarádce Slávce, která se přistěhuje do jeho podivuhodného domu. Filip Pošivač se může stát autorem filmu roku i nejlepším režisérem, ale také držitelem ceny za audiovizuální počin, a to díky vizuálnímu řešení snímku, či objevem roku. V této kategorii mu konkurují Denis Šafařík, autor povídkového filmu z jednoho domu O malých věcech, a Albert Hospodářský, který natočil Brutální vedro.
Česká kritika nominacemi vyzdvihla také výpravné historické drama Úsvit v režii Matěje Chlupáčka. Snímek se odehrává v baťovském městě Svit pod Vysokými Tatrami ve 30. letech minulého století, promlouvá však o některých z problémů současnosti. V jeho jádru stojí téma přijímání jinakosti reprezentované intersexualitou. Úsvit posbíral nominace za nejlepší film, režii, scénář Mira Šifry a herecký výkon Elišky Křenkové.
V hereckých kategoriích vynikl kromě Přišla v noci také snímek Tancuj Matyldo, za který je nominovaný Karel Roden i Regina Rázlová. Představili se v rolích syna, profesí exekutora, a matky se zhoršující se Alzheimerovou chorobou. David Prachař zastoupil svým výkonem loňskou adaptaci románu Jáchyma Topola Citlivý člověk.
Z dokumentárních filmů vloni členky a členy Sdružení české filmové kritiky nejvíc zaujali Návštěvníci Veroniky Liškové, odehrávající se na Špicberkách, Velké nic, ve kterém Vít Klusák a Marika Pecháčková mapovali covidovou pandemii v Česku, a Světloplachost Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka. Slovenští tvůrci ji natočili v české koprodukci s dětmi v ukrajinském Charkově během ruské invaze.
Zajímavostí letošního ročníku je skutečnost, že v kategorii Audiovizuální počin si dvěma nominacemi konkurují tvůrci science fiction Bod obnovy. Za vizuální efekty hlasující vyzdvihli Michala Křečka a za scénografii Ondřeje Lipenského.
Krátkému filmu letos jasně dominuje animace. Dynamická Electra Darii Kashcheevy vypráví příběh Elektřina komplexu, emotivní Deniska umřela Philippa Kastnera vzpomíná na vztah k milovanému psu a Přes střepy režisérky Natálie Durchánkové je animovaným dokumentem o překonání traumatu ze sexuálního násilí.
V kategorii Mimo kino, oceňující televizní, online a jiné počiny neuvedené primárně v kinodistribuci, bodovala tvorba České televize se seriály Dobré ráno, Brno! Jana Prušinovského a Volha Jana Pachla. Online kultura a rizika s ní spojená jsou hlavním tématem minisérie #annaismissing režiséra Pavla Soukupa a scenáristky Lucie Kryzové.
Slavnostní večer Cen české filmové kritiky letos bude moderovat Petr Marek. Česká televize bude 3. února čtrnácté udílení cen od 20:20 přenášet z Divadla Archa na program ČT art.
Přehled nominací na Ceny české filmové kritiky 2023
Nejlepší film
Přišla v noci – Eva Pavlíčková, Pavel Vácha, Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar, Šimon Dvořáček
Tonda, Slávka a kouzelné světlo – Jakub Viktorín, Pavla Janoušková Kubečková
Úsvit – Maja Hamplová, Matěj Chlupáček
Nejlepší dokument
Návštěvníci – Veronika Lišková
Světloplachost – Ivan Ostrochovský, Pavol Pekarčík
Velké nic – Vít Klusák, Marika Pecháčková
Nejlepší režie
Přišla v noci – Jan Vejnar, Tomáš Pavlíček
Tonda, Slávka a kouzelné světlo – Filip Pošivač
Úsvit – Matěj Chlupáček
Nejlepší scénář
Němá tajemství – Alice Nellis
Přišla v noci – Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar
Úsvit – Miro Šifra
Nejlepší herec
Citlivý člověk – David Prachař
Přišla v noci – Jiří Rendl
Tancuj Matyldo – Karel Roden
Nejlepší herečka
Přišla v noci – Simona Peková
Tancuj Matyldo – Regina Rázlová
Úsvit – Eliška Křenková
Audiovizuální počin
Bod obnovy, scénografie – Ondřej Lipenský
Bod obnovy, vizuální efekty – Michal Křeček
Tonda, Slávka a kouzelné světlo, výtvarné řešení – Filip Pošivač
Cena innogy pro objev roku
Albert Hospodářský – Brutální vedro
Filip Pošivač – Tonda, Slávka a kouzelné světlo
Denis Šafařík – O malých věcech
Mimo kino
#annaismissing – Pavel Soukup, Lucie Kryzová
Dobré ráno, Brno! – Jan Prušinovský
Volha – Jan Pachl
Nejlepší krátký film
Deniska umřela – Philippe Kastner
Electra – Daria Kashcheeva
Přes střepy – Natálie Durchánková
Ceny české filmové kritiky organizuje Sdružení české filmové kritiky za podpory hlavních partnerů, kterými jsou innogy, Česká televize, Státní fond kinematografie a Ministerstvo kultury.
29. 7. 2025
Snímek Franz režisérky Agnieszky Holland bojuje v hlavní soutěži 73. ročníku Mezinárodního filmového festivalu ve španělském San Sebastiánu. Vznik česko-německo-polského filmu o jednom z nejvlivnějších spisovatelů dvacátého století, který podpořila také Česká televize, vstoupí do českých kin 25. září 2025.
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
