Smrt v Benátkách

Mládí a stáří, krása a smrt, umění a realita… Italský film režiséra Luchina Viscontiho podle novely Thomase Manna (1971). Hrají: D. Bogarde, B. Andresen, S. Manganová, M. Berensonová, R. Valli a další (V italském znění s titulky)

Do italských Benátek přijíždí v roce 1911 hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V noblesním prostředí hotelu a evropské smetánky se snaží zotavit, komponovat, najít vnitřní klid i odpovědi na velké otázky života a tvorby. Najde krásu – ztělesněnou polským chlapcem Tadziem, ale současně objeví i dosud skryté stránky sebe sama. Platonická vášeň, která ho k mladíkovi přitahuje, stárnoucímu skladateli na klidu nepřidá. Ale ani skutečnost, že mimo uzavřený svět hotelu řádí v Benátkách cholera, nedokáže Aschenbacha od chlapce odpoutat…

Filmová adaptace novely Thomase Manna se odchýlila od předlohy pokud jde o povolání hlavní postavy. Visconti v Aschenbachovi viděl hudebního skladatele Gustava Mahlera – a použil ve filmu úryvky z jeho 3. a 5. symfonie, spolu s hudbou Lehára, Musorgského a Beethovena. Role hudby je pro tento film nezastupitelná a spolu se scénářem, hereckými výkony a výtvarnou stylizací do doby odeznívající secese se podílí na jedinečném vyznění snímku.

Smrt v Benátkách získala řadu nominací a cen – včetně nominace na Oscara (1972) pro autora kostýmů Piera Tosiho (nominován už za Geparda, spolupracoval s Viscontim i na Soumraku bohů) a Jubilejní ceny pro Luchina Viscontiho na MFF v Cannes 1971.

Luchino Visconti natočil řadu svých filmů podle literárních předloh: po Posedlosti (Cain: Pošťák vždycky zvoní dvakrát) a Natálii (Dostojevskij: Bílé noci) následoval výpravný Gepard (Tomasi di Lampedusa), pak Cizinec (Camus), a konečně Smrt v Benátkách. Tuto sérii uzavřel těsně před svou smrtí dramatem Nevinný (D’Annunzio).

Foto a video © 1971 Warner Bros. Entertainment Inc.

Smrt v Benátkách očima Kláry Mathé

Klára Mathé hodnotí tento film:

A jak vidíte tento snímek Vy?

Sdělte nám svůj názor do diskuse!