Východočeští kolonizátoři na východní Ukrajinu přišli za prací a vidinou lepšího života před 140 lety. Realita nekonečných plání byla však jiná. Nejdříve bydleli v zemljankách. Přežili hladomor v 30. letech, zbourání kostela. Uchovali si svou víru, i za Stalina se tajně doma modlili, sami si křtili své děti. Před deseti lety si ze svých sbírek postavili nový kostel, na nový zvon jim přispěli slovenští věřící. Potomkům dávných českých přesídlenců v rámci misijního působení pomáhá i Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje. Jak sami říkají: Čím je život těžší, tím je Bůh bližší.