Příběhy vyprávěné větru

"Urozenost není nic jiného, než k vrcholu dovedená spravedlnost" - to bylo životní heslo Marie Ebner-Eschenbach, hraběnky Dubské. U nás dnes téměř neznámá autorka se narodila na zámku ve Zdislavicích nedaleko Kroměříže roku 1830. Mluvila nejdříve česky, potom francouzsky, aby celé své významné dílo napsala v němčině. Jen málo z jejich románů a povídek bylo bohužel přeloženo do češtiny, zatímco v německém jazykovém prostředí je dosud stále čtena. Přestože prožila většinu života ve Vídni, ve svých tématech se často vracela do kraje, kde vyrůstala, a k osudům lidí, kteří tehdy stáli společensky níž. Soucítila s jejich osudy, dokázala se do nich vžít.

V roce 1900 se stala první ženou, které byl udělen čestný doktorát vídeňské univerzity a o něco později jedinou spisovatelkou, které císař František Josef II. předal čestný kříž za vědu a umění. Marie Ebner-Eschenbach, vášnivá antimilitaristka, se ještě dožila první světové války a oznámení o jejím úmrtí bylo uvedeno mezi zprávami z bojišť...