Zlata Adamovská, Jiří Langmajer a Ondřej Vetchý ve filmové adaptaci slavného románu Vladimíra Párala o věčném koloběhu zkaženosti světa (2004). Dále hrají: J. Prachař, K. Kloubková, J. Vlasák, V. Žilková, M. Taclík, P. Špalková, M. Igonda a další. Scénář P. Poledňák a V. Polesný. Kamera J. Špelda. Režie V. Polesný
23:03:38PÍSNIČKA: Jsi jako slunce za oknem,
23:03:46tvá záře přijde ke mně změněná.
23:03:53Nemůžeš ke mně projít sklem,
23:04:00což pro mě jednoznačně znamená,
23:04:11že se tu budu zimou třást.
23:04:16-Co blbneš, vole?
-Promiň.
23:04:25Když z tebe přijde jenom část,
23:04:32ta část co za moc ani nestojí.
23:04:38Vždycky když jsi se mnou sama...
23:04:41-Běž, Helenko. Vzduch je čistej.
-Tak jo. Tak děkuju.
23:04:45Nemáš za co. Potěšení bylo na mé straně.
23:04:49No utíkej!
23:04:57Jsi jako slunce za oknem,
23:05:03za oknem, které nejde otevřít.
23:05:11A já zas bledý sám tu jsem
23:05:18a nemohu se opálit.
23:05:28Pardon.
23:05:34Zítra je partajní výbor.
23:05:36Udělám Abrta, Bártu, Cahu, Dolejšího a Erbena.
23:05:39Výborně. Já vlítnu na Fojta, Řezáče a Chodovskýho.
23:05:42A víš co? Ještě jednou přejedu Abrta, Bártu a Cahu.
23:05:50Všichni už jsou za vodou, Bogane. Jenom my musíme pořád škemrat.
23:05:55A oni se nám za zády chechtaj. Staraj se o svoje auťáky a chaty.
23:05:59Aby ne. Oni už maj svý jistý.
23:06:01No tak Jolano! Neboj. Dostaneme ho.
23:06:06A co Julda? Zkusils něco na Juldu? Mohl by třeba bydlet na té faře.
23:06:11Stejně tam pořád chodí. Tak zkusils to, prosím tě?
23:06:14To je takovej idiot.
23:06:16-Ahoj, Romane.
-Ahoj, Juldo.
23:06:19-Kampak jdeš?
-K Labi. Co se tu dá jinýho?
23:06:24-Nechceš jít radši se mnou?
-Dneska radši ne. Jdu se koupat.
23:06:29-Pojď se mnou.
-Chci jít na plovárnu. Stačí?
23:06:33Člověk, který pomáhá druhým, oblaží nejvíc sám sebe. Rozumíš?
23:06:39Tak o tom aspoň přemýšlej.
23:06:41No jo, tak jo. Třeba někdy jindy.
23:06:47Klidně je tam ode mě pozdravuj, ale teď promiň.
23:06:50Spěchám na autobus.
23:07:06Ty vole! Carevič!
23:07:09Podle tý tašky to vypadá, že letadlo z Paříže mělo zpoždění.
23:07:13No, na tebe tu čekáme od rána, vole.
23:07:24Romano!
23:07:58-Je nabručenej.
-Zavolej ho.
23:08:01Borku, pojď k nám!
23:08:05-Kam to jdeme?
-Jen pojď! Nebudeš litovat.
23:08:10-Já už dál nejdu.
-Pojď!
23:08:20Hele, nepřipadám ti nějakej starej?
23:08:27Připadáš mi jako úchyl.
23:08:38Úchyl?
23:08:46Ty vole!
23:08:50Pane Teo! Přinesl jsem vám jídlo, pane Teo. Dobrý den.
23:08:54Máte hlad teď?
23:08:58Tak já vás potom nakrmím.
23:09:02Nemusíte na záchod, Pane Teo? Ne? Dobrý?
23:09:07Já už dneska nikam nemusím. Mně je tady s váma dobře.
23:09:16Mně je vlastně dobře jenom tady.
23:09:19Budu tady jenom tak tiše sedět, jo?
23:09:26Luxory and Languor of Riviera Yachting.
23:09:33Co děláš? Se tady udusíme, ne?
23:09:36Je to zaseklý.
23:09:39Rainier and Grace...
23:09:44Asi Grace Kelly, ta monacká kněžna, ne?
23:09:47Nečum!
23:09:50The elegance of his floating villa. Co je to floating villa?
23:09:59Barák na vodě. Teda na moři. Takovej hausbot, ale na moři.
23:10:07-Chceš?
-Jasně!
23:10:11-Pluje?
-No, pluje.
23:10:14-Nic pro nás, co?
-Hm. Asi ne.
23:10:18Vidíš to? Jídelny se stříbrným nádobím a ty hory žrádla.
23:10:23Barevný. To je k vzteku, ne?
23:10:26To jo. Já se dívám na ty obrázky.
23:10:31Zatím.
23:10:34-Hele, Borku, víš co?
-Co jako?
23:10:38Že spolu bydlíme v jednom baráku, ještě neznamená, že...
23:10:40Já jsem tě viděl dneska jezdit na dvoře. Krása!
23:10:45Tys mi asi nerozuměl. Nemám zájem.
23:10:49VENKU TROUBÍ AUTO To je Frank!
23:10:52-Cože? Nikam nepůjdeš!
-Co blbneš, vole?
23:11:02Ahoj!
23:11:11Co je? Co pořád čumíš, Carevič?
23:11:14Románku, večeře!
23:11:19-Počkej.
-Malá, sladká.
23:11:24Ten je nádhernej. Jsi dokonalej. Chci ho mít.
23:11:28Chceš to se mnou dělat? Řekni. Chceš teď?
23:11:32-Chcu.
-Nahlas.
23:11:33Ano!
23:11:35-A uděláš dneska pro mě něco?
-Všecko.
23:11:38Tak na. Obleč si to. Vem si to na sebe.
23:11:41-Ale to jsou svatební šaty.
-To je jedno. Dělej!
23:11:49-Klekni si!
-Udělám všechno, miláčku.
23:12:04Sundej to! No tak dělej!
23:12:10A teď jdi. No vypadni!
23:12:21Chcu ten modrej barák vidět letět do luftu.
23:12:24Ať vyletí do luftu.
23:12:26Ať se těma svejma prachama udusej, impotenti zasraný!
23:12:30Schejbalovi povolujou nervy.
23:12:32Dobře mu tak. Stejně dělá hovno. Co Valach?
23:12:34Zase slíbil. Buřina jde ráno na okres. Připomněla jsem mu.
23:12:38Skvělý. Ráno udělám Abrta, Bártu, Cahu...
23:12:41Sundej si ponožky.
23:12:44A potom ještě Řezáče.
23:12:50Vidíš to? Hajzlové! Spotřebujou všechnu vodu
23:12:54jenom proto, že se celej den válej ve vaně!
23:12:57Já snad budu chodit koupat děcko do sklepa, nebo co?
23:13:01Žolíčku, takhle ne.
23:13:05Koukej.
23:13:11Kurvy!
23:13:21Nulla dies sine linea.
23:13:25Mohla jsi použít vanu u soudruha náměstka.
23:13:28Nechápu, proč jsi nepoužila koupelnu u soudruha náměstka.
23:13:32-Toho hajzla mi ani nepřipomínej.
-Určitě má v koupelně i bidet.
23:13:35-To je co?
-Vodotrysk, kterej stříká vodu.
23:13:38Blbejm do ksichtu! Tak to ne, Maddo.
23:13:42Nejdřív mně vyčistit boty, pak sobě umejt krk. Mazej!
23:13:45-Nech mě! Neteče voda.
-Ve sklepě je jí dost.
23:13:47-Nepotáhnu kýbl do 2.patra.
-Potáhneš!
23:13:50-Víš co? Polib mi...
-Jak je to podle Juldova desatera?
23:13:53-Leností začíná hřích.
-Dej tu pracku pryč!
23:14:01Koušu pěkně, co? Všichni to říkají.
23:14:04Mně se to líbí. To takhle koušeš všude?
23:14:09To si piš!
23:14:12Budu muset jít.
23:14:18Tak zase zítra, pane Teo.
23:14:22-Nereagujou.
-Jdi na ně. Chce to akci, Bogane.
23:14:26Musíme jim něco provýst, aby si vůbec všimli, že tady jsme.
23:14:31Když si pomyslím, že za chvíli budeme tři...
23:14:35Vyválčili jsme tuhle cimru, vyválčíme i kvartýr.
23:14:39-Já už tomu nevěřím.
-Jolino! No tak!
23:14:45Jsou jenom dva druhy lidí. S kvartýrem, anebo bez něj.
23:14:50A mezi nima je ostnatej drát.
23:14:57Nemám já v životě smůlu? Když můžu mít pořádnýho chlapa,
23:15:01tak je to můj brácha.
23:15:07Proboha!
23:15:18Nechte ji u sebe, prosím! Aspoň na pár dnů.
23:15:21-Proč jako?
-Oni přece nemůžou...
23:15:26-Co?
-Přece nemůžou spolu. Chápete?
23:15:31-Co to mektáte, člověče?
-Oni spolu asi to...
23:15:36Cože? Ty ses zbláznil, ne?
23:15:39Hlavně mě ty vaše prasárny vůbec nezajímaj, ty idiote!
23:15:42Zpomal, kamaráde. Nezapomeň, že bydlíš na dívčí svobodárně!
23:15:45-A jsi dívka? Ukaž!
-Ta vaše štětka patří do Kostomlat.
23:15:50Ty krávo!
23:15:54Ty kancelářská filcko!
23:15:57Nechala ses zbouchnout od toho debila kvůli kvartýru!
23:16:00Už na něj víckrát nešahej. Ty pojď!
23:16:12Languor - ochablost, sklíčenost, mdloba, tupost.
23:16:18Dělej! Chtěj ti sem nakvartýrovat Alexe.
23:16:21-Cože?
-Alexe! Přeříz vlastní ségru.
23:16:25Serafina? Ne! Alexe tu nechci. Languor.
23:16:30-Co?
-Tupost.
23:16:52Zahajuju domovní schůzi. Je to jasný!
23:16:55Alex nemůže dál bydlet s Maddou v jednom pokoji.
23:16:58-Kde tedy mám bydlet?
-My odmítáme tu štětku u nás.
23:17:01-Co?
-Odmítáme.
23:17:04-Já chci k Borkovi.
-To nikdy. Nikdy!
23:17:07Situace v tomhle domě se stává neúnosnou.
23:17:09My chceme bydlet jako normální lidi. My chceme byt.
23:17:12Chceme bydlet jako normální lidi v normálním paneláku!
23:17:17Výborně, ředitelskej. Ty se nám hodíš. Skoč pro tatínka.
23:17:20-Nejsou doma. Šli do kina.
-Tak to tady budou cobydup.
23:17:24No to nebudeme čekat. Revoluční výbor domu číslo 2000
23:17:28bere věc do vlastních rukou. Takže Tušlům okamžitě byt,
23:17:32tím pádem volná dívčí svobodárna pro Maddu
23:17:35a volná místnost na mužský svobodárně pro Borka Trojana
23:17:38a volná montércimra pro montéry.
23:17:45Stalo se něco?
23:17:47Ne. Vůbec nic. Pohodička. Akorát tu došlo ke znásilnění.
23:17:51Znásilnění? Románku, bež domů.
23:17:56Nebýt toho znásilnění, madam, tak byste si možná ani nevšimla,
23:18:00že tady nebydlíte sami.
-Čekám na svobodárnu už druhý rok.
23:18:04Inženýr, který nemá klid na to, aby se systematicky vzdělával,
23:18:07je pro podnik dost málo perspektivní.
23:18:10A já chcu pokoj pro sebe, jako má váš Románek.
23:18:13Pracující lid požaduje byt.
23:18:15Podívejte, soudruzi, obávám se, že to dnes večer nevyřešíme
23:18:19tady na schodech. Pojďme zatím najít nějaké provizorium.
23:18:25Na provizoriumy jsem teda už dost alergická.
23:18:28To já taky. Zatím by stačilo, kdyby tady Alex šel k Borkovi.
23:18:32Nikdy!
23:18:33Přece nechcete, abych k tomu volal Bezpečnost.
23:18:36Ale zejtra tím pádem nejdu do háku. Stěhuju se.
23:18:40Soudruhu ředitele, navrhuju řešení, které uspokojí čtyři lidi najednou.
23:18:44Usnesení na schodech nepřijímám, byť v informativní podobě.
23:18:49Slečno Serafínová, sbalte si věci, Budete pár dnů bydlet u nás.
23:18:53Od zítřka! A od zítřka to začneme operativně řešit.
23:19:17Musíš začínat už ráno? Přeháníš to.
23:19:20-Ano, miláčku.
-Ty mě vůbec neposloucháš.
23:19:24-Ne, miláčku.
-Schází ti něco? Nebolí tě hlava?
23:19:29-Ano, miláčku, ne, miláčku.
-Co ti schází?
23:19:35Příšerně nic.
23:19:42To je ta holka seshora.
23:19:44Jdi napustit vanu, nebo ten její pach už nikdy nevyvětráme.
23:19:57Pěkný.
23:20:03Jé, vy máte ale knížek.
23:20:07Baudelaire. To je něco o bordelech?
23:20:16-Vezmeš si rýži, nebo brambory?
-To je jedno.
23:20:19-Jak jedno?
-Dejte, co máte, ne?
23:20:22K filetům dávám přednost rýži. Zita s Romanem raději brambory.
23:20:29Já sním, co mi dáte. Třeba obojí.
23:20:43-To je přilepený?
-To je omáčník.
23:20:58Po obědě jedeme na chatu, slečno Serafinová.
23:21:02Doufám, že všecko bude v pořádku. Hlavně sem nikoho nevoďte.
23:21:05Nejméně toho vašeho bratra. To vám snad nemusím říkat.
23:21:10Jasně.
23:21:14PÍSNIČKA:
23:21:15Jestli se, slečno, nepletu, my musíme se znát,
23:21:21věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne,
23:21:25my musíme se znát.
23:21:28Jsem vynálezce korzetu a lásky advokát,
23:21:35věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne
23:21:38a lásky advokát.
23:21:47A vy jste kočka, která za větví šelestů,
23:21:53věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne...
23:22:16Řekla jsem svlíknout do půl těla. To snad není pravda.
23:22:20Otevřete pusu, otočte se, zakašlejte.
23:22:26Dobrý. Zdravej. Dál!
23:22:28-Bolí vás něco?
-Ne.
23:22:32Otevřete pusu. Natočte se mi. Zakašlete. Pořádně!
23:22:37Další!
23:22:39ZVONÍ TELEFON
23:22:41Ordinace. Paní doktorko, máte telefon.
23:22:45-Nemám čas.
-Volá Monika.
23:22:49No, co se děje?
23:22:51MUŽ KAŠLE Přestaňte!
23:22:54Inženýr s plachetnicí? Hele, na to se můžu vykašlat.
23:23:00To nebylo na vás.
23:23:03Hele, inženýr ať mi plachetnici půjčí a sám skočí do moře.
23:23:07Já už na to nejsem. Večer sháním brambory. Zdar!
23:23:14Jsme zdraví. Na shledanou. Další!
23:23:27Co nám tady děláte striptýz, člověče?
23:23:30Říkala jste do půl těla, ale neřekla jste, o kterou půlku jde.
23:23:33Tak si račte vybrat.
23:23:35-Serafin Alex. Inženýr?
-Bez toho inženýra.
23:23:40-Serafin. Vy tady máte bratra, ne?
-Bratra. Bohužel. Moje lepší já.
23:23:44-Toho požárníka.
-Ale toho už jsme dělaly, ne?
23:23:47-Budete mě ještě vyšetřovat?
-Ano. Samozřejmě.
23:23:51Ale to si oblíkněte a to si svlíkněte.
23:24:05Cigaretu?
23:24:07Tady v ordinaci nekouříme, soudruhu Serafine. Otočte se!
23:24:10Pardon.
23:24:13Mám dýchat?
23:24:18Dýchejte zhluboka.
23:24:24Zhluboka dýchám vždycky po... Jestli vás to zajímá.
23:24:33Ne! Dobrý.
23:24:37Počkám venku. Stejně už končíte.
23:24:43Paní Jandová, cigaretu!
23:24:46Alexi, začíná válka s Gráfem. Totální boj do konečného vítězství.
23:24:50Poslouchej. Mám to tady všechno, dokonce i s kopiema.
23:24:53Jolana je totiž borec. Pronikla do direktorova sekretariátu.
23:24:56Hele fakturku. Vymalování ředitelova bytu. Ze státního.
23:24:59Pokračuju dál. Třicet chlebíčků a dvě láhve Pražského výběru
23:25:02při návštěvě guinejský delegace. A do dneška nebyl vrácen kajak,
23:25:06který si Gráf už dávno půjčil.
-Co z toho. Stejně byl děravej.
23:25:09-Jak to víš?
-Sám jsem ho opravoval.
23:25:11Ty vole! Víš, co zmizelo? Čtyři dárkové kolekce Dědů Mrázů.
23:25:15Ty, co přivezla Gráfka. Jako že bys mi to mohl podepsat.
23:25:21Hele, odpal, Tušl!
23:25:25Jestli sis myslel, že nad tímhle otevřu hubu, víš, co mi můžeš?
23:25:29Otevřít vrata. Nazdar!
23:25:34Jdi do prdele!
23:25:49-Tak co?
-Co?
23:25:51-Ptám se "tak co".
-No nic. Nespolupracuje.
23:25:53Bodejť by spolupracoval, když si vozí zadek v ředitelským autě.
23:25:59-To skampolo...
-Sedne jí.
23:26:01To skampolo znám. Měla ho na sobě Gráfka
23:26:05na zájezdě do Brna na veletrh.
23:26:11-Bogane!
-Jolano?
23:26:43Tady jsem byla ráno. Brambory nemaj.
23:26:46Opravdu?
23:26:50Maddo, dala jsem ti dva ručníky. Modrý na obličej, růžový na tělo.
23:26:56Jo? Vám se zdá moje tělo růžový? Jakej máte vy?
23:27:01Tady ten, co byl bílý.
23:27:05Zelený je Romanův a fialový pana Gráfa.
23:27:08Jasný. Roman je zelenáč a váš pán... Proč fialový?
23:27:13Ale aspoň něco barevnýho v týhle šedi.
23:27:21Berte to místo kytice.
23:27:23Pane jo! To by orchidej vyšla levnějc.
23:27:28Já to neplatil. Kdysi jsem dal paní vedoucí do kupy chladící pult.
23:27:36-To vám asi zabralo spoustu času.
-Poslal jsem na to učedníka.
23:27:41-Nechme toho. Dáš si tataráka?
-Jo. Ale namíchám si ho sama.
23:27:48Zahraješ mi něco, Románku? Umíš nějaký bítlsáky?
23:28:02Mají tady skvělej sibiřskej kaviár.
23:28:05Tady jste taky dával do kupy chlazení?
23:28:08Ne. Topení.
23:28:12Rozdávám chlad i žár.
23:28:15-Pane Serafine...
-Alex.
23:28:19Pane Alexi, já poslední dobou, vlastně dlouhou dobu žiju sama.
23:28:26Já taky. První věc, která nás dva spojuje.
23:28:39S poukazem na resty ze čtvrté cenové přestrukturace
23:28:43žádáme o okamžité a důkladné přešetření celé záležitosti.
23:28:47Adresát: Státní banka československá.
23:28:50A co takhle to poslat někomu jako na vědomí?
23:28:53Jolano, ty jsi hlava! Okresní výbor lidové kontroly.
23:28:57A proč ne rovnou prokuratura?
23:29:29-Ty boxuješ?
-Ale ne. To mi jenom mamka...
23:29:34-Tak pojď. Dáme si mač.
-Jakej mač?
23:29:37No přece boxerskej. Znáš Němečka od nás z Rudý hvězdy?
23:29:41-To nejde. Vždyť jsi holka.
-Ale o tři járy starší.
23:29:45Raz, dva, tři, čtyři,
23:29:50pět, šest, sedm,
23:29:57osm,
23:30:01devět.
23:30:03Já jsem tě nenáviděl až k zvracení.
23:30:07Deset.
23:30:10Ne! Ne! Prosím! Ne!
23:30:19Tak pojď! Tak pojď, ty ďáble!
23:30:22Pojď! Pojď! Bože! Ó, bože, já jsem tak šťastná!
23:30:27Já jsem tak šťastná, bože! Ďáble!
23:30:30Vyhrajem to, vyhrajem!
23:30:33Žolíčku, takhle je to krásný. Bez rizika.
23:30:36Bogánku, vždyť si můžeme udělat ještě jedno.
23:30:39Vyhrajem!
23:30:42No vidíš. Už ti to jde líp.
23:30:45Neboj se. Máš masíčko jako kuřátko.
23:30:51A bílý maso já zbožňuju. Tak se snaž!
23:31:01-Co je?
-Jak co je? Já tady bydlím, vole!
23:31:06-Jo, ty tady bydlíš?
-Jasně že tady bydlím.
23:31:09-Ty jsi ten inženýrskej?
-Máte správný informace.
23:31:12-A ty jsi co jako?
-Moment, vole.
23:31:15Olda, náš šéf, Valtr, Štěpa a mně říkaj Dízlák.
23:31:20Jinak slušná montérská parta. Sem nás šoupli, tak jsme tady.
23:31:24-Ale to je vyloučený!
-Proč?
23:31:27Protože potřebuju, kurva, studovat. Potřebuju klid. To je moje!
23:31:31Aha! Pan inženýrskej to chce někam dotáhnout. Štěpo, skoč pro pivo!
23:31:38To pivo je na mě, ale pak vypadnete!
23:31:41Prachy si nech. Stejně bereš hovno. Inženýři v týhle zemi berou hovno.
23:31:45-Ty víš o tom hovno.
-Ty nebudeš žádná výjimka, vole.
23:31:50-To je tvoje?
-Jo. To je moje.
23:31:53-Budeš se muset smrsknout.
-Ty vole, co mi to bereš!
23:31:57-Podívejte, co čte za prasečinky.
-Na to mi nešahej. Dej mi to!
23:32:02Štěpo, skoč pro to pívo. Dneska tady bude veselo.
23:32:07Já se učím anglicky, vy kreténi!
23:32:24Do prdele!
23:32:32Vy si tu sedíte jak někde v plážovém bistru.
23:32:36Přesně tak. Jako v Mentonu. Nebo v Cap "deantibs".
23:32:43Cap d'Antibes! Ale koukám, že vy dáváte přednost angličtině.
23:32:48V mém oboru je ztráta času studovat jiný jazyk.
23:32:53-Co není ztráta času?
-Například technologie.
23:33:01Asi máte velkou citižádost, pane inženýre, co?
23:33:04To ano. Proč ne? JE SLYŠET OPILÉ HULÁKÁNÍ MONTÉRŮ
23:33:07-U vás je nějak veselo.
-Přijeli montéři.
23:33:10-Aha. neviděl jste našeho Románka?
-Ne.
23:33:15Asi šel s panem Serafinem tam nahoru.
23:33:18Nevím, jestli je pro něj ten pan Julda dobrá společnost.
23:33:21-Trošku podivín. Nezdá se vám?
-Hm.
23:33:25-Kde budete spát?
-Nejspíš v kůlně, až se to tam...
23:33:30-Co?
-Nejspíš v tý kůlně.
23:33:34Hodně štěstí!
23:33:36Dobré ránko!
23:33:38Hele!
23:33:44Co koukáte, Jandová? Plášť!
23:33:51Další!
23:33:53On už je tam jenom jeden. V 11 jsem je poslala domů.
23:33:56Tak sem nacvičte toho jednoho, když byl tak trpělivej.
23:34:00To on je velice. Pojďte vy. Pojďte!
23:34:04Dobrý den.
23:34:07-Jdu si dát čoudíka.
-No jo.
23:34:10Tak do půl těla! Co je vám?
23:34:12Přišel jsem za vámi kvůli dětem. Myslím, že jsou nemocné.
23:34:16Jakým dětem? Na nemocný děti si zavolejte pohotovost.
23:34:21To právě nejde. Proto jsem přišel požádat o pomoc vás.
23:34:26Prosím vás, kdo vůbec jste? Máte u nás kartu?
23:34:31Ano. Jmenuji se Julda Serafin.
23:34:39PÍSNIČKA:
23:34:40Na okno klepe ti paprsek z perleti,
23:34:46měsíc ho poslal za tebou.
23:34:51Já šlapu potichu mozaiku chodníku,
23:34:56smutný stín táhnu za sebou.
23:35:02Co kdyby ten můj stín sbohem dal svému žalu,
23:35:07do louže hodil splín, do bláta nebo kalu?
23:35:13Co kdyby ten můj stín vyšplhal po fasádě?
23:35:19Moh by jak harlekýn vodit tě po zahradě...
23:35:23Já tě miluju, Maddo.
23:35:25Víš, že jsi můj první kluk, kterej mě doopravdicky miluje.
23:35:29Mě všichni akorát odtáhli v parku do křoví.
23:35:32Jen si potřebovali ulevit a já jsem je nezajímala.
23:35:35Jako třeba támhleten. To je taky pěknej hajzl.
23:35:40-Kdo?
-Támhleten fešák.
23:35:43Zabít ho je málo. Hele, jdi za ním a řekni mu, co si o něm myslím.
23:35:48-A co si jako o něm myslíš?
-Že je svině.
23:35:51Ta největší svině na světě. Nebo se ho bojíš?
23:35:55-Nebojím.
-No tak jdi.
23:36:02Otevři pusu. Pořádně! Jak se jmenuješ?
23:36:06Aranka.
23:36:10Tak si to oblíkni.
23:36:12Aranka je tady jedna z nejšikovnějších. Viď, Aranko?
23:36:19Ani moc nevím, kde vlastně začít.
23:36:22To je úplně jedno, paní doktorko. Jim stačí, že si jich někdo všímá.
23:36:28Dobrý den. Právo, Hospodářky.
23:36:34Díky.
23:36:46-Pane Secký!
-Ahoj, Romane.
23:36:49-Vy jste největší svině na světě.
-Ale jdi. To mi vzkazuje pan otec?
23:36:54Ne. Madda Serafinová a já.
23:36:58Můj velmi mladý příteli, mě v tomhle městě nemůže urazit nikdo.
23:37:03Tím méně nějaká slečna Serafinová.
23:37:08Nazdar.
23:37:14Dobrý.
23:37:25-Andrea...
-Pejzlová.
23:37:29Chrchlaj pěkně. Padly na to všechny recepty, co mám s sebou.
23:37:32Tahle holčička musí jít na krční. Že to ta sociálka takhle nechá?
23:37:38Já napíšu hned zprávu. To jsou hrozný podmínky.
23:37:43Víte, že jsem si myslela, když jste pro mě přijel, že mě táhnete,
23:37:47abych nějakýmu jedináčkovi předepsala acylpirin?
23:37:50Vy my tady mezitím nachystáte uchrchlanej děcák.
23:37:55Víte, co je absurdní? Že ty děti nakonec vypadaj stejně spokojený.
23:37:59Beati mites, quia ipsi heraditabunt terram.
23:38:03Latinsky umím říct jenom průjem.
23:38:05Diarrhoea.
23:38:07Blahoslavení tiší, neboť oni Zemi vládnouti budou.
23:38:12Vidíte. Já jsem chtěla být slavnej neurochirurg.
23:38:17A skončila jsem v chemičce.
23:38:24Zítra se zastavím, zkontroluju je a přivezu jim nějaký ovoce.
23:38:29Co doma mám.
23:38:32Jste hodná, paní doktorko. Děkuju. Stavím se pro vás zítra do ordinace
23:38:37Teda Maddo, s tebou se dá měsíčně utratit milion.
23:38:41Jedna fláděra za sto čtyřicet. Na to padne celý moje kapesný.
23:38:45No tak řeknem starejm, ať nám přidaj, ne?
23:38:48Ty starý mince, co si doma sušej, se nehoděj ani do automatu.
23:38:58-Šílený vedro.
-A tři.
23:39:03Pro ty děti z děcáku by se mělo něco udělat.
23:39:07Čtyři, sedm.
23:39:09Je mi jich líto. Ve vaší moci to je.
23:39:15-Čtyři.
-Doufám, že se brzo ochladí.
23:39:19Naštěstí máme vůz s otevřenou střechou.
23:39:21-Mě by zajímalo, kde máme synka.
-Viděl jsem ho odpoledne
23:39:24před Bohemkou. Vypadal velmi odhodlaně.
23:39:28-Odhodlaně? K čemu?
-Ke všemu. Asi za tím bude ženská.
23:39:35V šestnácti se chlapci mění v muže.
23:39:38Jakmile promluví krev, nedá se s tím nic dělat.
23:39:48Náš Zorro mstitel.
23:39:51Romane! Románku!
23:39:58Pojď ven, ty moje bílá kůžičko! Pojď znovu!
23:40:05Čuně! Co tvůj modrej déšť rovnou do mýho ksichtu?
23:40:12Má básnickou žílu ta děvka.
23:40:16Stůj! Proboha, dělej něco. Ona mu ublíží.
23:40:20Život je pud ukájení, milá Zito. Kdo to řekl? Freud?
23:40:23Kde vzali na ten chlast? To jediné mě teď zajímá.
23:40:28Začínám to tušit. Ztratily se ty starý mince,
23:40:32náušnice po babičce a taliře ze svatební výbavy.
23:40:36Romane! Románku!
23:40:40Kurva, táhněte už všichni do hajzlu! Já chci spát.
23:40:48Tak pustíte mýho chlapečka, nebo ne?
23:40:52Já ho chcu! Miluje mě. Zeptejte se ho.
23:40:56Hej!
23:40:59Už toho bylo dost.
23:41:05Uteč! Pryč! Pryč!
23:41:10Jau! Ne!
23:41:13Neboj, neboj. My ti od toho pomůžem.
23:41:22Trošku jsme se nevyspali, že, soudruhu Tušle.
23:41:28No. Tak k věci.
23:41:30Zítra v deset přijde první komise na to vaše udání.
23:41:34Ano, udání. Nic jiného to nebylo. Takový malý, sprostý podraz.
23:41:39Ve středu tu máme revizi z banky, příští týden další.
23:41:43-Sám nejlépe víte,koho jste pozval.
-Já?
23:41:46Samozřejmě že vy, soudruhu Tušle. Milý Bogane. Jste snaživý práskač.
23:41:50Kdybyste pracoval pro tu všudypřítomnou státní organizaci,
23:41:54která nad námi bdí, to se mi nezdá. O tom bych musel něco vědět.
23:42:00Vaše poslední šance jak uvést věci do pořádku.
23:42:052+1, balkón, ústřední topení, teplá voda, plyn.
23:42:10Krásný panelový dům ve Všebořicích. Nastěhujete se zatím načerno.
23:42:15-Načerno?
-Ano. Nelegálně. Dekret dostanete,
23:42:19až ty špinavosti sprovodíte ze světa.
23:42:22To je gentleman agreemet, soudruhu Tušle. Učte se jazyky.
23:42:33Včera jste mi to slíbila.
23:42:36Zítra. Děti léky mají, zítra kontrola stačí.
23:42:41Dneska jsem slíbila výlet vašemu bratrovi.
23:42:44Dášo, nejezděte! Moc vás o to prosím.
23:42:47Pozdravujte děti. Dneska opravdu nemůžu.
23:42:49Já vám to nedovolím!
23:42:52No dovolte!
23:42:55Já to nedopustím! On vás zničí. Je to ďábel.
23:42:58Já vás mám rád.
23:43:01To je dost nevhodná chvíle na vyznání, pane Serafine.
23:43:06Z vaší rodiny už jsem si vybrala.
23:43:09-Chtěl bych vám věřit, ale...
-Nic jiného vám nezbývá.
23:43:12Jste protiprávně i na svobodárně. Jste vystěhovatelný třeba ihned.
23:43:17-A vy žalovatelný. -Jste zdatný úředník, ale politicky naivní.
23:43:22Děláme totéž co všechny podniky. Klidně to můžete nazvat zlodějna.
23:43:27Zaměstnaci to vědí, komise to vědí, odbory to vědí, strana to ví.
23:43:31Všechny složky se za nás postaví. Nakonec se to zvrtne ve štvanici
23:43:34na udavače, na třídního nepřítele.
-Co když je to všechno pravda?
23:43:39Taková pravda nikoho nezajímá. Pravdou je, že jste pošpinil
23:43:43svůj závod, svůj kolektiv. A jednal jste z nízké msty poté,
23:43:48co vám byly v minulém měsíci zkráceny prémie o 83 koruny.
23:43:52-Vyznáte se, doufám, v kalendáři.
-Tak moment!
23:43:56-To jste napsal dnes a antidatoval.
-Antedatoval, příteli.
23:44:00Litera scripra manet. A což teprve litera pressa,
23:44:03aneb o razítku se nediskutuje. Ber, nebo ne.
23:44:08Přesně za tři vteřiny spadnou tyto klíče do mé zásuvky.
23:44:18Tak. A budu ti tykat. Koneckonců jsme oba soudruzi.
23:44:23Rozhodl jsem se vychovat z tebe nového ekonomického náměstka.
23:44:26Abrt patří do starého železa. Budeš sekat latinu?
23:44:29-Budu.
-Dobře. Zkusíme si to.
23:44:31-Řekni gratias ago.
-"Grácis" ago.
23:44:36Máš volno. Můžeš se stěhovat.
23:44:39A ještě něco, soudruhu Tušle.
23:44:42Dnes přesně o půl šesté mi přijdeš zasklít rozbité okno.
23:44:48Copak nechápete, že si s vámi bude dělat, co bude chtít,
23:44:52jakmile vás jednou bude mít?
-To není pravda.
23:44:55-On si vás přece nevezme.
-To není pravda.
23:45:02Já přece vím, že už mi všechno uteklo.
23:45:07Ale já chci na to na chvíli zapomenout
23:45:10a Alex mi tu chvíli dá, takže mě pusťte!
23:45:13Musíte bojovat o svoji duši! Chce vám ji vzít!
23:45:22Ticho!
23:45:25Jsi tam, Dášo?
23:45:48Promiňte.
23:46:02Děkuju.
23:46:13PÍSNIČKA:
23:46:14Láká hora bílá,
23:46:21láká v širou dál...
23:46:28-Jau!
-Uhni, ne.
23:46:33Vítám tě v novém domově. Uklízet nemusíš.
23:46:36Na to máme jednu dámu. Vystudovala medicínu, chudinka.
23:46:41Hovno, hovno, hovno. Shit!
23:46:44Jedu pro ni.
23:46:51-Ahoj, kluci!
-Maddo, ahoj!
23:47:20-Simona, Simona.
-Dáša, Dáša.
23:47:22Dáša, Dáša, Martina, Martina...
23:47:49TELEVIZE ŘVE, NĚKDO BOUCHÁ NA DVEŘE
23:47:55Bogane!
23:47:59Bogane!
23:48:01Bogane, běž otevřít. Někdo bouchá.
23:48:17Co je? Co se děje?
23:48:19Co je, co je. Tady nejste na návsi, nebo odkud jste to přišli.
23:48:22Tady jste v paneláku. Tady je všecko slyšet.
23:48:25-Jo, my to ztlumíme.
-Buďte tak laskavě hodnej.
23:48:32Debil!
23:48:45SLYŠÍ, ŽE PŘIJELO AUTO
23:49:00Prosím tě, Mládková má pro nás ten koberec.
23:49:04Kdy bys ho položil?
23:49:11Počkej, tam ještě je.
23:49:17-Je ti něco?
-Ne. Proč?
23:49:24JE SLYŠET TEKOUCÍ VODU
23:49:27-Co to je?
-Stoupačky. Někdo asi splachuje.
23:49:31Ale ne. V tom žrádle.
23:49:35Olivy. Dala jsem je do toho guláše místo cibule.
23:49:42Co je? Nechutná ti to?
23:49:52Ještě jsem ti neřekl, že si budu muset dálkově dodělat vysokou.
23:49:57-Bogane, ty půjdeš nahoru.
-Hm.
23:50:06Jé, dobrý den, pane inženýre. Nebo Borku? Smím vám tak říkat?
23:50:13Máte docela hezký jméno.
23:50:15Zita je hezčí.
23:50:20Co je vám? Jste nějakej nespokojenej.
23:50:25Vy byste byla spokojená na tomhle místě a v týhle době?
23:50:34Víte, přemýšlela jsem o té vaší ctižádosti.
23:50:40Já bych mohla...
23:50:46Vy asi příliš neobdivujete mého muže, co?
23:50:50Ne. Je to žába na prameni.
23:50:54Ach tak. Dovolíte?
23:51:00Maddo!
23:51:02Romane?
23:51:09Románku!
23:51:41-Nejste náhodou Julda Serafin?
-Jo. To náhodou jsem.
23:51:45Jo? Poslali mě za vámi. Já jsem Jana Rybářová.
23:51:50Nastoupila jsem do laborky a nemám kde bydlet.
23:51:56Slyšela jsem, že ve vaší ubytovně je dívčí svobodárna.
23:51:59No, to jo, ale tam teď bydlí pan inženýr Trojan.
23:52:05Cože? Jak to? Jaký pan inženýr Trojan?
23:52:10Je to přece dívčí svobodárna, nebo ne?
23:52:13To se vám zdá jako v pořádku?
23:52:24-Haló!
-To se mi snad zdá.
23:52:26Na zdraví, stará, ctihodná lady.
23:52:34Začínáš brzo, Gráfová.
23:52:43Kde jsi?
23:52:47Drž mě!
23:52:53Jak se vlastně miluješ?
23:53:10Hrabej, Romane!
23:53:15Jau!
23:53:17Co je?
23:53:19Ale nic, Juldo. Já jenom nevím, co tady hledám
23:53:23mezi nějakejma cizejma spratkama.
23:53:25Kdysi se zeptali Ježíše Krista: "Kdo je tvoje matka?
23:53:29A kdo jsou tvoji příbuzní?" Ježíš ukázal na svoje učedníky
23:53:33a řekl: "Tohle je moje matka a tohle jsou moji příbuzní."
23:53:37Rozumíš? Tohle je moje matka a tohle jsou moji příbuzní.
23:53:43Když to pochopíš, tak se ti uleví a nebudeš tak sám.
23:53:47Neuleví, Juldo. Mě zajímají tvoji příbuzní a ti mě ničej.
23:53:53No, musím říct, že z nich taky nejsem dvakrát odvázanej.
23:53:57Konečně mluvíš normálně.
23:54:00Počkej. Aranko, pojď sem!
23:54:03Tak pojď sem honem.
23:54:06Tak tohle je naše Aranka. Za chvíli už z ní bude krasavice.
23:54:14Ty si mně taky myslíš, že jsem idiot?
23:54:17Nevím. Proč?
23:54:21Myslím si, že jsi jedinej šťastnej člověk, kterýho znám.
23:54:26Ale já s tebou nemám nic společnýho. Vůbec nic.
23:54:31Nerozumím tomu, co mi tady celou dobu říkáš.
23:54:34Vlastně ti vůbec nerozumím, Juldo. Měj se!
23:54:41-Nepotřebujete do města? Svezu vás.
-To byste byla hodná.
23:54:49-Kam to bude?
-To by bylo daleko.
23:54:53-Mám plnou nádrž.
-Stačila by nám do Cap d'Antibes?
23:55:03Haló! Haló! Počkejte!
23:55:11JE SLYŠET, ŽE UVNITŘ SE MADDA S NĚKÝM MILUJE
23:55:17Dobrý den. Volala jsem na vás, ale asi jste mě neviděl.
23:55:21Nevíte, kde bych tady našla pana inženýra Trojana?
23:56:08Miluju tě, Alexi! Chci tě!
23:56:11Tak pěkně popros. Popros ho.
23:56:13Prosím, prosím, pojď ke mně.
23:56:16Německy! Je na to zvyklej od jedný schone Frau.
23:56:19Nebo napiš Karlově univerzitě, aby ti vrátili školný.
23:56:21-Lexi, Lexi...
-Neříkej mi Lexi.
23:56:28Za vítězného socialismu ses naučila jen ruštinu.
23:56:32Jsi typický produkt tohoto hnisajícího apendixu Asie.
23:56:36-Co kdybych ti říkal Evropo?
-Říkej. To je krásný.
23:56:41Evropa. Mladá dívka jedoucí na býku.
23:56:46Víš co, stárnoucí Evropo, zuj mi boty.
23:56:56Tak kdy se teda...
23:57:00Zítra jede Evžen na chatu s Romanem,
23:57:05tak přijďte na pozdní snídani.
23:58:10Ježiš, promiňte.
23:58:14Já hledám pana Serafína. Já jsem si přišla vypůjčit...
23:58:18Dobrý den, paní Gráfová.
23:58:21Dobrý den, paní doktorko.
23:58:36-Holky, to je on.
-Kdo?
23:58:38-Ten inženýr z našeho domu.
-Jo Trojan?
23:58:42Tak to budeš muset nejdřív odstřelit paní ředitelovou.
23:58:47Brácha je viděl spolu na Větruši. Je sice trochu postarší, ale...
23:58:52Zničím ji.
23:58:54Hele, naučím tě devatenáct způsobů, jak ho uvařit.
23:58:59Devatenáct způsobů techniky líbání.
23:59:03Říká se tomu petting. Od pasu nahoru.
23:59:06Úplně ho zblbneš. Jenomže nejdřív ho musíš dostat.
23:59:09Jo? Tak koukej!
23:59:16-Maddo, co se stalo?
-Neotravuj, Románku!
23:59:19Skončilo to. Už u vás nebydlím. Tak o co jde?
23:59:35-Nazdar!
-Ahoj!
23:59:46Chci tě!
23:59:53Zito, pospěš si, prosím. Potřebuju se osprchovat.
23:59:59Už.
00:00:28Už jsem ti to řekla, Romane. Jdi ode mě pryč!
00:00:31Odprejskni! Já tě prosím.
00:00:33-Ale já tě chci. Já tě miluju.
-Ale já tebe ne. Já tě nenávidím.
00:00:41Zabiju se. Koupil jsem si nůž. Podívej!
00:00:44Jdi se s ním vycpat, Romane! Nevydírej!
00:00:46Já končím. Já už nechcu. A s tebou už nikdy.
00:00:50-Ale proč, Maddo, proč?
-Proč? Chceš to vědět?
00:00:54Protože Julda mi to zakázal. Julda mě přesvědčil,
00:00:58že se souložit nemá. Julda mě s tebou už nikdy nikam nepustí.
00:01:08Jsme zmatený, pane Teo. Všichni jsou proti všem.
00:01:14Všichni jenom lžou. Berou si bez ptaní.
00:01:19A zabíjejí. A pořád dokola.
00:01:23Kdy to skončí?
00:01:27A vy pořád jenom mlčíte, pane Teo.
00:01:32Nenechávejte mě tady.
00:02:01PÍSNIČKA: Chodívala bosa, měla jako vosa
00:02:04přeštípnutej pas.
00:02:07Dneska už je zima a kdekdo si všímá,
00:02:11že se spravila...
00:02:15Zito, je čtvrtek, máme návštěvu. Kam jdeš?
00:02:23Ach, bože!
00:02:27Ptala ses, jestli máš koupit jednu veku, nebo dvě.
00:02:30Copak se říká do telefonu dvě?
00:02:33-A co se říká, Lexi?
-No přece jednu, nebo tři.
00:02:38Protože dvě se plete s pět. A neříkej mi přád Lexi!
00:02:42Alex, fuj. Serafín. Tvůj pán.
00:02:49Pojďte pryč, paní doktorko.
00:02:54Jestli s ním teď půjdeš, tak už se nevracej.
00:03:01Prosím vás, odejděte, pane Serafíne.
00:03:05To je jenom taková hra. My si tady jenom tak hrajeme.
00:03:12Jděte pryč.
00:03:15Jděte!
00:03:17Vypadni!
00:03:19-Mami, kam jdeš?
-Co je ti do toho?
00:03:30Mami!
00:03:55Musíme si pospíšit, miláčku!
00:04:00Dneska mám málo času.
00:04:30Ahoj, Romane.
00:04:33Madda tu ale není.
00:04:36Přišel jsem za vámi.
00:04:38Proč mi vykáš? Pojď dál. Posaď se.
00:04:42Ne, děkuju.
00:04:46Přišel jsem vás zabít.
00:04:49Zabít? A proč mě chceš zabít, Románku?
00:04:54Protože mi překážíte. A neříkej mi Románku!
00:04:57Překážíš mi. Nenávidím tě!
00:05:00Stěhuju se pryč. Budu bydlet na faře.
00:05:04Místo mě tu bude Jana Rybářová. Ta nová laborantka.
00:05:08Vidíš? Všechny svoje věci už mám v kufru.
00:05:12Tohle že jsou všechny tvoje věci? Komu to chceš nakecat?
00:05:16To je všechno, co máš? Tohle je celej tvůj majetek?
00:05:19Vždyť je to úplně prázdný. Lžeš! Do očí mi lžeš!
00:05:25Hajzle hnusnej!
00:05:29Práskači! Fízle! Svině!
00:05:33-Jeden kříž.
-Přichází náš Roman. Konečně.
00:05:37Jedna kára. Ten chlapec v poslední době nevypadá dobře.
00:05:44Neměla bych se na něho podívat?
00:05:46Jedny srdce. Pořád hledá tu malou špinavou děvku. Tu Serafinovou.
00:05:50-Jedny piky.
-Pas.
00:05:53Potřebovala by nařezat na holou.
00:06:04Dobrý večer.
00:06:07Sedneš si s námi, nebo se půjdeš nejdřív upravit?
00:06:13Upravit?
00:06:18Proč?
00:06:23-Pokračujeme?
-Hm.
00:06:25Dneska mě ten idiot Julda Serafin postříkal hadicí. Celého mě zmáčel.
00:06:30Dvě píky. Je to idiot. Odpornej idiot.
00:06:35Tři kříže. Ten pán mě unavuje a nudí.
00:06:40Kde je Roman?
00:06:45Jdu do koupelny.
00:06:58Jenom se vyplakej. Madda tě nemá ráda.
00:07:02Ale ona nemá ráda nikoho. Chce jenom brát.
00:07:06Chce urvat co nejvíc. Je to pryč. Skončilo to.
00:07:10Neskončilo to. A ty nám nebudeš stát v cestě.
00:07:15-Já musím jít.
-Nikam nepůjdeš!
00:08:06Kytky se smály, vánek si vál, když jsem se nad tebe sklonil.
00:08:12Nevím, už nevím, co bylo dál,
00:08:16kytky se smály, vánek si vál.
00:08:34Prášky a chlast, tím nevyřešíš vůbec nic.
00:08:38Já jsem tak šťastná, že jsi přijel. Jsem hrozně ráda, že jsi tady.
00:08:45Můžeme tu i bydlet.
00:08:48Nesnáším opilé ženské, Zito. Prostě to nesnáším.
00:08:53Takhle už to dál nejde.
00:08:56Asi budu blinkat.
00:09:09To byl takzvanej francouzák. Bod třináct, chápeš?
00:09:13Ty jazyky musí jít tak jako různě skrz přes sebe.
00:09:18Co Trojan? Už zabral?
00:09:21-Už skoro jo.
-Jak skoro?
00:09:23-Pozval mě k sobě.
-Dobrý! Baba je konečně na ústupu.
00:09:27Tak jedem dál. Za čtrnáctý - olizování ušního lalůčku.
00:09:33Chápeš? To některý chlapy vyrajcuje úplně maximálně.
00:09:37Sleduj!
00:09:42Soustřeď se! Budeš si to vůbec pamatovat?
00:09:45Jasně! Ušní, nosní, krční.
00:09:49Hele, ucho jsi mi olizovala už jako bod číslo sedm.
00:09:55To se nepočítá.
00:09:57Ucho je základ. Nejvíc erotických bodů je tam.
00:10:02Sedmička, to je úplnej vrchol. Já tě naučím devatenáct způsobů
00:10:06líbání, ale ucho si podtrhni červeně.
00:10:10Bylo to zase krásný, viď?
00:10:13Nic jsi z toho neměla. Držel jsem v ruce kus ledu.
00:10:18To není pravda.
00:10:23On ví, že jsme tady spolu.
00:10:28Ale Evžen už není nebezpečný.
00:10:35My už teď žijeme vlastně jenom vedle sebe.
00:10:39Dokonce se mě zeptal, jestli bych se sem nechtěla nastěhovat.
00:10:43Že by to uvítal.
00:10:47Tak už nám vlastně nic nestojí v cestě.
00:10:51Můžeme zatím žít tady.
00:10:55Skončeme to, Zito.
00:10:59Proč? Vždyť jsme to bez sebe nevydrželi déle než tři dny.
00:11:05A spolu ještě míň. Roman tě teď potřebuje víc než já.
00:11:09Roman? Roman se tam strašně změnil.
00:11:14Je tvrdej.
00:11:17Nic nechce, nic nepotřebuje.
00:11:20Když za ním přijdu, tak sedíme takhle proti sobě.
00:11:24On kouká na mě, ale skrze mě. A mlčí.
00:11:29Já zase koukám na něj, ale myslím jenom na tebe.
00:11:36Já teď dýchám jenom pro tebe.
00:11:39Žiju jenom pro tebe. Teď mu stejně nejsme nic platný.
00:11:44Všechno mu vynahradíme, až se vrátí.
00:11:48Nech toho.
00:11:50Borku!
00:12:04Milovals mě vůbec?
00:12:06Pořád tě velmi miluju.
00:12:10Ale už nám to spolu nejde.
00:12:16Borku vždyť láska přec...
00:12:22Láska přece není jenom sex a erotika.
00:12:27Já když někoho miluju, tak s ním chci být pořád.
00:12:31Já s tebou chci i mlčet.
00:12:34Já s tebou chci padat únavou, já s tebou chci umřít.
00:12:40Proč nechceš? To bolí!
00:12:43Mě to taky bolí, Zito, ale nemůžu si pomoct.
00:12:46Tak mně radši jednu vraž! Všechno bude lepší než tohle.
00:12:51To neudělám.
00:12:53Ale já vím, kdo je za tím. Ta holka, co bydlí po Juldovi.
00:12:57Co jí náš Roman vyklidil pokoj. Byla tam ještě dřív,
00:13:00než stačil vychladnout.
-Tak dost!
00:13:04Odcházím.
00:13:06Ne, ne! Počkej! Prosím tě!
00:13:09Lidi jsou hrozně zlí, ale my je k sobě nesmíme pustit.
00:13:12Prosím tě, Borku, proč nechceš, abych tě zase chovala?
00:13:17Prosím tě, prosím tě!
00:13:20Ničíš mně život!
00:13:23Nezapomeňte, paní Gráfová, že jste o třináct let starší.
00:14:04Vidíš ji, jak se snaží?
00:14:08Paní ředitelová si hraje na jednu z nás.
00:14:11-To ale nikdy nebude.
-Dokonce se na to i přvlíkla.
00:14:14-Je trapná.
-Jé, mě něco napadlo.
00:14:18-Co?
-Taková legrace.
00:14:21-Starej, ale dobrej fór.
-Jakej?
00:14:24Uvidíš. To ji definitivně zničí.
00:14:31-Zito, je ti dobře?
-Ano, miláčku.
00:14:35-Vezmi si ještě jednu tabletku.
-Ano, miláčku.
00:14:40-Měla bys něco sníst.
-Co asi dnes jedl Roman?
00:14:44Odpusť.
00:14:47-Všichni nás nenávidí.
-Zvykl jsem si.
00:14:51-Náš syn je vrah.
-Taky si zvykneš.
00:14:56-Co je to za balík?
-Nevím. Dneska to přišlo.
00:15:00Tak to otevři.
00:15:16Janičko!
00:15:24Počkej.
00:15:30-Co je?
-Nic.
00:15:32Tak pojď. Pojď už!
00:15:36Ne!
00:15:54Mně už je všechno jedno.
00:16:00Asi bych měla taky umřít.
00:16:11Teď bych klidně snesla setkání i se slečnou Rybářovou.
00:16:20S tou mladou hyenou.
00:16:25Haf!
00:16:29Jdu tam!
00:16:34Vlastně neví, že tenhle barák zdědila po mně.
00:16:39Vlastně patří jí.
00:16:50Odvahu!
00:16:54Odvahu!
00:16:57Co mi to tady vyvádíte?
00:16:59Člověk se nemůže ani v klidu zasebevraždit.
00:17:02Ale! Tak hezká ženská! Vás by byla strašná škoda.
00:17:08Posaďte se u nás, milostpaní, ať nám nevynesete spaní.
00:17:13-Nejsem moc stará?
-Vy? Kdepak. Ani trošku.
00:17:17-A tobě se líbím?
-A jak!
00:17:20A eventuálně byste si mě mohl vzít za ženu?
00:17:24Vás? Okamžitě!
00:17:27Jo? Já mám totiž doma svatební šaty
00:17:30ještě se závojíčkem a s osmimetrovou vlečkou.
00:17:33Myslím, že ty ani nebudeme potřebovat.
00:17:37Kostel bych rovnou přeskočil.
00:17:41Že nejsem moc stará?
00:21:00Čest!
00:21:33Vypadáš unaveně, Borku.
00:21:36Jsem unaven, miláčku.
00:21:39Tak moc bych tě chtěla potěšit.
00:21:44Tady to nejde.
00:21:56Dnes večer, Broňo.
00:22:00Uděláme si krásný večer. Zítra taky a pozítří.
00:22:06Spolu!
00:22:10Ano, Broňo. Spolu!
00:22:14ZVONÍ TELEFON
00:22:27Paní Trojanová? Je to Jana? Ahoj.
00:22:32-Ahoj. Tak jak to jde?
-To víš. Co ty?
00:22:37Nic zvláštního. Mám tady ty Belgičany.
00:22:40-Co Iveta?
-Nic.
00:22:44Když jsem přišel večer, tak už jste spaly.
00:22:47No. Chodíš moc pozdě.
00:22:51Kráva!
00:22:57Jdu na vizitu.
00:22:58Před chvilkou volali z Prahy. Přijede generální. Za hodinu je tu.
00:23:03Proboha!
00:23:39-Tak co? Už jsi něco vymyslel?
-Vypadáš výborně.
00:23:44Jak to děláš, Bogane, že jsi stále tak fantasticky svěží?
00:23:50To víš. V mým postavení musíš vypadat dobře.
00:23:55To chce životosprávu a systém.
00:23:59Ráno vstanu, dám si horkou sprchu,
00:24:05pak cvičím s rádiem, pak zase horkou sprchu.
00:24:10Bogane, vezmi mě k sobě do Prahy, prosím tě. Já už tady nemůžu.
00:24:17Blázníš? To nejde.
00:24:21V Praze pro tebe nemám místo. To je pro mladší.
00:24:24Potřebuju tě tady. Dynamický už asi moc nejsi,
00:24:28perspektivní taky ne. S jazykama jsi měl vždycky problém.
00:24:33A nemáš zkušenosti. Budeš to holt muset doklepat tady.
00:24:36Já už nechci. Už nemůžu, rozumíš?
00:24:41Potřebuju zvolnit tempo. Nejsem zdráv. Chci něco lehčího.
00:24:47Ty vole! Vždyť jsi mladší než já. Padavko!
00:25:01-Chceme mluvit s ředitelem a hned!
-To nejde.Má návštěvu. Generálního!
00:25:05To je nám jedno. Jen ať si to taky poslechne.
00:25:08Takhle už se žít prostě nedá. Potřebujeme byt.
00:25:11Jděte za Aldou. Ten je tu od toho.
00:25:14Už jsme byli za Aldou, Bindrem, Coufalem, nic.
00:25:17Za Drtílkem, Ebrtem, Fialou. Oni všichni bydlí, takže na nás kašlou.
00:25:22-Pust nás k podnikovýmu, Broňo.
-Ne!
00:25:26Tak my tady klidně budeme čekat třeba do večera.
00:25:31Chce válku, bude ji mít. Milá Broňo, my víme jak na něj.
00:25:35Možná by paní Trojanovou zajímalo, s kým a jak často jezdí na chatu.
00:25:39Možná by to zajímalo i lidi ze závodního výboru.
00:25:43-Fízle!
-Nemůžeš se nám divit, Broňo.
00:25:46Jsou lidi s kvartýrem a lidi bez něj. A mezi nimi je ostnatý drát.
00:25:49A my ho přestříháme a nacpem jim ho do zadku!
00:25:56-Je tam Borek?
-Jo. Už končí. Čekejte, prosím.
00:26:19Broňo, skočte mi za soudruhem inženýrem Neumanem pro tu analýzu.
00:26:23Ano, prosím.
00:26:31Vedení podniku dosud nebylo schopno zaujmout stanovisko...
00:26:34K věci! To jsme slyšeli víckrát.
00:26:37Pokračovat v této debatě neshledávám produktivním.
00:26:41Dál, prosím.
00:26:45Počkejte!
00:26:47Ahoj, krasavice! Co pro tebe můžu udělat?
00:26:50Potřebuju novou zprávu pro Bor... Pro soudruha ředitele.
00:26:54Tu analýzu jeho projektu na reorganizaci podniku.
00:26:56Termín byl přeci do čtvrtka, kočičko.
00:27:00Tu kočičku si odpusťte, ano? On to potřebuje dneska.
00:27:04Tak mu řekni, micinko, že mu to dodám ve čtvrtek v deset hodin
00:27:08ve čtyřech exemplářích. Ale pro tvoji informaci, krasavice,
00:27:13je to celý na hovno. Je to žába na prameni, ten tvůj soudruh ředitel.
00:27:17Vepř, který se zmůže už jenom na obskočení vlastní sekretářky.
00:27:21A to tě dost lituju, protože mu musíš určitě hodně pomáhat.
00:27:24Tak pa, micinko.
00:27:28Kdy budou v nové hale vrata?
00:27:32Soudruhu řediteli, mluvili jsme o úplně jiných problémech.
00:27:47Mám teď stále častěji okna. Asi jsem příliš pracoval.
00:27:50Občas mám tlak tady na prsou. Chce se mi zvracet.
00:27:58Tak mluv, Dášo. Stále neříkáš, jak na tom jsem.
00:28:03Tedy špatně.
00:28:06Špatně. Moc špatně, Borku.
00:28:12Jestli chceš ještě pár let žít, nech Broňu.
00:28:19Když nenechám?
00:28:21Přemýšlej o závěti.
00:28:24Už jsem přemýšlel, ale není o ni zájem.
00:28:28Tak přemýšlej o nápisu na hrob.
00:28:31Žil jsem, jak se mi líbilo. Proč jsem zemřel, nevím.
00:28:34Víš proč. Nežils, jak se ti líbilo.
00:28:39Právě. Tedy s tím neprodleně začnu.
00:28:43Stojí ti to za to na tak krátkou dobu?
00:28:49Od tebe ta otázka sedí.
00:28:54Nač zemřu.
00:29:02Buď klidnej. Do úmrtního listu napíšu srdeční selhání v důsledku
00:29:07totálního vyčerpání organismu.
00:29:10-Já jsem Borek.
-Borek?
00:29:13Borek Trojan. Poznáváš mě?
00:29:16V pátek mě zabil.
00:29:19Jak se máš?
00:29:22Lokomotiva narazila do spacích vagónů.
00:29:26Krev už nechci.
00:29:30Nasytit se. Orgie. Haf!
00:29:36Roztavené olovo do hrdla.
00:29:41Pane doktore, už je to lepší.
00:29:48Roman zmizel.
00:29:57Znásilněná revolucionáři. Ukojit. Zmodrat.
00:30:05Haf!
00:30:23Dobrý den. Až na konec, prosím.
00:30:26Hej, je tu někdo?
00:30:35Otevřela jsem dopis. Pro tebe.
00:30:40Pro nás. Taťka se odstěhoval.
00:30:58Slyšíš? Je pryč. Definitivně. Už se nevrátí.
00:31:04Začíná to zabírat. Začíná to zabírat.
00:31:09Mami!
00:31:16Je mi zle. Je mi zle!
00:31:28Já tě tu takhle nenechám. Jdeme nahoru za nima.
00:31:31-Tam je aspoň veselo.
-Ne!
00:31:36Pozvi je sem.
00:31:45-Miluju tě, Broňo.
-Já tebe taky, Borku.
00:31:49-Všechno je před námi.
-Ano. Ano.
00:31:55Pojďte dál!
00:32:00Na zdraví hostitele!
00:33:23Broňo!
00:34:58KOMUNIKUJÍ NĚMECKY
00:35:32Maddo!
00:35:37Románku!
00:35:42Je to vůbec možný? Jsi to ty?
00:35:45Myslel jsem, že se vrací Borek Trojan.
00:35:48Ten je čtyři roky mrtvej, chlapečku.
00:35:52Nic se nedá vrátit. Ani Julda, ani Zita, ani...
00:35:58Ale tebe bych tady čekala dřív.
00:36:02Byl jsem dlouho v cizině. Pustili mě bez problémů.
00:36:06To víš. Kriminálníka se rádi zbavili.
00:36:13Nedívej se tak na mě. Jsem stará.
00:36:17Stará kurva.
00:36:21Jsem vdaná. Jeden z těch dvou je můj manžel.
00:36:26Ale on má ještě svého muže. Tak to chodí, Románku.
00:36:34Tenhle dům koupíme. Bude se nám hodit.
00:36:38Víš asi na co.
00:36:42Tady to do půl roku klekne. To je víc něž jasný.
00:36:45A kdo dřív přijde... Znáš to.
00:36:52Jo, jsem šťastná.
00:36:56Tak proč pláčeš?
00:36:58Protože...
00:37:04Ty jsi mě miloval, viď?
00:37:07Jedinej.
00:37:11Nepolíbíš mě?
00:37:36Dobrý den. Promiňte.
00:37:39Dobrý. Potřebujete něco?
00:37:42Chtěl jsem se jen zeptat...
00:37:44Návštěvní hodiny skončily. Přijďte zítra.
00:37:47Rád bych u vás zůstal a pracoval.
00:37:52Pracoval jako co?
00:37:54Co bude zapotřebí.
00:37:56Jako údržbář? Víte, jaký je tu plat?
00:38:01To je mi jedno.
00:38:03Jedno? Nejste blázen?
00:38:07Ne. Spíš ne.
00:38:09Tak jo. Tak pojďte za mnou dovnitř. Uvidíme.
00:38:12A vemte tuhle přepravku. Na mě je moc těžká.
00:38:17-Můžu se vás na něco zeptat?
-Prosím.
00:38:19-Vy tady děláte vrchní sestru?
-Tak nějak.
00:38:22Promiňte, nejmenujete se Aranka?
00:38:29Jo. Aranka. Směšný jméno, že jo?
00:38:35Jmenuju se Aranka Bandyová.
00:38:38Asi bych se měl taky představit. Jmenuju se Roman Gráf.
00:38:49Ach tak. Počkejte tady chvíli.
00:39:45Pane Gráf!
00:39:48Pane Gráf, slyšíte mě?
00:39:52Tohle jsou věci po vaší mamince. Nikdo si je nevyzvedl.
00:40:48PÍSNIČKA:
00:40:49Asi bych ti říci měl,
00:40:53jak rád se úst tvých dotýkám.
00:41:04Taky bych ti slíbit chtěl,
00:41:07že spát už nikdy nechci sám.
00:41:19V žáru noci do tvý kůže píšu jméno svý,
00:41:26každý chlap mi tiše závidí.
00:41:33Ještě že tě, lásko, mám,
00:41:40s tebou mířím k výšinám.
00:41:48Ještě že tě, lásko, mám,
00:41:55na mou duši přísahám.
00:42:02Máš chuť stejnou, zůstaň se mnou!
00:42:17Ty jsi pro mě pouěť i déšt,
00:42:20jsi vším, co zrovna prožívám.
00:42:31Lepší přístav nenajdeš,
00:42:35to vím a často nepřiznám.
00:42:46Kombinace slov je kód, od mýho srdce klíč.
00:42:53Říct si o něj ty se nestydíš.
00:43:01Ještě že tě, lásko, mám,
00:43:08s tebou mířím k výšinám.
00:43:15Ještě že tě, lásko, mám,
00:43:22na mou duši přísahám.
00:43:29Ještě že tě, lásko, mám,
00:43:37s tebou mířím k výšinám.
00:43:44Ještě že tě, lásko, mám,
00:43:51díky tobě nejsem sám.
00:43:59Máš chuť stejnou, zůstaň se mnou!
00:44:55Titulky: Jaroslav Švagr Česká televize, 2004
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba Karla Svobody, a to vše pod taktovkou zkušeného Viktora Polesného z něj činí filmovou lahůdku.
Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím.
Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989.
