Karel, Anděla, Václav, Eva, Ivana, Zdeněk, Bohuslav, Jarda, Simona a Oldřich jsou bezdomovci. Co se jim zdá? Jaká je jejich minulost, aby vedla k takové přítomnosti? Film se pohybuje na hraně, stejně jako lidé, o kterých vypráví. Na hraně pravdy a fantazie. Na hraně života a smrti. Dokumentární film. Scénář a režie M. Pecháčková

Na začátku byl záměr proniknout do kolektivního nevědomí bezdomovců skrze jejich noční sny. A najít tam něco jako definici bezdomovců zevnitř. Novou perspektivu, která rozpije naše předsudky.

Narazili jsme na žílu traumat. Každý člověk, se kterým jsme mluvili, měl za sebou tragédii a o ní i své sny a noční můry. Vytvořilo to očekávatelnou kauzalitu: zažil neštěstí, zlomilo ho to, vyrovnává se s tím sebedestruktivně: životem na ulici. Tenhle lítostivý stereotyp nám ale jeden z bezdomovců brzy rozpustil a tím převrátil způsob chápání jejich života. Ukázalo se, že sny, které považuje za odlesky svých dávných neštěstí, jsou vymyšlené příběhy, jejichž cílem je vzbudit lítost. Vyrobit si alibi na obhajobu před světem a především sám před sebou. Vytěsnit a odklonit tím vztek, zlobu, ponížení, sebepohrdání a pád.

„V životních příbězích lidí bez domova často hraje roli úmrtí partnerů, rozvod nebo práce ve firmě, která neplatí. Někteří se dostali na ulici v Praze tak, že nejdříve odjeli pracovat do zahraničí, kde ale slíbené místo nedostali. Chceme, aby se lidé dozvěděli, jak je možné a snadné se dostat na ulici a jak těžké je naopak dostat se zase zpátky do společnosti," říká ředitel Centra sociálních služeb Praha Tomáš Ján, který s námětem dokumentu oslovil Českou televizi.

„Nabídku natočit dokumentární film na podporu rozpouštění předsudků o bezdomovcích jsem přivítal, protože je potřebné využít každé příležitosti, jak lépe pochopit světy, které jsou za hranicí vlastního komfortu,“ uvádí kreativní producent Michal Reitler a dodává: „Pro spolupráci jsem společně s Matějem Podzimkem oslovil režisérku Mariku Pecháčkovou a dal jí svobodný prostor, tak jak jsem jej i já dostal od Centra sociálních služeb Praha, které celý záměr iniciovalo.“

S empatií, ale zároveň bez falešného sentimentu zachycuje dokumentaristka Marika Pecháčková sny lidí, pohybujících se na samém okraji naší společnosti. Výsledkem této cesty „do hlubin duše bezdomovce“ je originální a silný příběh, balancující na rozhraní poetiky a syrové reality, příběh, který rozhodně nenechá diváka v netečnosti a donutí jej k zamyšlení nejen nad problematikou lidí bez domova, ale i nad životními hodnotami jako takovými. „Ve filmu kloužeme na hraně důvěryhodnosti, fantazie a dělicí čáry mezi tím, kdo jsou oni a kdo jsme my. Projektujeme duše do našich hlav a naopak. Film je nakonec o touze po rodině, po vztazích a po lásce. Touze nejen jejich, ale i naší,“ říká režisérka Marika Pecháčková.

Stopáž40 minut
Rok výroby 2016
 P ST AD HD
ŽánrDokument