Několikanásobní držitelé folkového Anděla ukazují svou originální hudbou směr celému českému folku. Je to směr emočně vypjatý, niterný, mistrně zahraný, nebojící se experimentů se smyčkami a samply

Je dost dobře možné, že to jediné, co zatím zabraňuje Žambochům stát se skutečnými hudebními hvězdami, je jejich zvláštní a pro někoho nepřitažlivý název. Žamboši vznikli původně jako duo Jana Žambocha a jeho partnerky (pozdější ženy) Stanislavy. Kdo se s jejich muzikou nesetkal, mohl by pak na základě názvu čekat romantizující, či trampský zvuk. Jan Žamboch sice kdysi zaujal publikum hlavně humornými písněmi, v posledních letech však jeho autorská tvorba směřuje k temným místům duše. K poezii, k emočně vypjatým prožitkům, k naléhavým sdělením. Stále sice umí na koncertech zklidnit atmosféru zařazením hladivější písničky, v nahrávacím studiu však zvolil nekompromisní část své tvorby. Hudba tria se odráží od osobitého Janova kytarového stylu, v němž perkusivní údery na hmatník kytary hrají stejnou roli jako klasické doprovody. Často používá také looper a nejrůznější předpřipravené samply. Basy dodává zvuku Žambochů Stánin akordeon, jednoduchý, účelný, ale v žádném případě primitivní. A konečný dojem přitvrzuje bubeník Jiří Nedavaška, valašský svéráz, který mj. dokáže svými verbálními poznámkami glosovat směřování celého tria. Tři písňové desky Žambochů znamenaly tři nominace na folkového Anděla, dvě z nich kapela proměnila. V tomto směru jde vlastně o nejúspěšnější folkovou formaci posledních deseti let. A důležité je, že každá jejich deska byla jiná, zralejší, překvapivější. Ve studiu navíc zazní i jedna sólová skladba z připravovaného alba, ve kterém Jan Žamboch autorsky reflektuje tvorbu ženských básnířek.

Žamboši: Louvre

Žamboši: Louvre

Stopáž52 minut
Rok výroby 2016
 P HD
ŽánrHudba