Chat

přechylování

Jana Valdrová

Záznam chatu ze čtvrtka 24. září 2015

Kamila Jančíková: „Dobrý den, já jsem proti přechylování cizích jmen, protože jméno komolí - jednoduše Anglina Jolie se prostě nejmenuje Jolieová. Naši lidé v médiích na tom trvají - v tom případě mi přijde směšné, že při komentování (např. sportu) neřeknou Kateřina Nashová, ale Kateřina Nash (česká cyklokrosařka vdaná za cizince) - tento dvojí metr nechápu. Proč to najednou jde, nepřechylovat? Jaký je důvod pro tento dvojí metr?“

Jana Valdrová: „Zdravím, jsem také proti komolení cizích příjmení, ale i příjmení Češek, které nemají -ová :-)“

Jana: „Dobrý den, u nás na Třebíčsku používání příjmení pro rodinu ve tvaru Horkovi, Sladkovi..? Co na to říkáte? Jak jinak napsat správně příjmení typu Horká/Horký na zvonek?“

Jana Valdrová: „Zdravím, já jsem se po přestěhování do Českých Budějovic stala paní "Valdrů" :-) Horkým navrhuji buď napsat na zvonek obě jména, nebo třeba "Eva a Adam Horkých".“

Gabriela a Jaroslav Popelkovi: „Vážená paní Valdrová, proč z území cizích států přechylují čeští zpravodajové i cizí ženská příjmení. Např. Williamsová, Muguruzaová, Sharapovová. Ze souvislosti, z křestních jmen, dodatkem paní, slečna, přitom obvykle vyplyne, že jde o ženy. Přejeme příjemný den a pěkné dotazy.“

Jana Valdrová: „Oni často musejí, protože redakce jejich médií si to tak přejí. Jsem také pro ponechání takových jmen bez -ová. Usnadní se tím život moderátorům a moderátorkám sportovních pořadů, kteří někdy nevědí, kam to -ová dát :-)“

Jana K.: „Dobrý den, předem se omlouvám, ale moje otázka nesouvisí s příjmením, ale se jménem. Dcera se jmenuje Nelly, které se při skloňování nemění. Chtěla bych se zeptat, zda se zdrobněle píše Nellynka nebo Nellinka. Lze i obojí. Moc děkuji za odpověď.“

Jana Valdrová: „Mám pro Vás dobrou zprávu - pište, jak chcete. Je to Vaše dcera a zdrobnělinu používáte v soukromí, do toho Vám nikdo nebude mluvit :-)“

Eliška Viklická: „Dobrý den, připadá vám normální z ústavního hlediska, že ovlivnit přechýlení si mohou pouze některé ženy, ergo jiné ženy na to prostě právo nemají? Není to zvláštní nerovnost před zákonem? A není zvláštní, že to razila ústavní ex-soudkyně? http://viklicka.blog.idnes.cz/c/474732/wagnerator.html“

Jana Valdrová: „Zákon považuji za špatný a udělám všechno pro to, aby se změnil. A je velmi zvláštní slyšet právě od ústavní soudkyně, že se na tom nebude nic měnit. Zdravím :-)“

Tereza Poláková: „Jste lezba a šukáte ráda ? :)“

Jana Valdrová: „Jaj bože, lesba nejsem, ale znám tolik bezvadných ženských:-)“

Jitka: „Dobrý den, ano, paní Lekešová a ta jako druhá citovaná paní, která do televize napsala, měly pravdu. Nepřechylovat je hloupé a rádoby světové. Všechny ženy ženoucí se do nepřechylování byly si měly uvědomit, že se ochuzují o propracovanost češtiny, která i v řeči umí rozlišit mluví-li se o muži, či o ženě. Proto v Americe dochází k směšným situacím, že na kongres dorazí žena, která podle jména, protože i některá křestní jména jsou v anglosaském světě pro obě pohlaví stejná, a organizátorem byl očekáván muž, takže ho chtěli dát na pokoj k jinému muži...a ejhle! Světovost se nedokáže tím, že budeme používat v přemíře cizí slova a řídit se cizojazyčnou gramatikou. Jsem velký vyznavač češtiny, jsem na češtinu pyšná. Ano je to těžký jazyk, ale krásný, bohatý a dějinami propracovaný. Toho bychom si měli vážit. Hodně změn a většinou jde o zjednodušení jazyka, se dělá pro pitomce, kteří s rodnou řečí zápasí. S pozdravem Jitka“

Jana Valdrová: „Ale co když to někomu vadí, když se jméno změní - pro cizinky tím -ová často k nepoznání? Souhlasím s tím, že český jazyk je krásný, ale mluvčí musejí respektovat, jak se kdo jmenuje...“

brunhilda: „Asi rok mám nový koníček - postcrossing. Je to posílání pohledů lidem z celého světa a já zase z celého světa pohledy dostávám. Už jsem si několikrát měnila pohled s člověkem, o kterém jsem si myslela, že je to muž a nakonec se ukázalo, že je to žena nebo naopak. Zvláště třeba u čínských jmen může Chang být jak křestní jméno, tak i příjmení. Když jsem tohle konzultovala s ostatními postcrossery, dozvěděla jsem se, že na tom nejsem zdaleka nejhůř. Někteří nepoznají pohlaví nejen podle jména, ale ani podle fotky. No, a co? Svět je krásně rozmanitý, že? Přeju vám krásný podzim!“

Jana Valdrová: „Super příklad. Nepoznáme rod - a nic se nestane. Ba naopak - Dickins o tom napsal krásnou povídku :-)“

leona: „Dobrý den, je možné si nechat dvě příjmení? Moje a manželovo? Stojí to něco? Děkuji“

Jana Valdrová: „Je, ale promyslete to, budete to muset vždy vypisovat do formulářů :-)“

Martina: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda bude někdy možné přechylování příjmení bez těch komplikací, o kt. jste mluvila / přiřazení k národnostní menšině, sňatek s cizincem, pobyt v cizině/. Před svatbou jsem chtěla jméno manžela přechýlit, ale po peripetiích na matrice jsem to vzdala, protože nejen já bych se musela hlásit k národnostní menšině, ale i dcera, kt. se měla narodit. A dodnes mě to mrzí, že mám příjmení přechýlené. Před výměnou občanského průkazu bych možná uvažovala o změně. Děkuji za odpověď.“

Jana Valdrová: „Držím palce. Dodržovat ty podmínky je ponižující a je třeba to napravit.“

Lenka Rusz: „Dobrý den, paní Valdrová, jsem moc ráda za Váš názor. Myslím, že je to opravdu každého věc, jakou formu příjmení zvolí. U nás ve Slezsku, kde žijeme u polských hranic to není zas až tak výjimečné. Zdraví Lenka Rusz“

Jana Valdrová: „Zdravím a děkuji :-)“

Christina: „Dobrý den, plánujeme s přítelem svatbu a zajímalo by nás zda by jeho jméno Nisler (am. Původu) jsem si mohla taky nechat bez OVA. Není cizinec ale jeho jméno má po předcích, kteří cizinci byli.“

Jana Valdrová: „Zatím je nutné naplnit jednu z těch podmínek :-( dělá se to často jen "na oko"... Vaše děti už snad na tom budou líp.“

Dagmar Malyszová: „Dobrý den,dotaz nemám,spíš připomínku,myslím si,že není moc vhodné počešťovat příjmení zahraničních ženských příjmení-sportovkyň,hereček atd.Nejvíc to slyšíme při sportu,z mého pohledu je to nevhodné,např.když sportovní komentátor počešťuje ruské příjmmení,tak slyšíte někdy -ová několikrát a nejednou to vyznělo jako problém při vyslovování takového to příjmení a také si myslím,že není správné přejmenovávat zahraniční sportovkyně!Přeji hezký den.“

Jana Valdrová: „Souhlasím, a někdy se přitom mlvučí zapotí, protože musejí být rychlí a to -ová někam "přilepit" - záleží to na redakcích, kde pracují.“

Andrea P.: „Dobrý den, nevíte, zda je možné si u nás zvolit příjmení bez ová, aniž by jsme museli dokazovat úmysl stěhovat se do zahraničí. S partnerem plánujeme svatbu a více by se mi líbilo jmenovat se Andrea Böhm, než-li Böhmová. Děkuji :)“

Jana Valdrová: „Bohužel budou matriky trvat na jedné z těch podmínek. A nedivím se, že lidé musejí předstírat... Nemůžete přece vědět, jestli jednou nebudete mít práci v cizině...“

Katerina: „Dobry den Pani Valdrova, Souhlasim se vsim, co rikate. Ja osobne take nemam ceske prijmeni (jako vdana) jelikoz je manzel Ital. Jedine co je teda vazne "katestrofa" je Ceska birokracie (jinak jsem Patriot - Ceska telem i dusi). Mame dve dcery, ktere jsou narozene v zahranici, tedy veskere dokumentace se musely resit bud pres CZ Konsulat nebo primo v Cesku. Jelikoz jsou to devcatka, byl velikansky Problem s prijmenim. Byla potreba zadost o cesky rodny list, aby jsem mohla zazadat o cesky pas. Ale nic neni tak jednoduche jak se zda. Nejsprve zadost o prijmeni, ktere se neshoduje s ceskou gramatikou na specialni matrice v brne, pote zadost o schvaleni predesle zadosti. overeni souhlasu obou rodicu, nasledovalo dlouhe cekani (ca 4 mesice) nez toto probehlo, pote muzete zadat o rodny list (tez brno) a az pak se teprve muzete pokusit o zadost o pas. Pisi to dost zkracene. je to vazne masakr, kdyz musite s novorozenetem absolvovat takove "akce". a nejen to, nevim, kde je Problem, kdyz jsme jeste pri uzavirani manzelstvi (brali jsme se v Cesku) podepisovali, ze potomci budou uzivat spolecne prijmeni MELIS. No a vse je stejne uplne jinak. Nevim, zda je to k placi ci smichu. Preji krasny den Katerina Melis“

Jana Valdrová: „Ano, takové příběhy zažívám často. A paradox je, žer všechno pak bylo jinak...“

Uiuzh: „Proč chtějí mít ženy příjmení jako Anna Novàk Javorová. Proč? To není čeština nebo ano?“

Jana Valdrová: „Dobrý den, není jich tak mnoho :-) Možná některé chtějí být zvláštní, lidi jsou různí :-)“

Olga Spálenka Kühnlová: „Dobrý den. Moje příjmení jsem zvolila z toho důvodu, abych nebyla dvakrát "ová". Zažívám velice komické situace, většina lidí nedokáže vyslovit a a ni napsat moje německé příjmení a to druhé vyslovují "Spálená.Je pravda, že na matrice jsem měla obavu, aby mi můj návrh prošel a jsem za to ráda.Nechala jsem si příjmení kvuli dětem z předchozího manželství. Pěkný den“

Jana Valdrová: „Ano, ty děti jsou dobrý důvod a jméno máte pěkné :-)“

Petra: „Dobry den,vzdy jsem chtela mit prijmeni bez ova jelikoz rada cestuji a zila jsem ve dvou cizich zemich. Znamena to tedy,ze pokud budu chtit byt Petra Fránek tak to nepujde? Budu muset byt Petra Fránková? Dekuji za odpoved.“

Jana Valdrová: „Zkuste vyřešit na matrice, zda je možná změna příjmení. Trochu se bojím, že zatímco zpátky by to šlo hned, takhle to půjde obtížněji. Ale držím palce!“

Jana: „Zdravím Vás. Mám na srdci dvě věci. 1. Reaguji na Váš příklad z vysílání. Příjmení Peake je neskonné? Nesouhlasím. Peake se v češtině dá skoňovat krásně. Uvedu příklad z české wikipedie: "V roce 1999 se Karolína Kvačková provdala za Charlese Peaka, Australana česko-čínského původu." Bylo by lepší použít "vdala se za Charlese Peake"? Nebo dokonce "vdala se za Charles Peake", abychom se vyhli změně jména? 2. Ne vždy je dobré trvat na nepřechylování. "Hingis porazila Graf." Která tenistka vyhrála? Není lepší použít jméno, ve kterém je vztah zřetelně vyjádřen pádovou koncovkou?“

Jana Valdrová: „Pozor, mínila jsem K. Peake. Jinak když sdělujeme, kdo nad kým vyhrál, obvykle uvádíme výsledek. A podle něho poznáte, kdo vyhrál. Tendence je jednoznačně k respektování příjmení (vzpomeňte na Emmons).“

Josef Keller: „Jen stručně, omlouvám se, pokud jsem neslyšel, ale nejsme v tom jediní. Pomineme-li další slovanské jazyky, co severské dottir? A tam mají ještě přechylování mužské "son". Myslíte, že tam proti tomu také bojují? Pravda je, že pak reportéři hlásili "sportovkyně Johansdottirová". Děkuji.“

Jana Valdrová: „To jsou dvě otázky v jedné. Od konce: sportovkyni bych nechala nepřechýlenou. Ta první otázka: jde o jazykové specifikum a jazyk se vyvíjí - pokud by usoudili, že to nepotřebují, začnou o tom debatovat :-)“

Hanka: „Dobrý den, setkala jsem se s případem, kdy muž se jmenoval Kočí a žena Kočová. Jak je to možné? Předpokládám, že i žena měla mít příjmení Kočí. Děkuji za odpověď.“

Jana Valdrová: „To jsou stará pravidla. Dřív to bez -ová nešlo, výjimkou byla jména na -e a -i. Dnes se mladá žena může jmenovat Kočová, když pochází z té rodiny, kde to tak měli.“

Jana: „1. Pozor, řekla jste že jméno Peake je neskolonné. Víte, co to znamená? Že je jméno neměnné ve všech svých tvarech. Proč by mělo mít jiné tvary pro mužskou a ženskou variantu? 2. Např. v novinovém titulku skóre uvádět nemusíme. A co kdyby to byly běžkyně, a ne tenistky?“

Jana Valdrová: „Ještě jednu drobnost: muž jménem Peake se skloňuje - skloňování má zařadit slovo do mluvnického kontextu. Žena jménem Peake se neskloňuje, ale to neznamená, že by se její jméno mělo měnit na Peaková. Do mluvnického kontextu umíme zařadit i nesklonná slova.“

Christina: „Dobrý den, plánujeme s přítelem svatbu a zajímalo by nás zda by jeho jméno Nisler (am. Původu) jsem si mohla taky nechat bez OVA. Není cizinec ale jeho jméno má po předcích, kteří cizinci byli.“

Jana Valdrová: „Teď nevím, hlásí mi to, že odpověď neodešla - bohužel musíte naplnit jednu z těch podmínek.“

Gabriela a Jaroslav Popelkovi: „Vážená paní Valdrová, proč z území cizích států přechylují čeští zpravodajové i cizí ženská příjmení. Např. Williamsová, Muguruzaová, Sharapovová. Ze souvislosti, z křestních jmen, dodatkem paní, slečna, přitom obvykle vyplyne, že jde o ženy. Přejeme příjemný den a pěkné dotazy.“

Jana Valdrová: „Omlouvám se, pokud odpovídám podruhé: máte pravdu, čeština má dost indicií rodu a zvládneme to i bez-ová u těch, které je tam nemají.“

Michaela Trtíková Vojtková: „Dobrý den, zítra se uvidíme na diskuzi na stejné téma, Můj stát mě přechýlil, v Praze v kavárne Potrvá v Dejvicích v 18:00. Zajímalo by mě, jestli je - ová, přípona neo koncovka, sám ředitel ústavu pro jazyk český v tom má guláš, tak prosím o vysvětlení. Je možné, že přechylování by mohl být / je mocenský nástroj? Děkuji a přeji krásný den“

Jana Valdrová: „Těším se. Ano, má v tom guláš, je to přípona s koncovkou - vysvětlím to zítra přesněji. Přechylování je nepochybně mocenský nástroj.“

Michaela Trtíková Vojtková: „Dobrý den, zítra se uvidíme na diskuzi na stejné téma, Můj stát mě přechýlil, v Praze v kavárne Potrvá v Dejvicích v 18:00. Zajímalo by mě, jestli je - ová, přípona neo koncovka, sám ředitel ústavu pro jazyk český v tom má guláš, tak prosím o vysvětlení. Je možné, že přechylování by mohl být / je mocenský nástroj? Děkuji a přeji krásný den“

Jana Valdrová: „Možná ještě stihnu vysvětlit: co se "hýbe" - je flexibilní - je flexe, tedy koncovka. Hýbe se -á. Co se připojilo a nehýbe se, je přípona. To se týká -ov-.“

SK: „Je přechylování i věc politická?“

Jana Valdrová: „Rozhodně. Po válce bylo zneužito k vymazání tzv. sudetoněmecké otázky.“

ANTI: „Existují nějaké průzkumy veřej. mínění v ČR v současnosti, jak se veřejnost v ČR dívá na přechylování?“

Jana Valdrová: „Zatím ne, a přitom nám něco předpisují...“

SF: „Co vy osobně si myslíte o přechylování?“

Jana Valdrová: „Jsem pro svobodu volby a český jazyk to rozhodně nezničí.“