Chat

host

Marcela Sobotová

Žijeme minimalismem

Záznam chatu ze čtvrtka 14. září

SK: „Co si myslíte o žití maximalismem?“

Marcela Sobotová: „Maximalismus mě osobně teď neláká. Alespoň ve smyslu mít všeho hodně, všechno schovávat, nikdy nic nevyhodit, mít pořád něco nového na sebe, nikdy nemít dost atd. Vše má své hranice. Nechci, abych musela stále řešit, že nemám co kam položit, kam to schovat, aby to děti nezranilo. Takže za mě to není životní styl, který by mi vyhovoval.“

Dana: „Co je pro Vás žití minimalismem konkrétně?“

Marcela Sobotová: „Mít doma otevřené dvě dětské kaše a ne osm. Vědět, že mám co na sebe a vejde se mi to do skříně. Denně se zastavovat a ptát se, za co jsem vděčná. Měřit čas, který strávím na Facebooku. Darovat bez výčitek věci, které jsem sice dostala, ale už je doma nechci nebo nevyužiji. Uvědomovat si, co všechno mám a že vím, kde to mám uložené. Tedy není to nic záhadného, extrémního nebo komplikovaného. Alespoň ne pro mě.“

Jana Nováková: „Dobrý den! Jsem již v důchodovém věku, pocházím z rodiny, kde se vše schovávalo pod heslem, jednou se to hodí /za socíka e nic koupit nedalo/. Nyní jsem se odstěhovala do garsonky, mnoha věcí se nedokáži zbavit, mám k nim i citový vztah a vzpomínky. Na druhou stranu, malýbyt plný krabic mě ničí a deptá. Poraďte, volám přímo SOS. Děkuji.“

Marcela Sobotová: „Dobrý den, Jano, poradila bych vám začít v malém. Ale začít a nedeptat se tím, že to je už předem příliš obtížné nebo dlouhodobé. Začala bych se zbavovat toho, čeho dokážete. Co víte, komu můžete darovat nebo prodat a druhá strana bude ráda. Vzpomínkové předměty bych nechala na později. Fyzicky jich nebývá tolik, ale hlavu nám plní hodně. Mějte se hezky.“

Michaela Kolnerová: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Maminka má sposutu oblečení a to jak staré, ke kterému má nějaký vztah,tak i oblečení, do kterého se již nevejde. Oblečení pochopitelně zabírá spoustu místa, a tak by mě zajímalo,jak ji přimět,aby oblečení vytřídila a dala pryč. Bohužel je těžké ji k tomu přesvědčit. Děkuji za odpověď“

Marcela Sobotová: „Zkusila bych "operaci" zmenšit a rozfázovat. Rozfázovat na roztřídění, zabalení, vyhledání, kam to odvezete, samotné zbavení se. Zmenšit na to vždy udělat jen kousek, např. jen kabáty nebo jeden šuplík. Co na to jít oklikou? Projít s ní oblečení a vyzkoušet to, co jí sluší a v čem se cítí dobře. To pěkně uspořádat. Možná pomůže i vlastní příklad od vás: "Mami, vytřídila jsem pár věcí na charitu, nechceš mi k nim něco přidat?". Pokud maminka ráda čte, mohla by ji inspirovat kniha od Marie Kondo nebo Karen Kingston, které se zbavování intenzivně věnují.“

Jana Krayzlová: „Máte typ, jak na manžela "skladníka", který má pocit, že vše se ještě může někdy hodit?“

Marcela Sobotová: „Tip mám, ale jestli zabere, nevím... Začít u sebe a být trpělivá. Až manžel uvidí, jak dobře se díky vyklízení cítíte, možná ho to inspiruje. Bude to asi nějakou dobu trvat, tak vyčkejte. Je to o jisté důvěře v budoucnost. Někdy paradoxně pomohou fyzická omezení našich domovů. Prostě dílna a garáž je nějak velká a není nafukovací.“

Katka: „Dobrý den, mám manžela, který je přesný minimalista. Já se to díky němu učím.“

Marcela Sobotová: „Tak to je pěkné, Katko. Učte se, ale vezměte si z toho to, co potřebujete zrovna vy. Každý máme svoji cestu.“

Jitka Mazánková: „koupila jsem si knížku "Japonský úklid", tak mě to nadchlo, že jsem přesně podle ní vyházela 3/4 nepotřebných věcí na charitu! Doporučuji každému, je to velká úleva!“

Marcela Sobotová: „Knížku od Marie Kondo Zázračný úklid znám, četla jsem jí a také se mi moc líbí. Nedělám vše na 100%, spíš tak na 60%, ale i tak je to výborná inspirace.“

SF: „Co střední cesta mezi maximalismem a minimalismem?“

Marcela Sobotová: „Určitě je dobrá, pokud vám vyhovuje. Ono totiž v něčem můžeme být někde mezi (třeba v knihách), ale v jiném jsme úplní minimalisti. Stačí nám dvoj boty a jedna kabelka. Také se to časem mění, jak stárneme, mění se naše zájmy, priority, hodnoty. Považuji za důležité občas svá přesvědčení revidovat. To, co jsem potřebovala vlastnit před 10ti lety, už nemusí být aktuální nyní.“

Michaela: „Zdravím,moc ráda vás sleduji na facebooku a jste pro mě velkou inspirací :-) mám na vás dotaz, jak byste řešila situaci, když se snažíme žít minimalismem, ale příbuzní nás neustále obdarovávají hračkami pro děti, kosmetikou a dalšími veci, které ani nestíháme spotřebovat. Jinak je ta myšlenka moc fajn a snažím se podle ní řídit. Jediné s čím bojuju jsou sbírky časopisů, kterých se prostě neumím zbavit :-D mějte se moc hezky. Míša“

Marcela Sobotová: „Zdravím vás také, Míšo, alespoň takto na dálku. Já vím, ono to může být těžké, je tam spousta emocí, abychom neurazili, měli bychom být rádi, že si vzpomenou atd. Prostě si s nimi promluvte, naznačte nebo rovnou určete, co chcete. Občas jen prostě neví, co by jim skutečně udělalo radost a bylo by to přijatelné i pro vás. Úlevné je také si dovolit se darů dále zbavit. Osobně si myslím, že na to mám jako rodič právo. Hezký den.“

Hanka: „Jak mám poznat jestli to ještě budu potřebovat? Mám toho tolik, že se z toho mohu zbláznit. Může se změnit situace a já zase třeba začnu nosit saka. Minule jsem vyhodila tyčku a pak jsem ji potřebovala. je to tak těžké.“

Marcela Sobotová: „Zajímavé. Osobně se mi stává výjimečně, že něco vyřazeného potřebuji zpět. Zkuste metodu čekací krabice, kterou popisuji ve svém eBooku 6 jednoduchých kroků, jak si uklidit ve skříni a pořádek udržet. Do krabice si dáte tyto "nejisté" věci. Krabici uložíte někam do sklepa nebo do komory s napsaným datem, kdy jste ji zabalila. Nyní čekáte cca 6-12 měsíců. Pokud něco z krabice potřebujete, vyndáte to a zpět zařadíte do běžného provozu. Pokud ne, za danou dobu se můžete věcí z krabice s dobrým svědomím zbavit. Nepotřebovala jste je celý rok. Šance, že je budete potřebovat nyní, jsou malé.“

Míša: „Díky Vašemu dnešnímu tématu Žijeme minimalismem, jsem se právě vrhla do vyklízení pracovny, na kterou jsem se chystala celé prázdniny. S pocitem, že to a ono skutečně nepotřebuju jsem vyklidila místnost celkem rychle a jsem sama překvapená, jak jednoduché to je. Jen vědět, co je třeba a co ne. Díky za motivaci!!!“

Marcela Sobotová: „Gratuluji, Míšo. Není vůbec zač. Velmi často je nejtěžší začít, což jste zvládla. Jen tak dál.“

Vlasta Netrdová: „Moje starší dcera žije absolutně minimalistickým způsobem. Já si myslím, že takto může žít jen člověk, který ví, že pokud bude něco potřebovat co dnes odstraní, může si to pořídit až to bude potřebovat. Už se mi vnoučata svěřila, že občas vyhodila i jejich věci a tak to teď musí s nimi konzultovat. To je moje zkušenost a já jsem pravý opak. Uschovám to tam kam patří, za rok za dva ......... se to hodí.“

Marcela Sobotová: „Ano, to je nepříjemné. Také jsem si musela "natlouct čumák", abych pochopila, že společné věci (ač pro mě zcela nedůležité a nepotřebné) musím konzultovat. Vše s mírou. Nezbavovala bych se všeho jen proto, že to nyní nepotřebuji, ale za dva roky to potřebovat budu. Pokud chci, raději bych to někomu na tu dobu půjčila (typicky dětské oblečení a potřeby).“

Martin: „Dobrý den Moje žena, když mně vidí ve sprše - říká, že jsem minimalista. Nerozumím.“

Marcela Sobotová: „Já také moc ne, Martine :-). Asi myslí, že vám stačí jedno mýdlo na celé tělo a jste za pět minut hotový. To my ženy moc neumíme. Hezký den.“

Eva: „Knihy o úklidu jsem četla, ale nepomohlo mi to v rozhodnutí se něčeho se zbavit. Jak se to mám naučit vědět, že už to nebudu potřebovat? Díky“

Marcela Sobotová: „Dovolte si ten luxus toho nedělat na 100%. Mnohé se naučíte vlastní zkušeností. Zkusíte se zbavit něčeho snadného. Když to "projde", pokračujete něčím obtížnějším. Prostě krok za krokem.“

Nela: „Čím se vyznačuje minimalismus ? Jde to v celém dome ?“

Marcela Sobotová: „Podle mě se vyznačuje tím, že klade velký význam na to, co zůstává. Co je pro nás důležité. Tedy, ne jen vyhazování, ale i zamýšlení nad tím, co chci nechat a proč. Jde to určitě v celém domě. Někde hůře, někde lépe, ale jde.“

Marie: „Hezké odpoledne,kde začít,když jsme obá za"ono se to jednou hodí".“

Marcela Sobotová: „Začít něčím, co do této "kategorie" nespadá. Nacvičit si techniku. Ověřit si, co do doma a s námi udělá. Až potom možná naťuknout kategorii ono se to jednou hodí.“

Veronika Brázdová: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli se dá minimalismem živit. Inspirovala mě kniha Zázračný úklid, kde se autorka pak vlastně úklidem živí - pomáhá ostatním si vše doma uspořádat/ vyhodit. Funguje něco i v ČR? Děkuji, Veronika“

Marcela Sobotová: „Pokud vím, fungují v ČR konzultanti feng šuej, které úklid a harmonizace prostoru živí. Mě osobně minimalismus zatím úplně neživí, ale byla bych ráda, aby jednou živil.“