Sama doma

Záznam chatu ze středy 10. dubna 2013

Lucie Endelová: „Dobrý den paní doktorko, prosím o radu, jak nejlépe, nejefektivněji cvičit mozek na mat. dovolené. Chtěla bych studovat a připadám si, že mi to nepálí, že na studium např. na VŠ nemám. děkuji, hezký den“

PhDr. Eva Jarolímová: „Obraťte se na literaturu Cvičení paměti pro každý věk, nebo Trénink paměti pro dnešní věk od Jitky Suché. Tam je řada návodů.“

Eva: „Dobrý den, tchýně (60 let) se bojí Alzheimerovi choroby. Měla jí její matka a pravděpodobně i babička. Zatím chodí do práce, ale brzy půjde do důchodu. Existují nějaké knihy, cvičebnice, hry, pomocí kterých by cvičila mozek? Sudoku a jazyky jí nebaví. Moc děkuji za odpověď.“

PhDr. Eva Jarolímová: „Doporučujeme stránky www.vzpominkovi.cz, nakladatelství Portál, které má řadu publikací. Doporučuji vyšetření paměti klinickým psychologem.“

Tereza: „Dobrý den,vystudovala jsem vysokou školu,byla jsem zvyklá na neustálý režim učení a příprav prací a prezentací.Nyní jsem doma na mateřské a přijde mi,že zakrňuji. Je to možné? Nehloupnu? Samozřejmě čas více věnuji dceři. Děkuji“

PhDr. Eva Jarolímová: „Pokud mozek není aktivizován řadou podnětů, může se zhoršovat paměť a kognitivní funkce. Doporučuji aktivnější styl života i při péči o dítě. Vyhledat cvičení, pohyb, trénovat paměť. Správná životospráva, dostatek spánku.“

Míša: „Dobrý den, bude mi 28 let a často se mi stává, že zapomínám, co jsem měla udělat. Může to být tím, že toho mám v hlavě moc? Díky, pěkný den, zdraví Míša“

PhDr. Eva Jarolímová: „Ano, může. Váš mozek může být přetížený řadou úkolů a informací. Otázkou je i pozornost a motivace.“

Monika Nováková: „Dobrý den, prosím Vás o radu, co byste doporučila mému tatínkovi, který je po mrtvici a chtěli bychom s ním cvičit mozek??“

PhDr. Eva Jarolímová: „Velmi vhodná je kognitivní rehabilitace, kterou provádí logoped, psycholog nebo ergoterapeut obvykle při domovech seniorů nebo na neurologických pracovištích.“

petra: „dobrý den paní doktorko.moje matka má Parkinsonovu chorobu,která se víceméně zhoršila jejím odchodem do důchodu před 5 lety.stará se o mé malé dcery,čte,pečuje o zahradu,sleduje televizi.ji né zájmy nemá.je možno nějakým cvičením tuto chorobu alespoň zpomalit? ať už duševním nebo fyzickým?děkuji za oodpověď.“

PhDr. Eva Jarolímová: „Ano, můžu doporučit trénování paměti nebo kognitivní rehabilitaci. Číst, psát, počítat, stolní hry, komunikace.“

Ála: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda je toto Alzheimerova choroba či nějaký jiný druh demence. naší babičce je 67 a ona nám tvrdí že zapoměla vařit, nemůže spát v posteli protože je vlhká apod.Je důležité s ní někam zajít k lékaři? Ona to ale striktně odmítá.Děkuji za odpověď.“

PhDr. Eva Jarolímová: „Když odmítá lékaře, doporučuji psychiatrické nebo neurologické vyšetření. Zkuste s ní jednat tak, aby ji na vyšetření pozval někdo z rodiny, kdo na ni tzv. platí. Třeba vnuk, nebo osoba, na kterou dá. Nepřipravovat ji na to dopředu.“

Kamila: „Dobrý den, můj dědeček byl velmi vzdělaný člověk.Po operaci a celkové narkoze se u něj projevil Alzheimer. A to dost silně. Má tuto nemoc už několik let. Je to smutné. Má to souvislost s narkozou? Ničí nám mozkové buňky?“

PhDr. Eva Jarolímová: „Ano, souvislost s narkózou může být. Doporučuji vyšetřit kognitivním testem, klinickým psyćhologem nebo neuropsychologem.“

Katka: „Vážená paní doktorko, jakou byste měla radu v situaci, kdy je potřeba zatěžovat mozek intenzivní a náročnou činností, mozek to bohužel nestíhá a není čas na zvykání. Tím, že mozek nestíhá dochází k permanentnímu stresu a následnému oslabení těla. Moc děkuji za názor a přeji příjemné odpoledne.“

PhDr. Eva Jarolímová: „Doporučila bych intenzivní činnost prokládat činnostmi odpočinkovými. Krátkodobou relaxací, jógou, a učit se vypnout myšlenky a nechat mozek odpočívat. Dopřávejte si příjemné zážitky.“

Jarmila: „Dobrý den paní doktorko. Babička i mamka měli Alzheimera,chtěla bych se zeptat,zda toto onemocnění je dědičné.Je mi 60let a to zapomínání pozoruji.“

PhDr. Eva Jarolímová: „Je vhodné si deset let před vypuknutím nemoci vašich předků, tedy vašeho věku, nechat vyšetřit paměť. Dědičnost není jednoznačně prokázána. A když, tak spíše v mladším věku. S nástupem mezi 60. a 65. rokem.“

Klára: „Dobrý den paní doktorko. Jaké byste měla typy pro trénování mozku pro maminky na RD? Znáte to, člověk stále dělá něco kolem dětiček a sám na sebe pak nemá tolik času :)“

PhDr. Eva Jarolímová: „Vyhledejte EURAG, kde vám dají dobré kontakty na možnosti trénováná paměti u mladších osob.“

Probilová: „Dobrý den, je velký problém když moje dcera 12 let vůbec nečte?“

PhDr. Eva Jarolímová: „Jsou lidé, které čtení nebaví a nemají motivaci. Změna v tomto případě je komplikovaná, avšak můžeme takového člověka motivovat časopisy, křížovkami, sudoku apo. Kratší texty.“

Jana Načeradská: „Dobrý den paní doktorko, pracuji se zrakově postiženými lidmi v důchodovém věku. Nemohla byste mi poradit nějakou knihu s návody na cvičení či aktivity, které by byly vhodné pro procvičování mysli a podpoření celkově aktivnějšího přístupu k životu ve stáří s ohledem na zrakové postižení- obecně je obtížné většinu klientů k jakékoli činnosti motivovat. Děkuji, pracovnice TC“

PhDr. Eva Jarolímová: „Doporučuji kontakt Tyflocentrum v Praze, Krakovská 21, tam vám poradí.“

Eva: „Je mi 67,poslední dobou zapomínám jména,nebo co jsem chtěla říci,když mi někdo skočí do řeči.Znamená to, že je to už Alzheimer?“

PhDr. Eva Jarolímová: „Ne, je to sooučást stařeckého zapomínání. Je to nepatologické zapomínání, protože se vám to jméno vybaví ve chvíli, kdy na to už nemyslíte. Je to přirozená sooučást stárnutí mozku.“