Odpověď na otázku, zda je trest smrti morálně legitimní volbou nebo popřením humanistických ideálů, bude v prvním poprázdninovém pokračování pořadu „Souvislosti“ hledat se svými hosty moderátor Jan Pokorný. Pozvání do studia přijali: filozof David Černý a právník Adam Doležal – oba z Ústavu státu a práva AV ČR, teolog a etik Pavel Keřkovský a americký novinář Erik Best

Hromadný vrah Breivik postřílel v Norsku 77 lidí. Byl odsouzen na 21 let a nedávno si u soudu stěžoval, že ho drží v izolaci a podrobují častým osobním prohlídkám. A soud skutečně uznal, že věznice porušila jeho lidská práva. Zákaz ponižujícího zacházení totiž představuje základní hodnotu demokratické společnosti. To platí i v případě teroristů a vrahů.

Podobný případ se může týkat i islamistických teroristů, kteří v různých evropských městech útočí s cílem zabít co nejvíc nevinných a nic netušících lidí.

Tyto v poslední době množící se případy vyvolávají zásadní otázku, zda by pachatelé zvlášť závažných zločinů vycházejících ze sadistického potěšení a bezcitnosti, měli dál žít. Tedy zda by v určitých – přesně vymezených případech jako je terorismus nebo masové vraždy, neměl trest smrti existovat. Zrušení trestu smrti se často prezentuje jako důsledek vývoje lidské společnosti k vyšší humánnosti. Má ale společnost podporovat život člověka, který svými činy vyjádřil odpor vůči všemu, co považujeme za lidské a morální?

Aktuálnost této diskuse nejnověji podtrhl turecký prezident Erdogan, který zavedení trestu smrti podporuje, ačkoli by se tak dostal do zásadního sporu s Evropskou unií, která na rozdíl od Spojených států trest smrti zásadně odmítá.

Stopáž56 minut
Rok výroby 2016
 L HD