Reportáže v regionech
Nové Město nad Metují
Nové Město nad Metují vzniklo v roce 1501 zásluhou Jana Černčického z Kácova. Zanedlouho ale vyhořelo a s budováním se začalo pod vedením Vojtěcha z Pernštejna znovu. Díky malebnému náměstí z té doby si město vysloužilo přezdívku Český Betlém. Nedávno ovšem archeologové při výzkumu zjistili, že oblast naši předci objevili mnohem dřív, než se dosud myslelo. Náměstí vzniklo na skalnatém ostrohu, který je ze tří stran obtékám řekou Metují. Tohle bezpečné místo i proto lidi obývali už tisíc let před naším letopočtem. Existenci tehdejšího hradiště dokládá mimo jiné objevená bronzová spona. Dalšími cennými nálezy jsou úlomky keramiky a zbytky bronzových seker a srpů. Vydáme se ale i do míst, kde stávalo hradiště druhé a taky ke zřícenině hradu Výrov.
Nové Město nad Metují
Turínské plátno v klášteře Broumov
Benediktinský klášter je nepřehlédnutelnou dominantou Broumova. Je tak rozlehlý, že ani sami mniši prý přesně nevěděli, kolik má vlastně místností. Po staletí býval významným centrem vzdělanosti i kulturního dění. V době husitských válek se tu kupříkladu ukrývala slavná Ďáblova bible. A řada vzácných děl je tu k vidění i dnes. Jedno z nich bylo po staletí ukryto i před zraky zdejších obyvatel a objevení se dočkalo až před dvaceti roky. Turínské plátno. Tedy jeho kopie, která je považována za nejzdařilejší z čtyř desítek dosud známých. Společně si tento skvost prohlédneme a vydáme se taky třeba do sklepů, z nichž prý vedly tajné chodby.
Turínské plátno v klášteře Broumov
Drátované vánoční ozdoby
Drátenické řemeslo upadlo takřka v zapomnění, v posledních letech ale prožívá svou renesanci a stalo se takřka módní záležitostí. Práci s drátem se věnuje i řada umělců. Oblíbila si ji taky Kateřina Smutná z Hronova. Tvořit ji bavilo už od dětství. Malovala, pletla, vyšívala, ale k drátování se dostala až na rodičovské dovolené, kdy přemýšlela, do čeho nového by se mohla pustit. Dnes vyrábí desítky různých tvarů. Nejprve vytvoří silnějším drátem základní kostru a potom ji slabším drátkem vyplétá. Drobnější ozdoby ve tvaru srdíček, koleček nebo hvězdiček různě kombinuje do okrasných závěsů. Doplňkové materiály od přírodnin až po keramiku získává od dalších stejně šikovných řemeslníků.
Drátované vánoční ozdoby
Řezbář Zdeněk Farský
Zdeněk Farský chtěl být sice původně sklářem, nakonec ale zakotvil u řezbářského řemesla. Tomu se věnuje už dlouhá desetiletí. My se vydáme do jeho dílny, kde budeme obdivovat unikátní betlém. Najdeme v něm 70 postav a 53 zvířat. Betlémský příběh je zasazen do české krajiny, takže je tu k vidění i řada památek.
Řezbář Zdeněk Farský
Bílkovy svíčky
Svíčky navozují klid, pohodu a harmonii. Neodmyslitelně pro většinu z nás patří ke svátečním okamžikům, ale častěji po nich saháme i teď, v období, kdy se krátí dny a prodlužují večery. Byť už nejsou zdaleka jen zdrojem světla, jako tomu bývalo dřív. Někdo vybírá podle vůně, jiný podle tvaru. Možná si i vy doma zapalujete kousky z dílny Vlastimila Bílka z Nového Města nad Metují. Před bezmála čtvrt stoletím si při toulkách světem ve Švýcarsku našel práci ve firmě, kde se vyráběly. A ta ho nadchla. Když se po čtyřech letech vrátil z cest domů, otevřel si vlastní dílnu a začal je dělat sám. Vytváří neobvyklé tvary a neobvykle je i zdobí. Dokonce třeba drahými kameny.
