Reportáže v regionech
Mincovna
Jubileum našeho státu si můžeme připomenout i na oběžných mincích. Prozradíme vám, na kterých a čím jsou výjimečné. Navíc v jablonecké České mincovně nahlédneme pod pokličku výroby nepostradatelných drobáků a dozvíme se, jak vznikají i to, kolik jich už spatřilo světlo světa.
Mincovna
Sklářské plastiky
Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová patří k největším postavám českého sklářství. Jejich tavené plastiky obdivuje už od padesátých let minulého století skoro celý svět. V Železném Brodě, kde společně tvořili, ovlivnili několik generací výtvarníků. My nahlédneme do prostor, kde můžeme obdivovat díla obou zmíněných mistrů, ale i do ateliéru, kde vznikají unikátní metodou velké skleněné plastiky dnes. Bude nás zajímat, jak jejich výroba vypadá a kde všude je o ně v současnosti zájem. Pokud byste zrod téhle křehké krásy chtěli sledovat na vlastní oči, pak vás bude určitě zajímat, že v rámci akce Skleněné městečko budou v Železném Brodě příští víkend otevřené dveře všech galerií i mnoha sklářských dílen.
Sklářské plastiky
Sklárna
Um mistrů sklářů budeme obdivovat v Desné. Příběh tamní huti se začal psát v polovině devatenáctého století, kdy se úspěšný podnikatel Josef Riedel s rodinou přestěhoval z Českolipska do Jizerských hor. Tedy z jedné vyhlášené sklářské oblasti do druhé. V Desné byl provoz zahájen v roce 1847, takže se tu užitkové a dekorační sklo vyrábí už neuvěřitelných 170 let. Podíváme se, jaká krása se pod rukama zdejších sklářů rodí a zjistíme, kde všude bychom na zdejší výrobky mohli narazit. Oblibu si totiž získaly v celém světě. To nejlepší z produkce sklárny je teď k vidění v jabloneckém muzeu skla a bižuterie. Dokonce i některé historické poklady z dob zakladatele. A trochu výletem do jeho časů je i návštěva sklárny samotné, kde dodnes s křehkým materiálem pracují stejně, jako v začátcích.
Sklárna
Jablonecká přehrada
Už přes sto let chrání obyvatele podhůří Jizerských hor unikátní soustava přehrad. Jejich výstavba začala po katastrofálních povodních v roce 1897 a jednou z nich byla i ta jablonecká na Mšenském potoce, dnes největší vodní plocha uvnitř města v celé Evropě. Místní ji dokonce považují za své malé moře. Kdysi její hladinu dokonce brázdily i výletní parníky. Prozradíme vám, jak a proč projekt neobvyklé soustavy vodních děl vznikl, jak ho přijali tehdejší obyvatelé a jak si ho užívají ti dnešní. Samotná přehrada má rozlohu 42 hektarů a vejdou se do ní bezmála tři miliony kubíků vody. Nepřitéká sem jen ta ze Mšenského potoka, ale v případě zvednutí hladin podzemní štoly přivádějí vodu taky z Bílé a Lužické Nisy.
Jablonecká přehrada
Naučná stezka manželů Jany a Josefa V. Scheybalových
Jizerské hory a Český ráj zná většina z nás, místa na okraji téhle oblasti mají zatím příznivců méně. Přitom kopce v okolí mezi Jabloncem nad Nisou a Frýdštejnem nabízejí úchvatné výhledy. Na ta nejatraktivnější místa vás zavede osmnáct kilometrů dlouhá naučná stezka pojmenovaná po manželích Scheybalových. Jana a Josef Scheybalovi se do Jablonce nad Nisou přistěhovali v šedesátých letech minulého století. Oba byli národopisci a do krajiny okolí města se doslova zamilovali. On byl navíc skvělý kreslíř a jeho nesčetné skicy dodnes pomáhají památkářům při
restaurování dávno poničených památek. Projedeme si společně několik zastavení. Vystoupáme kupříkladu na nejvyšší vrchol naučné stezky na Kopaninu. Najdeme tam kamennou rozhlednu postavenou v roce 1894 klubem českých turistů.
