Reportáže v regionech
Hostouň
Hostouň na samém západě Čech kdysi proslavil vojenský hřebčín. Na počátku světové války sem byl přestěhován z Haliče a byli v něm chováni koně pro využití v armádě. Na loukách tu proto často byli v sedlech bujných ořů vídání dragouni. Tradice pokračovala i za první republiky. Právě odsud pocházel dokonce oblíbený kůň prezidenta Masaryka. Nejvýznamnějším obdobím ale byla druhá světová válka. Tehdy sem Adolf Hitler nechal přivézt svůj válečný lup – 650 koní z celé Evropy včetně stáda vídeňských lipicánů. Když se začala blížit fronta, ošetřovatelé se o ně začali bát a rozhodli se je odtud odvést. A to byl začátek akce Kovboj. Zjistíme, kdo byl jejím iniciátorem, jak proběhla i to, co se v hřebčíně děje dnes.
Hostouň
Bitva u Domažlic
Při toulkách Chodskem si nejprve připomeneme slavné vítězství husitů nad křižáky při jejich páté výpravě vedené proti kacířským Čechům. Památník této události měl být na Baldově odhalen u příležitosti jejího pětistého výročí. Tedy v roce 1931. Jenže nebyl. Vyrostl až nedávno a má podobu kalichu. Váží 50 tun a je sestavený z jednatřiceti žulových prstenců. Prozradíme vám, jak to tehdy s velkým kláním bylo a jak se do něj zapojili Chodové. A pak taky zapátráme, jak vznikly jejich dnes už legendární slavnosti. Jejich historie se začala psát krátce po vypuknutí druhé světové války u kostela sv. Vavřince, tedy u „Vavřinečka“, 12. srpna se tam konala velká církevní slavnost, která přerostla v celonárodní manifestaci českých vlastenců.
Bitva u Domažlic
Chodskem na kole
Když přijde řeč na Chodsko, málokomu se takřka okamžitě nevybaví legendární vzpoura jeho obyvatel vedená Janem Sladkým Kozinou. My se po jeho stopách krajem vydáme. A abychom toho stihli víc, vyrazíme na kole. Zastavíme se například u zámku hraběte Wolfa Maxmiliána Lamingena, kterého ovšem nejen díky Jiráskovým Psohlavcům známe spíš jako Lomikara. Prohlédneme si ale taky akvadukt, který vede nad železniční tratí Plzeň – Furth im Wald. Připomíná časy, kdy domažličtí obyvatelé trpěli nedostatkem vody. Kozinova socha nás přivítá v místech, odkud Chodové pozorovali nedaleko vedoucí obchodní stezky. Plnili tehdy roli jakési finanční stráže a vybírali pro českého krále poplatky. A nemineme ani statek, kde se vůdce rebelie narodil.
Chodskem na kole
Český les
Na Šumavu společně vyrážíme poměrně často, méně obvyklé jsou ale naše výpravy do oblasti Českého lesa. Tahle krajina patří pořád ještě k opomíjeným místům. A nutno dodat, že neprávem. Po konci války tu opět převzala vládu příroda, protože po odsunu původních německých obyvatel řada vesnic a osad osiřela a postupem času zanikla. Zavedeme vás do míst, kde ještě před válkou bývalo rušno a dnes tu čilý ruch připomínají jen zbytky staveb. Jednu opuštěnou vísku navštívíme ale i na druhé straně hranice v Bavorsku. A vysvětlíme vám, co s ní měli společného obyvatelé její české skorosousedky s názvem Václav. A vydáme se rovněž na rozhlednu, z níž mohli naši západní sousedé nahlížet přes železnou oponu k nám.
Český les
Chodská keramika
Chodská keramika si už vydobyla své místo na slunci, přestože její historie není příliš dlouhá. Začala se psát na počátku minulého století, kdy kraj objevili turisté a chtěli si samozřejmě na památku odvážet nějaké suvenýry. Jak ji poznáte? Typický je černý nebo bílý podklad. Ten pak zdobí nejrůznější kopretiny, pomněnky, máky. Prostě hlavně květiny, které se objevovaly odedávna na místních lidových krojích. K těm, kteří se výrobě keramiky věnují, patří manželé Mojžíšovi z Bořic u Domažlic. Chvíli pobudeme v jejich dílně a budeme sledovat, jak se hlína mění v krásné misky či vázičky. A taky v malé petrolejové lampičky s vykrajovanými stínítky, které patří k chloubám Bohuslavy a Jaroslava. Dozvíme se, jak vypadá jejich běžný pracovní den, co má který z nich na starosti a jakými ornamenty nejčastěji své produkty zkrášlují.