Kde končí naděje, začíná peklo

Díky faráři Kuffovi je komunita složená z bezdomovců, prostitutek, bývalých vězňů, opuštěných dětí a přestárlých lidí ostrůvkem čistoty a naděje v pošpiněném světě (2003). Režie L. Kaboš

Charizma tehdy čtyřicetiletého Ing. Mariana Kuffy, bývalého horolezce, karatisty, zemědělského inženýra, milovníka koní a římskokatolického kněze z podtatranské obce Žakovce, přitahuje věřící i nevěřící všech generací a to nejen ze Slovenska a Čech. Jeho dramatický životní příběh odhaluje kořeny motivace, která ho vedla k tomu, čím se dnes zabývá a čemu zasvětil celý svůj život. Několikrát se ocitl na hranici života a smrti, a to ho ve třiceti letech přivedlo do kněžského semináře. Málokterý kněz sbírá na ulicích bezdomovce, málokdo by dobrovolně žil po sedm let s bývalými vrahy a recidivisty. Marian Kuffa získal polorozbořenou faru v Žakovcích a požehnání spišského biskupa. To, co se od roku 1992 „z ničeho“ podařilo s bezdomovci a bývalými recidivisty vybudovat, je neuvěřitelné. Kromě zrestaurované fary je tu pavilon pro přestárlé a postižené. Bývalí alkoholici, vrazi a asociálové se starají o postižené. Přibyly tři domy pro opuštěné děti. Bývalé prostitutky hospodaří v kuchyni a na statku, který také patří ke komunitě. O Marianovi Kuffovi se říká: „Je to matka Tereza v kalhotách. Jezdíme se k němu učit a inspirovat se, čerpat odvahu a schopnost smysluplně žít.“

Stopáž28 minut
Rok výroby 2003
 ST 4:3