Operace Silver A

Hodnocení filmu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 723  
Sdílet
| Poslat odkaz

Jak to bylo ve skutečnosti?

Drama lidí spojených s činností výsadku Silver A není obvyklým čítankovým vyprávěním o velké odvaze a odhodlání nasadit pro osvobození své vlasti vše. Byli to obyčejní muži a ženy se všemi svými přednostmi i slabostmi, nikoli světci kráčející s odhodlaným výrazem vstříc hrdinné smrti. Haně Krupkové se podařilo zachránit holý život sobě i svému manželovi. Ale za jakou cenu?

Kdyby nepřišla válka, mohla žít vyhlášená pardubická krasavice Hana Krupková příjemným životem, jaký by jí mohl každý závidět. Je to inteligentní a sebevědomá dívka, trochu romantička s dobrodružnými sklony, která si v každé situaci dokáže poradit. Dobře ví o svých fyzických přednostech a umí jich mistrně využívat. Zájem mužů jí lichotí, ale upřímně miluje svého manžela, elegantního důstojníka Václava Krupku, za kterého se před necelými dvěma lety provdala. Krupka pochází z vlastenecky založené rodiny, jeho otec, bývalý legionář, je podplukovníkem ve výslužbě. Odmalička sportoval, věnoval se skautingu a práci v Sokole, v osmnácti letech se rozhodl pro vojenskou dráhu. Po obsazení republiky se mu nepovedlo souhrou různých náhod uprchnout do zahraničí a po demobilizaci skončil ve východočeských elektrárnách jako úředník. Není to právě úděl válečníka a Krupka se ve skrytu duše užírá.

Freda se vrátil!

Leden 1942 přináší do života manželů Krupkových dramatické změny. Hanku navštíví její přítelkyně Taťána Hladěnová a spiklenecky jí sdělí, že si její muž přeje mluvit s Václavem. Když Krupkovi dorazí do Hladěnova domu, Václav se tu ke svému překvapení setká se svým bývalým spolužákem z vojenské akademie Alfrédem Bartošem, o němž se v Pardubicích ví, že v roce 1939 odešel za hranice. Bartoš se chvíli kochá dojmem, který vzbudil, a pak Krupkovi vysvětlí, že je velitelem parašutistů vyslaných z Anglie. Jeho výsadek s krycím jménem Silver A má za úkol zřízení zpravodajské rezidentury na území protektorátu a obnovení rádiového spojení s exilovou vládou v Londýně. Zároveň je nutné znovu propojit domácí odbojové organizace, které byly zdecimovány údery gestapa, vybudovat nové sítě a vytvořit podmínky pro příjem a zajištění dalších výsadků.

Bartoš nabídne Krupkovi, aby se stejně jako Hladěna zapojil do jeho odbojové skupiny. Totéž nabídne i oběma mladým ženám, které přes odpor svých manželů nadšeně souhlasí. Bartoš ovšem hraje hazardní hru, při které se proti všem pravidlům konspirace obrací na lidi ze svého bezprostředního okolí – a navíc ve městě, odkud sám pochází a kde ho může kdokoli poznat.

Jeho plán však vychází. Silveru A se také podaří navázat spojení s pražskými odbojovými organizacemi i s parašutisty z výsadků Anthropoid a Out Distance, které rovněž operují na území protektorátu. Spokojen je i Londýn. Silver A je úspěšnější, než se očekávalo.

Já miluji jen vás a vaše oči šedé

Bartoš je však stále neopatrnější. Po Pardubicích se pohybuje maskován pouze kabaretním knírkem a kostěnými brýlemi, neváhá navštívit rodiny některých letců z Anglie, aby jim vyřídil pozdravy. Stýká se se svou matkou a tetou, které mu dodávají potraviny a ošacení. Již druhý den po seskoku navštíví svoji předválečnou snoubenku Věru Junkovou, kterou požádá o pomoc, ale současně jí oznámí, aby nepočítala s žádným pokračováním jejich vztahu, protože se v Anglii zasnoubil. Junkovou Fredovo přiznání natolik zdrtí, že se pokusí o demonstrační sebevraždu – a o Bartošově přítomnosti se tak dozví celé její příbuzenstvo. Bartoš se rozhodne komplikace vyřešit tak, že Věru dohodí svému radiotelegrafistovi Potůčkovi, který se do ní však skutečně zamiluje a chování velitele začne poměřovat očima jeho zhrzené milenky. Situace se stává neudržitelnou ve chvíli, kdy se do Bartoše zamiluje Taťána Hladěnová. Hladěna, který je přistihne in flagranti, se cítí tak ponížen a zrazen, že začne vyhrožovat gestapem. Podaří se ho uklidnit pouze pod podmínkou, že se Bartoš okamžitě odstěhuje ke Krupkovým a vztahy mezi ním a Taťánou nebudou pokračovat. Osobní spory mezi odbojáři přerůstají ve vážnou krizi. Potůček přestává respektovat Bartoše jako svého velitele a vyčítá mu nejrůznější věci. Oba parašutisté si dělají dětinské naschvály, při jedné obzvláště ostré hádce na sebe dokonce vytáhnou pistole. Bartoš se rozhodne, že bude-li jeho podřízený takto pokračovat, zastřelí ho.

Když matky pláčou

Styk mezi Bartošovým hlavním stanem a ostatními odbojovými skupinami zajišťují spojky, mezi nimiž obzvláště vyniká Hana Krupková. Je milá, kontaktní, její šarm otevírá leckteré dveře. Přes byt Krupkových prochází stále více Bartošových spolupracovníků, objevují se tu parašutisté z jiných skupin. Krupku, racionálně uvažujícího důstojníka, Bartošův způsob práce stále více znervózňuje. Velitel Silveru A navíc nechává všude spoustu písemností, adresy volně zapsané v notýskách, granáty v zásuvce stolu... Další potíže působí Bartošova matka, která syna denně navštěvuje, pláče, děkuje Krupkovým a shání mu na vlastní pěst úkryt. Atmosféra houstne, ve vzduchu je cítit, že se chystá něco velkého. Co to bude, neví ani sám Bartoš, který má nejvyšší hodnost a spojení s exilovou vládou v Londýně, takže se považuje za velitele všech výsadkových skupin v protektorátu.
Odpověď přichází 27. května 1942. Jan Kubiš a Josef Gabčík z výsadku Anthropoid provádějí v Praze atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a zemí se přežene vlna zběsilých represálií.

Atentátem je zaskočen i sám Bartoš. Věděl, že Anthropoid má zvláštní úkol, ale neznal jeho přesnou povahu. Podrobnosti o průběhu a výsledku akce přiveze až Hana, kterou poslal Bartoš v den atentátu do Prahy. Vraždění v Lidicích a každodenní popravy desítek lidí nenechávají nikoho na pochybách, jak se budou události vyvíjet dál. Krupkovi se domlouvají s Bartošem, že v případě prozrazení utečou do chaty Václavova strýce na Sázavě a později se všichni společně pokusí utéct přes Rakousko do Švýcarska. Bartošova teta je představenou kláštera ve Vídni a o přepravu uprchlíků na švýcarskou hranici se ráda postará. Krupkovi si ale nejdříve chtějí odpočinout. Bartoš navrhuje, aby si všichni vzali pár dní dovolenou. Jemu změna vzduchu také prospěje.

Smrtonosné domino

O osudu všech však nakonec rozhodne člen výsadku Out Distance Karel Čurda. Přichází na gestapo a už při prvním výslechu udá všechny spolupracovníky parašutistů, s kterými kdy přišel do styku. Ještě tu noc, 16. června, dochází k první vlně zatýkání. V bytě Krupkových gestapo nikoho nenajde, zato však objeví Bartošovy písemné záznamy včetně milostných dopisů Taťány Hladěnové, která svůj slib manželovi nedodržela a scházela se se svým milencem tajně dál. Smrtonosné domino se valí celými Pardubicemi. Na gestapo přivážejí Věru Junkovou, Hladěnovy a desítky dalších spolupracovníků Silveru A. Krupkovi jsou zatčeni v Polici nad Metují a odvezeni do Petschkova paláce, kde jsou usvědčeni svými pražskými spolupracovníky. K smrti vyděšená Hana nejdříve ani neregistruje elegantně oblečeného muže, který ji pozoruje s nefalšovaným zájmem. Kriminální rada Wilhelm Schultze je hvězdou pražského gestapa. Ve svém služebním životě je neobyčejně zdatným policejním expertem, v pražské společnosti však má pověst světáka, jehož velkou slabostí je něžné pohlaví. Převezme Hanin případ a naznačí jí, že by pro ni mohl leccos udělat. "Dal mi přinést jídlo, kávu a cigarety, načež mezi námi došlo k intimnímu styku," uvádí Krupková ve své výpovědi pro StB o patnáct let později. "Sliboval mi záchranu a říkal, že se z toho pokusí dostat manžela. Po styku mě nechal ležet na pohovce a odešel do vedlejší místnosti. Nechal otevřené dveře... Podle hlasů jsem poznala, že je tam vyslýchán můj manžel."

Schultze svůj slib skutečně dodrží a zformuluje výpovědi Krupkových tak, aby vyvázli s co nejmírnějším potrestáním. Hana přistoupí na další spolupráci s gestapem a bude propuštěna na svobodu. Václav dostane také na vybranou: buď vstoupí do SS, nebo poputuje do koncentračního tábora. Vybere si druhou možnost, ale Hanka mu podruhé zachrání život. Zařídí, aby nebyl deportován do Mauthausenu, který znamená prakticky rozsudek smrti, ale do mírnějšího Flossenbürgu. Ostatní spolupracovníci parašutistů končí na popravišti. Násilnou smrtí umírá i většina příslušníků výsadkových skupin. Alfréd Bartoš je před bytem Krupkových přepaden gestapem a při zatýkání spáchá sebevraždu, Jiřího Potůčka zastřelí na útěku český četník. Operace Silver A je u konce.

Cena za odboj

Manžele Krupkovy zastihne 9. květen 1945 na různých místech. Krupka, který pobyt ve Flossenbürgu přežil, se chystá k návratu do vlasti, Hana prožívá první hodiny svobody v Praze. Poměrně záhy dochází k jejímu zatčení. Je odvezena do pankrácké věznice. Krátce pobývá v cele s herečkou Lídou Baarovou. Při prošetřování jejího případu vychází najevo, že byla jako konfidentka gestapa nasazena do jinonické Waltrovky, není jí však prokázáno, že by někoho udala. V polovině května je zatčen i Václav Krupka. Oba manželé čelí podezření, že si své životy vykoupili zradou. Krupka navíc bojuje s obrovskými vnitřními pochybami – přesné okolnosti jeho záchrany mu zatím nejsou známy, ale už v koncentračním táboře trpěl těžkými depresemi, protože pochopil, že Hana spolupracuje s Němci. Proti Krupkovým však neexistují přímé důkazy. Archivy gestapa shořely a většina svědků je mrtvá nebo nezvěstná. Výpovědi gestapáků Hanauskeho a Chalupského, podle nichž Krupkovi prozradili mnoho lidí z odboje, soud zamítne jako neprokazatelné. Kriminální rada Schultze, který by mohl vnést do případu nejvíce světla, před soud nepředstoupí. Už v době pražského povstání zmizel beze stopy.

Václav Krupka je nakonec zproštěn obžaloby, Hanku však Mimořádný lidový soud (MLS) odsuzuje k tříletému vězení. V dopisní schránce najde ještě jednu obsílku: Krupka se s ní rozvádí a odjíždí na Slovensko, kde bude bojovat proti banderovcům. V únoru 1948 dochází ke komunistickému převratu a o bývalé spolupracovníky gestapa se začne zajímat StB. Obětí zpravodajské provokace se stává i Hana. StB na ni nasadí bývalou spoluvězenkyni z Pankráce, která Krupkovou varuje, že se chystá revize jejího procesu. Soud má být politickou záležitostí a Krupkové hrozí, že bude odouzena k mimořádně vysokému trestu. "Musíme si pomáhat," říká Haně přítelkyně Milena, "jestli chceš, seznámím tě s někým, kdo tě dostane do západní zóny." Hana souhlasí a na zaplacení převaděče obětuje všechny své úspory. Na hranicích na ni však čekají Milenini šéfové. Krupkovou odvezou do ruzyňské věznice, kde jí vyšetřovatel sdělí, že byla po svém domnělém útěku odsouzena MLS v Chrudimi k deseti letům těžkého žaláře. Pokud se ovšem zaváže ke spolupráci, může vyváznout.

A tak se Hana vrací k profesi tajného agenta. Dostane falešnou identitu a pod jménem Jana Králová prožije dalších dvanáct let ve službách StB. Dávno přišla o všechny iluze. Je z ní profesionálka, která za svou práci pobírá plat, a je nařízena i revize jejího procesu – 17. června 1955 je původní rozsudek zrušen a Krupková dostává zpět svoji identitu. StB s ní ukončí spolupráci až v roce 1961. Stíny minulosti však Hanu Krupkovou pronásledují až do konce šedesátých let, kdy se odstěhuje do SRN a definitivně přeruší veškeré kontakty s domovem. Umírá v roce 1997.

Zvláštní skupina D při II. odboru Ministerstva národní obrany v Londýně uskutečnila v letech 1941-1945 třicet osm výsadkových operací na území protektorátu Čechy a Morava. Operace Silver A byla jednou z prvních. Skoro všechny výsadkové skupiny byly orientovány na styk s domácími ilegálními organizacemi, bez nichž by byla jejich činnost na okupovaném území nemyslitelná. Vyhlídky parašutistů na přežití byly mizivé. Životnost jakékoli odbojové organizace i při sebelepších konspiračních opatřeních jen zřídkakdy přesáhla dobu čtyř měsíců. Parašutisté z první operační vlny (1941-1942) však o něčem takovém neměli tušení, protože informace o realitě protektorátního života Londýn postrádal.

Byli mladí, toužili po uznání a obdivu za svou odvahu. Pro některé z nich se ale bezvýchodnost života v ilegalitě stala těžším křížem, než mohli unést. Proto docházelo k porušování konspiračních zásad, návštěvám rodin a příbuzných, navazování známostí s ženami, a dokonce i ke sporům o ně.

Jestliže dobře vycvičení a vysoce motivovaní vojáci netušili, jak vypadají skutečné podmínky ilegální práce v okupované vlasti, většina jejich domácích spolupracovníků zase neměla tušení, co je skutečně čeká po zatčení na gestapu. Prof. Ladislav Vaněk, jeden ze spolupracovníků skupiny Silver A a šéf odbojové skupiny JINDRA, napsal: "Lidé měli falešné představy o gestapáckých metodách, i když o nich předtím na svobodě slýchali. Ale to bylo něco jiného než je prožívat na vlastní kůži. V kriminále bylo jen velmi málo těch, kteří vydrželi vůči sobě být naprosto bezohlední. Vím i o případech, kdy zatčení říkali: "Dělali jsme to blbě." A proklínali toho, kdo je přivedl do odboje, a tím pádem i do jejich tehdejšího neštěstí. Oficiální požadavek na chování zatčeného odbojáře je jednoznačný: Tvrdý a vzdorný postoj až do posledního vydechnutí. Skutečně jsou známy takové případy a musí být právem kladeny za vzor. Vzor takřka nadlidský. Řeknu ale upřímně, že většina z českých politických vězňů byli jen normální lidé a přežít, to byla věc, na kterou se vždycky myslelo. Venku se bojovalo za myšlenku, za svobodu všech, ale v kriminále alespoň o vlastní holý život."

text: Josef Konáš
převzato z časopisu Mladý svět
Stopáž: 73 minut – Rok výroby: 2006 – ST
Žánr: Film
Vysílání pořadu

Tento pořad v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání všech dílů najdete kliknutím na následující odkaz.