Události, komentáře

Záznam chatu z pondělí 29. září 2008

V. Vydral: Má vzestup nacionalistických tendencí v Rakousku podle Vás nějakou souvislost s rozšiřováním EU a větší svobodou pohybu? Bojí se Rakušané gastarbeiterů a proč? Copak rakouská populace nestárne a nebude mít Rakousko zanedlouho stejný problém jako většina vyspělých zemí - mnoho důchodců, málo lidí v produktivním věku?

Gerald Schubert: Určitě je i v Rakousku řada lidí, kteří se cizinců a vůbec globalizace bojí. Ale pokud to má souvislost s rozšiřováním EU, můžu jen říct: Rakousko z toho rozšíření mělo tolik hospodářských a jiných výhod, že každý serozní politik to musí uznávat. Politická diskuse o Evropě bez těch argumentů je čistý populismus.

Petr Jůza: Pociťujete mezi Rakušany nárůst xenofobie? Například vůči Čechům panuje, zvláště v pohraničí, poměrně "blbá nálada"...

Gerald Schubert: Co se týká výsledek voleb: Tentokrát přistěhovalci nebyli tématem číso jedna. Mluvilo se spíš o zdražování potravin atd. Bohužel ale je právda, že určitý xenofobní potenciál se dá aktivovat. Právě v pohraničí jsem ale zažil i hodně pozitivních příkladů.

Zvídavý Bill: V čem vidíte příčinu růstu popularity krajní pravice v Rakousku? Neobáváte se toho, že toto politické ladění může negativně ovlivnit nejdůležitější rakouský průmysl - totiž turistický?

Gerald Schubert: Já bych řekl, že aktuální radikalizace nemá větší ideologické základy. Určitý počet opravdu nacionalistických voličů samozřejmě existuje, ale tentokrát podle všeho hral zdaleka větší roli protest proti sporům ve vládě. Co se týká turismu: Kdyby se stalo, co jste naznačil, opravdu by to bylo velmi špatné. Ale ne jenom kvůli turismu. Předpokládám - nebo doufám - totíž, že taková situace by mohla nastat jen, když v Rakousku nenávist skutečně vládne.

Chadraba: Uctivé pozdravení! V Rakousku se objevovaly hlasy pro zintenzivnění hraničních kontrol se zaměřením na nové členské státy EU, potažmo Schengenu. V jakém stádiu jsou nyní tyto úvahy?

Gerald Schubert: Zahraniční politika tentokrát ve volebním boji nebyla moc důležitá. Všeobecně ale musíme konstatovat, že Evropská integrace je velmi pozitivním vývojem i pro Rakousko. Ani není pravda, že Schengen znamená víc kriminality, jak tvrdí pravicoví radikálové. Toto by měli všichni seriozní politici uznávat. Momentálně to každopádně není téma, spiš to patřilo do předvolební retoriky.

Lenka: Jak se vám jako Rakušanovi žije v Čechách? A proč jste si vůbec vybral práci v Praze? Je Česko z novinářského pohledu zajímavá země? Lenka.

Gerald Schubert: Díky za optání, žije se mi tady velmi dobře. Bydlím v Praze už 7 let, a kromě určité byrokracie jsem ani jednou neměl problém kvůli tomu, že jsem cizinec. Vnímám českou společnost za velmi tolerantní, líbí se mi to. Z novinářského hlediska je to velmi zajímavá země. Mám možnost zblízka sledovat vývoj země, která je Rakousku v mnohem tak podobná - ale která je v jiných oblastech zase uplně jiná. A právě o této zemi vysíláme každý den do zahraničí. Novinářský ráj!

Míla: Jak volby ovlivní česko-rakouské vztahy? Hrozí kvůli úspěchu pravicových radikálů jejich zhoršení? A byli Češi tématem předvolební kampaně? Díky za odpovědi, Míla.

Gerald Schubert: Myslím, že zatím nehrozí zhoršení česko-rakouských vztahů. Uvidíme, kdo bude vládnout, ale zatím to vypadá spíš tak, že bude pokračovat velká koalice. Češi tematem v předvolební kampaně opravdu nebyli, dominovala tam vnitropolitická a ekonomická témata.

Václav: Jak volby v Rakousku ovlinilo to, že mohly volit i šestnáctileté děti? Proč k tomu Rakušané vůbec přistoupili?

Gerald Schubert: Byla to politická dohoda, která neměla hodně společného s mocenským bojem. Spíš se tam promítá přesvědčení, že lidé od 16 už mají dost informací, aby mohli participovat v politických rozhodnutích. Celkový dopad na výsledek není moc velký, oni tvoří jenom 3 procenta voličů.

Petr: Dobry den. Dnes si připomínáme výročí mnichovské dohody, hodně se o tématu mluví. Jak si Rakušané připomínali na jaře nešťastné výročí anšlusu? Děkuji za odpověď

Gerald Schubert: V této otázce se v Rakousku hodně změnilo v osmdesátých letech. Soc.dem. kancléř Franz Vranitzky tehdy jako první oficiálně uznal roli Rakouska jako roli spolupachatelů a ne prvních obětí. Ve stejně době se stál prezidentem Kurt Waldheim, který se tak jednoznačně z vlastní minulosti nedistancoval. Začaly velké spory, výsledek byla důkladná diskuse ve společenství. Dnes je role Rakouska během tzv. anšlusu víceméně vyjasněna, mám dojem, že si Rakušané i letos připomínali odpovídajícím a poctivím způsobem.

Petr: Myslíte si že Heider je nebezpečný jako Hitler a jeho volební uspěch je přiblížení k opakování historie?

Gerald Schubert: Haider je populista, H.C. Strache z jeho bývalé strany FPÖ také. Ale naštěstí dneš žíjeme v jiné době, v relativní stabilitě a ve společné Evropské unii. Historie se podle mě jen tak neopakuje.

Vratislav, Praha: Řeší Rakušané ještě náš Temelín nebo už je to nezajímá? V. z Prahy

Gerald Schubert: Témata mají své kariéry. Kariéra tématu Temelín je v Rakousku poněkud divná. Právě teď je Temelín spíš nezajímavý, ale mám obavu, že populistický bulvard by téma zase mohl oživit.