Kritický diskuzní pořad, ve kterém novinář, kritik a publicista Josef Chuchma reflektuje se svými hosty kulturní a umělecké události týdne v České republice. Spisovatelka a scenáristka Tereza Boučková vydala knihu Život je nádherný, která navazuje na její nejúspěšnější titul, román Rok kohouta. Opět tu autorka celkem nezastřeně píše o sobě, o svém soukromí, o tom, co prožívala od Vánoc 2010 do Vánoc 2011. Nakolik ta kniha vypráví nejen o ní, ale také o české společnosti oné doby a vůbec o naší současnosti?

Když v roce 2008 vydala Tereza Boučková román Rok kohouta, v němž sumarizovala svoji trpkou zkušenost s výchovou, respektive s jejím výsledkem, u dvou romských hochů, které si s manželem osvojili, vzbudila kniha značný zájem. Kromě toho, že se Roku kohouta prodalo několik desítek tisíc výtisků, což je u tuzemské prózy v 21. století vzácný výsledek, tak publikace prošla kritickou a vůbec ohlasovou mlýnicí. Mediální ohlas Roku kohouta se ostatně stal předmětem vloni obhájené bakalářské práce Kateřiny Stupkové na pražské Fakultě sociálních věd UK.

Letošní podzim Boučková na Rok kohouta volně navázala svazkem Život je nádherný, v němž vypravěčka – značně autobiografická, dodejme, fakticky totožná s autorkou – líčí období od Vánoc 2010 do Vánoc 2011. Od chvíle, kdy se na její osobní scéně po čase objevují oba romští synové, kteří kdysi drsně zmizeli z vypravěččina života, až po dny, kdy zemřel exprezident Václav Havel, jehož vypravěčka osobně znala a její maminka, která teď zápasí s Alzheimerovou chorobou, byla Havlovou přítelkyní.

Lze knihu Život je nádherný považovat ještě za román, byť tato kategorie je široká, pružná a tolerantní? Není to spíš beletrizovaný, s určitou mírou fabulace rozepsaný deník? A má letošní svazek tu naléhavost, kterou měl Rok kohouta před šesti lety? Tedy jestli pro mé hosty Rok kohouta vůbec nějakou naléhavost měl. I na to se jich budu ptát.


Hosté

Lubomír Machala
bohemista

Lubomír Machala


Jiří Trávníček
literární teoretik, historik a kritik

Jiří Trávníček



Tip Jasné řeči

Vertigo: Nononononininini

Hudební tip se týká pátého řadového alba česko-slovenského uskupení Vertigo, které býváno řazeno do škatulky jazz, ale v tomhle případě z té škatulky musíte udělat pořádnou škatuli, aby se vám do ní hudba Vertiga vešla. » Číst více


Stopáž30 minut
Rok výroby 2016
 P ZJ HD