České stopy: Muž z obrazu

Na radnici v moravském městečku Bystřice pod Hostýnem visí velmi nezvyklý obraz – starý muž a bělovlasá paní obklopeni polonahými indiány s pomalovanými obličeji a oštěpy. Kde se tam vzal? V roce 1976 ho namaloval slavný Zdeněk Burian na zakázku jistého Vladimíra Kozáka (*1897 Bystřice pod Hostýnem – †1979 Curitiba).

Tento etnograf a malíř spolu se svou sestrou Karlou přes 30 let dokumentoval brazilské indiány. Navzdory mimořádné badatelské, dokumentaristické i umělecké činnosti je u nás stále téměř neznámý. Přitom natočil tisíce metrů filmového pásu, nafotografoval desítky tisíc fotografií, na něž zachytil zvyky a obřady vymírajících kmenů. Na magnetofon zaznamenal vyprávění indiánských pověstí. Byl prvním a zároveň i posledním bílým člověkem, který indiány kmene Héta viděl vyrábět a používat kamenné sekery. Dokumentaci, která se stala světovým unikátem, později publikoval v prestižním časopisu Natural History a v roce 1958 byl za film o životě indiánského kmene Héta vyznamenán zlatou medailí brazilské antropologické společnosti. Největší část Kozákovy pozůstalosti je dnes uložena v Brazílii v Muzeu Paranaense a čítá téměř 40 000 položek.

Dokumentární film Vladimíra Šimka z exotického prostředí brazilských indiánů vypráví jak životní příběh Vladimíra Kozáka skrze jeho archivní filmové záběry i citace z česky psaných deníků, tak současného etnografa Mnislava Zeleného, jenž se vydává na dobrodružnou výpravu k indiánům Yawalapiti, kteří ho v roce 1989 adoptovali a dali mu nové jméno Atapana.