Pátrání po skutečném příběhu, který se stal předlohou k novele A. Lustiga „Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou“. Připravil M. Pátek

Mezinárodní festival česko německo židovské kultury Devět bran uspořádal v roce 2012 projekt Vlak Lustig – Lustig Train, kterým chtěl připomenout sedmdesáté výročí konference ve Wannsee.

Na břehu berlínského jezera se 20. ledna 1942 konala konference, na níž bylo přijato rozhodnutí o nacistických transportech Židů do koncentračních táborů v rámci tzv. „Konečného řešení židovské otázky“. Projekt Vlak Lustig uvedl v prostorách čtrnácti krajských nádraží Čech a Moravy novou dramatizaci hry Arnošta Lustiga Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou.

V dokumentu režiséra Martina Pátka vlak, který dojel až do Osvětimi provázela sestra Arnošta Lustiga, jeho syn a vnuci. V jejich podání ožívají vzpomínky na okolnosti vzniku díla Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou i na Arnošta Lustiga a dobu, která se jich dodnes dotýká. Je Lustigův příběh jen legendou, která se nestala?

Své strašlivé zkušenosti z transportu má také režisér Juraj Herz, který jen náhodou unikl smrti v plynové komoře a zpracoval je ve svém filmu Zastihla mě noc z roku 1985. Filmovou scénu z plynové komory, kterou Juraj Herz natočil v koncentračním táboře Majdanek použil později jako předlohu pro svoji scénu ve filmu Schindlerův seznam Steven Spielberg bez vědomí autora. Dokument zkoumá, zda si lze holocaust vůbec představit. To je možné jen uměleckými prostředky.

foto: Martina Storek, Pavel Chalupa

Více na portálu ČT24


Stopáž57 minut
Rok výroby 2012
 ST
ŽánrDokument