I když je Robík, jak mu maminka říká, od narození nevidomý, chodí do integrované školy a chce se ve všem vyrovnat ostatním vidícím. Má veliké hudební cítění a obrovský improvizační talent. Uchvacuje ho, co žádné jiné dítě v jeho věku nezajímá. Obdivuje zvukomalebnost písní, nářečí, objevuje krásu židovských a arabských melodií, hraje písně V+W, Suchého a Šlitra, lidové písně i Radůzu, pamatuje si desítky znělek rádií, chce mít vlastní rádio s vlastním programem, zná zpaměti všechnyy železniční dráhy a jejich zastávky atd. Je lovcem zvuků. Ve svém dědovi našel spojence a muzicírují spolu. Roberto je prostě mimořádný, osobitý, paličatý...