Robert Sedláček o cyklu České století

„Nerad režíruju tzv. plechy. To znamená filmy, ve kterých okolo mě duní tanky, rachotí vrtulníky a rozbíjejí se karoserie. To největší drama se pro mě odehrává mezi dvěma lidskými tvářemi. V tom jsem se báječně našel s Pavlem Kosatíkem, ale trvalo to hodně let. Mně stačí, kdy se mi podaří zachytit pár křehkých okamžiků, ve kterých ti silní byli slabí a ti, kterým se nevěřilo, prokázali naráz nečekanou odvahu.“

„Já vím, že ať obsadím kohokoli, slíznu si to. Ivan Passer mi jednou řekl, ať je ten herec hlavně dobrej, že pak se „vehraje“. A divák po čtvrť hodině zapomene na to, že je na fotce Gottwald oteklejší. Je ale pravda, že tyto historické osoby mírně omlazuji a fyzicky jim pomáhám – v řadě případů to totiž byly trosky. A proč se dívat skoro hodinu a půl právě na trosky?