Poprava ředitele příbramského gymnázia Josefa Lukeše, studenta Antonína Stočese a jeho otce Vojtěcha se díky povídce Jana Drdy Vyšší princip a stejnojmennému filmu režiséra Jiřího Krejčíka stala jedním z nejznámějších případů perzekuce z období heydrichiády. Ve smutném pozadí dodnes plně neobjasněného případu stáli domácí udavači. Jeden z podezřelých se dvacet let po příbramských událostech, už jako občan Spolkové republiky, několikrát vrátil do Československa.
Na počátku skutečného příběhu byla stránka s fotografií Adolfa Hitlera. Sextán Antonín Stočes ji za přihlížení svých spolužáků vytrhl z časopisu Zdroj (zábavy a poučení) se slovy: „To sem nepatří“, zmačkal ji a vyhodil do koše. Jeho spolužák Miroslav Červenka o tom řekl oktavánovi Karlu Kepkovi, jehož rodina se přihlásila k německé národnosti. Prostřednictvím Karla Kepky nebo jeho rodiny se pak informace dostala k příbramskému exponentovi SD Hubertu Teufelovi. Tito lidé tak zřejmě stáli v pozadí udání, na jehož základě gestapo 15. června 1942 zatklo sedmnáctiletého Antonína Stočese, jeho otce Vojtěcha a ředitele gymnázia Josefa Lukeše, který údajně dvojsmyslně vykládal dějiny starověkého Řecka a Říma. Všichni tři zatčení byli ještě během června popraveni v Táboře. Miroslav Červenka byl po válce odsouzen na 15 let do vězení. Teufel stejně jako Kepkovi rodiče utekl. Sám Karel Kepka byl jako příslušník Luftwaffe zajat spojenci a po propuštění se usadil v tehdejším západním Německu.
Celý příběh měl nečekané pokračování. Karel Kepka se totiž v šedesátých letech několikrát objevil v Československu. Při první cestě se po své bývalé vlasti jen projel. Snad testoval, jakou pozornost jeho návrat vyvolá. Při další návštěvě už kontaktoval své bývalé spolužáky. V dokumentu Československé televize Nejvyšší princip z roku 1967 na to někteří z nich vzpomínají.
Pro stejný dokument poskytla Státní bezpečnost Československé televizi část záběrů, které tajně pořídili její agenti při sledování pobytu Karla Kepky. V následující ukázce je jejich sestřih s původním televizním komentářem z roku 1967, který o Kepkově vině nepochybuje i když nikdy nebyla bezpečně prokázána. Ani StB nemohla udělat nic jiného, než ho vyhostit z Československa.
Příbramské události tak po Vyšším principu poskytly námět i dalšímu českému filmu. Návrat Karla Kepky volně inspiroval tvůrce snímku Případ mrtvých spolužáků, který v roce 1976 natočil režisér Dušan Klein.
text –pb–
Sledujte nás také na
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2017 | English | 8