Tanečníci Fred Astaire (1899-1987) a Gene Kelly (1912-1996) okouzlili publikum na celém světě dokonalým pohybovým ztvárněním svých kreací, často souznějících s baletem či dokonce s akrobacií. Přesto mezi nimi vypozorujeme podstatné rozdíly: Astaire, jenž zářil již ve 30. letech v salonních melodramatech (Páni v cylindrech, Smím prosit?, Svět valčíků), více připomínal mechanickou loutku, Kelly, jenž na sklonku 40. let otevřel éru technicky bravurních muzikálů, více vyjadřoval radost a bezprostřední radost z pohybu, působil uvolněněji. Navíc si záhy přibral i režírování. Některé jeho snímky vstoupily do filmových dějin (Zpívání v dešti, Američan v Paříži, Vyzvání k tanci). Oba se dokázali vymanit ze zavedených stereotypů a vytvořili i role zcela odlišné. Astaire hrál třeba ve sci-fi Na břehu či v katastrofickém filmu Skleněné peklo, Kelly v dramatu Kdo seje vítr.
