Kultura s Dvojkou

Rozhovor s moderátorem Filipem Jevičem

„Filip se narodil ve znamení Panny. Mezi jeho koníčky patří jeho práce, tedy divadlo, fyzioterapie a také fotbal. Jako televizní divák v poslední době s oblibou a pravidelně sleduje cyklus Rozmarná léta českého filmu. Poprvé v životě moderoval poslední zvonění na gymnáziu, kde studoval. Za svůj největší životní úspěch bude považovat, kdyby se mu i ve stáří dařilo mít rád svět okolo sebe, svoje místo v něm a lidi, které jej budou vyplňovat. Jeho oblíbené životní motto zní: „Kdo se věnuje praxi bez uspořádaných znalostí je jako kormidelník, který vstupuje na loď bez vesla a kompasu a neví, kam pluje.“

Proč by si televizní divák neměl nechat ujít Kulturu s Dvojkou?

Kde jinde máte každý všední den nejčerstvější informace o kultuře, navíc v obrázkovém vydání?

Je délka patnácti minut pro pravidelný magazín o kultuře optimální?

Myslím, že záleží především na tom, jak je ten magazín postavený.

Jaké jsou vaše dosavadní moderátorské zkušenosti?

Řekl bych standardní. Plesy, akce pro firmy, dětské dny a tak podobně.

Ke které sféře kultury máte nejblíže a proč

Nejblíže mám k divadlu, protože jsem se mu minimálně deset let dost aktivně věnoval a jak to tak bývá, zalezlo mi pod kůži a už se mu odtamtud nechce.

Jaký je váš pocit, když se náhodou zahlédnete na televizní obrazovce?

Pracovní. Koukám, co jsem měl udělat lépe a snažím se přicházet na to v čem je kouzlo televize.

Jste úspěšnější jako herec, moderátor, nebo fyzioterapeut?

Herectví se věnuji přes deset let, fyzioterapii studuji pátým rokem a moderátorem (když vyčleníme televizního moderátora jako samostatnou kategorii) jsem tři měsíce. V herectví jsem asi nejdál, řekněme v květu (otázka zda poupětem či květem uvadajícím nechme nezodpovězenou), jako fyzioterapeuta mě čekají tovaryšská léta snad plná každodenní smysluplné a kreativní práce a jako televizní moderátor nejistě přešlapuji na začátku cesty nablýskaných trnů.