Evropská sága, která mapuje situaci před rozpadem celosvětového socialistického režimu. Režie Andrej Nekrasov

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný.
Video není k dispozici.

Každý díl cyklu začíná stejně – fiktivním rozhovorem otce, kterému bylo v roce rozpadu SSSR (1991) třiatřicet let, a dcery Gagariny, studentky historie, která vyrůstala s matkou v cizině. Otec nostalgicky vzpomíná na ideologii socialismu, zatímco dcera touží uvádět věci na pravou míru, aby se nezapomnělo… Zároveň chce vědět, jak je možné, že největší světové impérium všech dob – se všemi svými satelity, armádami a bezpečnostními složkami – se vzdalo bez jediného výstřelu. Proč a jak k tomu došlo?

Díl druhý, s názvem Hrozba se věnuje období vývoje Sovětského svazu a východního bloku v letech 1980–85. Vypravěč koncem sedmdesátých let studoval na univerzitě, a tak se vyhnul vojenské povinnosti ve válce s Afghánistánem. Pod záminkou šíření socialismu ji vyvolal Sovětský Svaz, který se zachoval jako agresor. Následoval bojkot olympijských her v Moskvě, kterých se nezúčastnilo 65 států. V archivních záběrech z té doby jsou vidět na letišti sportovci, kteří přece jen do Moskvy přijeli a zároveň první ranění sovětští vojáci z afghánského bojiště.

V satelitech SSSR se sice nebojovalo, ale všude byly rozmístěny sovětské jednotky. V době polských nepokojů a stávek v roce 1980 stály sovětské jednotky umístěné v NDR dlouhou dobu na hranicích s Polskem, připraveny kdykoliv zasáhnout. Pak zemřel Brežněv a jeho nástupce Andropov pokračoval ve vyhrocování studené války, která hrozila přerůst v opravdový světový jaderný konflikt. Naštěstí se tak nakonec nestalo.

V závěru filmaři natočili dva sovětské účastníky afghánské invaze – oba jsou invalidé bez nohou. Ani dnes, stejně jako tehdy, nenalézají smysl tehdejších událostí. A náš vypravěč mezitím ukončil studia a byl povolán do armády…

Stopáž53 minut
Rok výroby 2011
 ST
ŽánrDokument