Martin Finger
(vyšetřovatel)
Role kriminalisty je v Rodině ambivalentní: Na jedné straně odhaluje zjevné nekalosti, na straně druhé odpočítává čas rodině hlavní postavy. Jak jste se s tím dilematem vypořádal?
Coby postava kriminalisty, který má v náplni práce odhalovat zlodějiny peněz ve velkém, jsem s honem na tuneláře neměl sebemenší problém.
Předcházelo natáčení i nějaké školení u „lovců lebek“ na Policii ČR? Pravdou je, že z vašeho chladného chování na plátně čiší tak trochu strach coby součást psychologické hry…
Školení nebylo, ale poker face byla součástí vykreslení policisty, jehož jsem hrál. Ve vyslýchaném člověku vzbudí patřičný respekt muž zákona neproniknutelný a přísný. Ač si myslím, že někde vevnitř má moje postava jakýsi skrytý zvláštní smysl pro humor, který ovšem není pro každého, obzvláště ne pro hlavní vyšetřovanou postavu.
Řekl byste, že má film Rodina je základ státuv dnešní době šanci na úspěch? Jsou diváci ochotni dozvídat se o sobě i trpce znějící pravdy?
Samozřejmě bych moc rád, aby ten úspěch byl. V nevyzpytatelném světě diváckého vkusu a obliby jemu předkládaných děl je však velmi těžké vysledovat nějaké statisticky měřitelné zákonitosti úspěšnosti. K nám do Divadla Komedie, kde hraji, chodí většinou diváci, kteří se nebojí nahlížet do hloubky, která je bohužel často i nepříjemná. Takový ponor je ale, myslím, nutnou součástí reflexe života každého z nás i světa kolem. Jenže se obávám, že většinové publikum o tyto věci v masovějším měřítku nestojí.
Sedla vám spolupráce s Robertem Sedláčkem?
Velmi. Robert je náročný a obzvlášť citlivý na falešné herecké prostředky. O to se z druhé strany herce snažím i já, takže potkání s ním bylo pro mě hodně inspirativní.
Filmoví a divadelní režiséři vás vůbec s oblibou obsazují do vážnějších rolí (viz například Pouta Radima Špačka). Netoužíte po změně?
Toužím. Já mám změnu rád. Má škála je mnohem širší. Ještě to ale málokdo ví.
Jak se vám hrálo ve společenství vaší ženy? Nerozptylovalo vás to?
Nerozptylovalo. Byl to jiný pracovní zážitek, než jsem zvyklý, poněvadž normálně jsem v blízkosti Moniky v úplně jiném světě, který se od toho mého hereckého liší. Robert po našich postavách nechtěl hlavně žádné nadbytečné vzájemné komunikace. Ti dva toho spolu moc nenamluví, ani jinak se příliš neprojeví. Hezký protiúkol.
Jste znám především jako herec Divadla Komedie, kde jste získal řadu prestižních divadelních ocenění. Na kterou inscenaci, v níž v současnosti účinkujete, byste rád upoutal? Je bohužel známo, že Dušan D. Pařízek se rozhodl po této sezóně kvůli přístupu pražského Magistrátu dále nepokračovat s činností souboru…
Ano, bohužel tato sezóna bude pro náš soubor v Komedii poslední. Příležitost vidět naše inscenace se tedy začíná den za dnem zmenšovat. Hrajeme jich víc než dost a těžko teď některou vyzdvihovat nad ostatní. Ale vždycky mám specifický vztah k čerstvému dílku. Tím je nyní hra od Petera Handkeho (už od něj hrajeme úspěšnou inscenaci Spílání publiku 2010) Podzemní blues, kterou režíroval Dušan D. Pařízek a hraji v ní s Bolkem Polívkou, což je pro mě opravdu zážitek.