Díky svému koníčku a povolání dokázal Miloslav Kubeš spojit fotografii s filosofií. Zcela nadčasově a nadnárodně pojímal člověka typu homo consumens, neboli člověka pohlceného spotřební společností. Vysmíval se tak názoru, že "mít znamená být", neboli čím víc toho máš, tím víc tady jsi. Zkoušel, zda je možné pomocí kamery, která zachycuje lidskou tvář, lidské vztahy a události jen zlomkem vteřiny, spatřit pod povrchem měnících se událostí, lidské hodnoty trvající staletí. Lze zachytit takové vlastnosti člověka, jako jsou závist, nuda, osamělost, škodolibost, láska stejně jako nenávist? Odpovědi hledal právě ve fotografiích, které se mu nedařilo veřejně vystavovat či publikovat. Tak zůstala jeho tvorba doslova zavřená v krabicích a většina fotografií nebyla nikdy nazvětšována do výstavních rozměrů. Přestože jsou Kubešovy fotografie dodnes prakticky neznámé. Jeho jméno si odborná veřejnost připomíná i díky práci fotografa, kameramana, historika a režiséra dokumentu Člověče, kdo jsi? - Daniela Šperla.
