Jak nakládal totalitní režim s tělesnými pozůstatky a hroby umučených a popravených? Tým historiků a antropologů se vydává nejen po stopách ostatků Milady Horákové a pomáhá zacelit dodnes otevřené rány na duších pozůstalých (2011). Připravili: M. Janáč, Z. Dvořáková a M. Vadas
23:00:26I 21. rok po listopadu 1989 se lidé chodí poklonit
23:00:31k památníku obětem komunismu v Praze na Újezdu.
23:00:35Dotýkají se hrubých povrchů soch symbolizujících mukla.
23:00:39Tak znělo označení pro muže určeného k likvidaci.
23:00:43Turisté se musí spokojit se symboly, protože skutečná
23:00:46místa, kde leží ostatky odpůrců a obětí komunismu,
23:00:50ani dnes většinou neznáme.
23:00:54Bolest pozůstalých trvá.
23:00:55Původci zla jejich příbuzné zbavili života, těla ukryli, stopy
23:01:00zametali ? naštěstí ne zcela dokonale. Cesta za skutečností
23:01:04je ale poněkud klikatá.
23:01:11Bylo 27. června 1950, když za zdmi této pankrácké věznice
23:01:15byli popraveni Záviš Kalandra, Oldřich Pecl, Jan Buchal
23:01:19a Milada Horáková.
23:01:22Když říkáme popraveni, máme na mysli brutální vraždu,
23:01:25která trvala až 8 minut.
23:01:27Vraždu, která byla způsobena zardoušením.
23:01:30Jejich těla potom byla převezena do Ústavu pro soudní lékařství,
23:01:34kde byla pitvána. Poté do Krematoria ve Strašnicích.
23:01:38Jejich popel se na toto místo, na Pankrác,
23:01:42vrátil až za 3 roky poté.
23:01:47Pitva Milady Horákové probíhala 28. června 1950.
23:01:57Prováděl ji tehdejší medik Mašek, který provedl její pitvu.
23:02:03Přímo je tady řečeno: Zemřela udušením z oběšení.
23:02:13V roce 1979, kdy jsem tady byla ukládat urnu otce,
23:02:18mně dr. Krouský řekl, že se od někoho dozvěděl, že ostatky
23:02:23mojí mámy jsou někde v jižních Čechách v nějakém hrobě.
23:02:30A potom, v letech 1989-90, když jsme sem přijeli znovu,
23:02:34tak bylo prohlášeno, že to je všecko v krematoriu,
23:02:39v nějakém společném hrobě.
23:02:43Čili já jsem byla velmi nejistá, jak to doopravdy vypadá.
23:02:46A když jsme o tom mluvili, tak jsem to řekla Zoře.
23:02:49Otázka teď zní, jakou lebku máme vlastně v Soběslavi hledat?
23:02:53Jestli to má být lebka, která je oddělená od základu,
23:02:58tzn. s oddělenou talvou, tedy vrchlíkem,
23:03:00nebo lebka neoddělená, nepitvaná?
23:03:04Podle pitevního protokolu, který máme k dispozici, jasně vyplývá
23:03:08otevření dutiny lební, pak je tu, že mozek vážil 1200 g apod.
23:03:13Takže je zcela nepochybné, že musíme zkoumat lebku,
23:03:15která byla oddělena.
23:03:21Je 19. listopadu 2009.
23:03:23V časných ranních se v Soběslavi připravuje zkoumání hrobky
23:03:27rodiny Číhalů, Horákových a Nechutných.
23:03:30Důvodem je nejen odkaz dr. Krouského Janě Kánské
23:03:33z roku 1976, ale i několik dalších svědectví.
23:03:38Vzájemně potvrzují, že by mohlo jít o místo, kam měl evangelický farář
23:03:42František Novotný údajně ukrýt tělo popravené Milady Horákové,
23:03:46unesené předtím z Ústavu soudního lékařství v Praze.
23:03:57Moc děkuji.
23:03:58-To je vše?
-Je to úplně všechno.
23:04:01Je to vlastně požadavek na analýzu a váš informovaný
23:04:06souhlas, protože jsem odebíral váš vzorek DNA.
23:04:11Co mě k tomu vedlo, bylo to, že se informace různí,
23:04:15že samozřejmě bych byla ráda, kdyby se to upřesnilo
23:04:18jakýmkoli způsobem.
23:04:20Jestli jsou v určitých hrobech pozůstatky mojí matky, nebo ne.
23:04:26Do jižních Čech míří forenzní genetik Daniel Vaněk
23:04:29a antropolog Petr Velemínský.
23:04:35My se zatím pokoušíme pátrat i na dalších hřbitovech,
23:04:38krematoriích a v jejích archivech.
23:04:42Jsme v Ďáblicích, na místě, kam v 50. letech každý týden
23:04:47přijíždělo auto, které přiváželo politické vězně, popravené,
23:04:52kteří byli zabiti ve věznici na Pankráci.
23:04:57A také sem byli přiváženi lidé, kteří zemřeli někde ve věznicích
23:05:02komunistického režimu.
23:05:06Ta situace v okamžiku ukládání těl tady byla docela jiná.
23:05:09My tu vidíme, že nad každým hrobem je jenom jedno jméno, ale dospodu
23:05:14jsou 4 patra lidí, kteří tam byli pokládáni, v 10 řadách.
23:05:19To znamená, že ani ty oddíly dnes nesedí tomu, co bylo tehdy.
23:05:23Tehdy to bylo 10 rakví vedle sebe ve 4 patrech.
23:05:27V každé rakvi mohlo být pohřbeno i více lidí, více těl, třeba dětí.
23:05:32Takže v jedné té šachtě mohlo být 200 lidí, od 40 do 200 těl.
23:05:39Tak, jak vidíte za plotem náletovou dřevinu, tak to bylo i tady.
23:05:43Takové husté porosty, jaké jsou v buši, v lesích, prostě divočina.
23:05:52My jsme se už tehdy dozvěděli od Rambouska a od Vládi Grubera,
23:05:58že tady mají být pochováni ti, kteří byli popraveni.
23:06:02Tak jsme hledali tady v tom zarostlém prostředí,
23:06:05kde najdeme nějaký pomník.
23:06:08Našli jsme malý, to bylo pana Broje, který byl popravený.
23:06:12Tak jsme si vzali za úkol, že z toho uděláme čestné pohřebiště.
23:06:16Taky se tak stalo.
23:06:18Pomníčky označují ta místa vzadu.
23:06:22Milada Horáková jako první, vedle ní Jan Buchal, Kalandra,
23:06:26Pecl... Ovšem my dnes víme, že Buchal s Peclem byli
23:06:30prokazatelně pohřbeni v Motole. To víme bezpečně.
23:06:36To znamená, že tato situace označuje symbolické pohřebiště,
23:06:39symbolický pomník režimu a jeho obětí, ale nikoliv
23:06:44tu skutečnou situaci, která je tady pod námi.
23:06:47Tam leží tisíce lidí, a jenom někteří z nich byli popraveni.
23:06:53Matriky a polohové knihy Ďáblického hřbitova skončily kdesi v požáru
23:06:57hřbitovního domku nedlouho po sovětské okupaci
23:07:00na podzim roku 1968. Dochovala se už jen torza kopií.
23:07:08Je dopoledne, krátce po 10:00, a tady za těmito dveřmi
23:07:11se připravují antropolog a genetik na to, aby mohli jít k hrobu
23:07:16a začít zkoumat.
23:07:18Musíme zjistit, jestli je to muž, nebo žena.
23:07:21Ohledáme kosterní pozůstatky a odebereme vzorek kostí
23:07:25pro analýzu DNA.
23:07:30Už od 50. let se v rodině evangelického faráře
23:07:32Františka Novotného v Soběslavi udržovalo povědomí, že tělo
23:07:36Milady Horákové mělo být uloženo v hrobce Horákových a Číhalů.
23:07:40Tato zvěst žije v ústním podání dodnes, kdy přímí účastníci
23:07:44už dávno nežijí.
23:07:47Paní Hanzalová řekla, že jí paní Novotná sdělila informaci,
23:07:53že je Milada Horáková pohřbená na místním hřbitově, že by měla
23:07:58být v hrobě Horáků, tedy Číhalů.
23:08:01Zkontaktovala jsem se s Pavlem Novotným, synem paní Novotné,
23:08:05který mi řekl, že taky o té situaci ví, že jako kluk to
23:08:10v rodině slyšel.
23:08:15Má za života ztracené všechny zuby.
23:08:19Všechny zuby, přesně tak.
23:08:21Průzkum hrobky ukazuje, že kosterní ostatky,
23:08:24které podle rodiny v hrobce leží, sem byly přeneseny odjinud.
23:08:29Jsou silně promísené se zeminou, a proto není možné rovnou vyloučit
23:08:32pracovní hypotézy vyslovené před otevřením hrobky.
23:08:35Kostru je třeba zběžně očistit a uložit do transportních beden.
23:08:39Pečlivě zabalené je odesíláme do laboratoří Národního muzea,
23:08:43kde je čeká další výzkum.
23:08:46Současně odvážíme ještě jednu lebku, má oddělený temenný vrchlík,
23:08:50tzv. kalvu, což naznačuje, že by mohlo jít o pitvu,
23:08:53kterou prodělala i M. Horáková.
23:08:56Zároveň musíme ověřit i oficiální úředně zachycenou
23:08:59cestu těl popravených a zemřelých do krematoria v Praze-Strašnicích.
23:09:05V procesu Milady Horákové tyto oběti prošly matrikou,
23:09:10byly uloženy do normálních rakví, ovšem nesměl se provést obřad.
23:09:15Spálení bylo provedeno úplně bez obřadu, v tichosti, a popel
23:09:19byl uschován v archivu krematoria, kde byly nevyzvednuté urny.
23:09:28Tak kde to je, pane Králi?
23:09:30Heleďte, půjdeme nahoru, na horní nádvoří.
23:09:34Vpravo jsou oběti nacismu a vlevo je společné pohřebiště.
23:09:42Poslední společné, co se tady ještě ukládalo.
23:09:47A myslíte, že to místo ještě najdete?
23:09:49Ale ježišmarjá, jakpak bych to nenašel!
23:09:51-Když se to tady tak změnilo, jak říkáte. ?Potmě.
23:09:56Můj otec byl ředitelem pražského Krematoria ve Strašnicích.
23:09:59A bydleli jsme v pravém domečku 20 let od založení krematoria
23:10:04až do roku 1952, kdy byla celá naše rodina zatčena.
23:10:09Já jsem dělal zahradníka v urňáku.
23:10:13Až ke konci jsem dělal vedoucího urnového háje.
23:10:19Když bylo třeba, já jsem chodil i do Malé obřadní síně pouštět
23:10:24gramofon, nebo obřadníka, prostě takovéhle švindle jsem měl.
23:10:34Tak já vám ukážu, kde je urna pohřbená: Zde odpočívá
23:10:39JUDr. Milada Horáková, popravená komunisty, 1950.
23:10:48Když se to mělo ukládat, tak se to ukládalo,
23:10:52až když tady nebyly žádné návštěvy, aby to lidi neviděli.
23:10:58Král tam byl pouze za zahradníka.
23:11:00Tatínek ho považoval za velice spolehlivého člověka,
23:11:03který nesouhlasil s komunistickým režimem, tak proto byl pověřen,
23:11:07aby uložil tuto urnu.
23:11:10Pak tatínka zavřeli a tím jakýkoli styk s naším krematoriem skončil.
23:11:17Ředitel Suchý, ten tenkrát řekl, hele, dojdi tam pro tu Horákovou.
23:11:24Tak jsem ji přinesl a tady se uložila.
23:11:30Urna je tady. Ona má hlavní pomníček na Vyšehradě.
23:11:39A vzpomínáte si, kde přesně tady je ta urna?
23:11:41Přesně v těchto místech.
23:11:45-Ukažte tam.
-Tady. Ta je čistě při povrchu.
23:11:50Právě, že jsem ji tam ukládal poslední, takže je to při povrchu.
23:11:58Vzpomínání pana Krále se pokoušíme ověřovat v matrikách krematoria.
23:12:02Milada Horáková a lidé popravení v jejím procesu byli zpopelněni
23:12:08ve Strašnickém krematoriu.
23:12:10A proto míříme sem, do Strašnického krematoria, kde jsou dodnes
23:12:13matriční knihy obsahující informace o tom, kdo kdy byl zpopelněn,
23:12:17a všechny podobné věci.
23:12:20A zjišťujeme, že pod č. 88 850, což je údaj pro JUDr. Horákovou
23:12:26Miladu, a pak všechny ty další údaje, včetně toho,
23:12:30kdy byla zpopelněna, tedy 1. 7. 1950 v 6:30,
23:12:36ještě před začátkem oficiálních zpopelnění, která se tehdy
23:12:40dělala běžně.
23:12:41Tady je zajímavá poznámka, která se ovšem objevuje
23:12:44i u dalších lidí z procesu s Miladou Horákovou.
23:12:47Jak u Oldřicha Pecla, tak Jana Buchala.
23:12:52Záviše Kalandra, toho máme tady.
23:12:55Ano, a ta poznámka zní:
23:12:57Ústav nápravných prací si popel vyzvedl 6. 10. 1953.
23:13:06A tento údaj právě nás nutí k tomu, abychom se podívali
23:13:12i po ostatních popravených, jestli u nich bude obdobný záznam.
23:13:18A ten se tady vyskytuje ve všech případech popravených
23:13:22politických vězňů.
23:13:25Když prohlížíme tuto matriku, tak nacházíme dalších 13 lidí,
23:13:29kteří mají tutéž informaci o tom, že jejich urna byla právě
23:13:33v říjnu 1953 odvezena.
23:13:37Když prohlížíme další matriky, zjišťujeme, že takové akce byly 2.
23:13:41Jedna v říjnu 1953, další v lednu 1954.
23:13:55Urny s popelem obětí komunistického režimu putovaly v utajení
23:13:59z archivu Strašnického krematoria k jejich novému uvěznění,
23:14:03do věznice Pankrác.
23:14:07Popel je ještě po smrti těchto politických nepřátel režimu
23:14:10stále nebezpečný.
23:14:12Tady ve věznici vzniklo jakési skladiště.
23:14:14A tam byly hromaděny další a další urny zpopelněných
23:14:19politických nepřátel.
23:14:20Jednak popravených v politických procesech a zároveň také zemřelých
23:14:24ve věznicích po celé republice.
23:14:26Víme jen, že tam musely být desítky uren a že byly zlikvidovány
23:14:30v průběhu 60. let.
23:14:37V bezprostřední blízkosti popraviště se nachází vstup
23:14:39do suterénu staré vězeňské nemocnice, kde byly uloženy rakve.
23:14:44Po každé popravě odnášeli rakev s popraveným, kde byla
23:14:48až do té doby, dokud skupinová poprava neskončila a nebyly
23:14:53rakve odváženy do krematoria.
23:14:58Takže se domnívám, že prostor byl dostatečně velký pro to,
23:15:02aby tam mohly být ukládány i ty urny.
23:15:05Bylo to takové, řekl bych, nejvhodnější místo.
23:15:11Nevím, kdo na tu myšlenku přišel, ale ten tajný rozkaz podepsal
23:15:14ministr národní bezpečnosti.
23:15:16A protože do vězeňského zařízení se málokdo dostane, a to, co je
23:15:22uvnitř, tak není běžně veřejnosti přístupné, tak toto místo bylo
23:15:28považováno za nejbezpečnější z hlediska publicity
23:15:33i z hlediska nějakého prosáknutí té informace na veřejnost.
23:15:40Ten režim se prostě obával jakéhokoli projevu odporu,
23:15:45jakékoli manifestace, která by byla protirežimní.
23:15:50A domníval se, že kdyby ty urny vydal rodinám a ty pohřby se
23:15:55skutečně na třeba i venkovských hřbitovech konaly, takže by se tam
23:16:01mohly nahrnout zástupy lidí a ten dodatečný pohřeb
23:16:06by se mohl stát jakýmsi protestem proti tomu panujícímu režimu.
23:16:13V různých dobách, kdy režim měl důvod zbavovat se určitých
23:16:17písemných důkazů, tak se asi tak dělo podle tehdejších zásad
23:16:21vězeňské dokumentace, jak se měla vést kniha zemřelých.
23:16:26Já jsem v archivu nenašel ani jednu z těch knih zemřelých.
23:16:29Takže to všechno by byly doklady, které by nám pomohly dát dohromady
23:16:34ty počty zemřelých, počty popravených, mohli bychom
23:16:37vysledovat, jak ta těla, nebo urny s tím popelem cestovaly.
23:16:42Ale bohužel tyto doklady nejen, že se zachovaly torzovitě,
23:16:48ale já bych řekl naprosto výjimečně.
23:16:51A tím je ta práce velice ztížená.
23:16:55Kde přesně v pankrácké věznici skladiště s urnami, s popelem
23:16:59popravených bylo, to dnes nevíme.
23:17:02Ale co když ještě žijí stále lidé, kteří tehdy manipulovali
23:17:06s těmito urnami? Byli bychom velmi rádi, kdyby vydali své svědectví.
23:17:12Po provedeném výzkumu se v červnu 2010 kosterní ostatky
23:17:16vracejí do hrobky na místo, odkud jsme je vyzvedli.
23:17:19Pokud se dnes nepodařilo identifikovat ostatky M. Horákové,
23:17:23nepovedlo se zároveň zatím ani potvrdit, ani vyvrátit
23:17:27dříve vyslovené hypotézy.
23:17:31Řekněte mi, na kolik procent jste mohl říct, že to není
23:17:36Milada Horáková?
23:17:38Já bych řekl na 70 procent.
23:17:40Ten náznak, těch 70 procent, které jsme získali antropologicky,
23:17:46tak geneticky jsme to vyloučení provedli na čistých 100 procent.
23:17:49Není pochyb o tom, že se jednalo o lebku osoby, která je nepřípustná
23:17:55k paní Kánské.
23:18:09Od roku 1953 se vztahoval jak na popravené z politických
23:18:15důvodů, tak na zemřelé politické vězně předpis, který vznikl
23:18:20v roce 1952 k pohřbívání takzvaných agentů a teroristů usmrcených
23:18:26v boji s bezpečnostními orgány.
23:18:30Archiv ve Věznici na Pankráci se začíná povážlivě plnit
23:18:34množstvím uren, které jsou tam sváženy. Ředitel tamní věznice
23:18:39zjišťuje, že uren je tam tolik, že je zapotřebí něco udělat.
23:18:44A proto píše tajnou depeši na ministerstvo vnitra,
23:18:47aby mu poradili, co s tím.
23:18:50Několik let se tato situace řeší a vzniká panika, co s tím.
23:18:55Teprve v r. 1958 dává ministr vnitra rozkaz uložit tyto urny
23:19:01po malých dávkách na malých hřbitovech,
23:19:05případně v kolumbáriích.
23:19:08My jsme se dostali v podstatě k něčemu, co vám teď mohu ukázat,
23:19:12k seznamu 78 případů, 78 čísel.
23:19:22Za každým tím číslem byla 1 urna.
23:19:26Zdejší vedení dostalo k dispozici jenom číslo urny.
23:19:31Nic jiného. Čili to jméno nikdo tady neznal.
23:19:40Ukládání probíhalo jako u ukládání uren normálních lidí,
23:19:45kteří zde mají popel.
23:19:48Do volného místa, pochopitelně, byly uloženy urny
23:19:51politických vězňů.
23:19:54Čili nevíme přesně, kde, na kterém místě, víme jenom,
23:19:58že na tomto prostoru se nachází asi zhruba tak 100 uren
23:20:03politických vězňů.
23:20:07My jsme teď v kanceláři Krematoria Motol, kam jsme se dostali poté,
23:20:10co jsme od pana Stehlíka získali seznam 78 uren, které sem byly
23:20:13uloženy v roce 1965.
23:20:17Urna č. 3877 nás zaujala tím, že tak jako u ostatních čísel
23:20:23je vždycky jméno, příjmení, jak ten člověk zemřel,
23:20:27tak u těchto čísel je všechno proškrtnuto. A první údaje,
23:20:31kde něco začíná, je den a hodina zpopelnění.
23:20:37To odpovídá tomu, kdo v té době byl popravován, a důležité pro nás
23:20:42bylo, že je tu napsáno, že urna byla poté předána generální
23:20:47prokuratuře Praha. Pak je tu napsáno: Popel vydán.
23:20:51Nic víc tu není. A to nás zarazilo.
23:20:56To vlastně dokazovalo, že to jsou případy těch politických vězňů,
23:21:01kteří byli popravováni po r. 1954, a kteří ovšem už nebyli
23:21:08zpopelňováni ve Strašnicích, ale všichni byli odváženi
23:21:15do Motola ke zpopelnění.
23:21:20Pan Stehlík prováděl ještě další šetření, pátrali historici
23:21:23z Vězeňské služby, pátrali dr. Zora Dvořáková a M. Janáč.
23:21:30Výsledkem té snahy bylo, že čísla, která obsahoval seznam,
23:21:35dostala jména.
23:21:39V roce 1965, v květnu, přivážejí sem, na motolské pohřebiště,
23:21:46pracovníci ministerstva vnitra 78 uren, které ukládají
23:21:51na tomto místě. To víme dnes.
23:21:57Ale víme, že tam nebyla M. Horáková, Z. Kalandra,
23:22:01nevíme, kde jsou pohřbeni.
23:22:04Víme, že z tohoto procesu byli na tomto místě pohřbeni
23:22:08Oldřich Pecl a Jan Buchal.
23:22:13V průběhu let jsem se s dotazy setkávala poměrně často.
23:22:17Chodily dopisy, žádosti: Sdělte mi, kde leží tatínek.
23:22:20Sdělte mi, kde leží manžel.
23:22:23A já jsem dlouho nemohla odpovídat.
23:22:26A na některé ty dotazy už nikdy neodpovím.
23:22:29My jsme to nedělali proto, že děláme jenom nějaký historický
23:22:32výzkum, ale aby celé to naše pátrání mělo smysl.
23:22:36Teď nás čeká nejdůležitější věc, říct to rodinám, které celé roky
23:22:43nevěděly, kde jejich blízcí leží.
23:22:52K uložení Milady Horákové došlo pravděpodobně v noci, v 50. roce,
23:22:59kdy sem údajně měla být dopravena a měly její ostatky být uloženy
23:23:07do jedné z těchto hrobek.
23:23:11Proto jsme nyní otevřeli druhou hrobku rodiny Číhalových
23:23:16a půjdeme se dovnitř podívat, jestli tam nějaké takovéto
23:23:21ostatky nenalezneme.
23:23:28Zase ? ztráta zubů.
23:23:31Pane doktore, teď jste se vrátil z toho hrobu, tak jak to vypadalo?
23:23:36Obě dvě kostry nebyly pitvány.
23:23:40To znamená, že můžeme usuzovat, že se nejedná o kostru
23:23:43nebo pozůstatky osoby, kterou hledáme.
23:23:45Jednou z těch, která za námi přišla, byla paní Knorová.
23:23:50Ono je to opravdu velmi těžko vysvětlovat.
23:23:53Pan Knor žil na určitém místě, zemřel v Karlových Varech.
23:23:58Pracoval nebo fáral a vězněn byl na jáchymovských táborech.
23:24:02Proč jeho ostatky leží na motolském hřbitově?
23:24:07Proč až tehdy, v roce 2010, jí někdo napsal, kde urna
23:24:12jejího tatínka je?
23:24:17Reakce rodin, které nás navštívily, byla v podstatě stejná.
23:24:20Jejich velkým přáním by bylo, aby místo, kde leží jejich
23:24:24příbuzní, bylo nějakým způsobem označeno. Aby tam to jméno bylo.
23:24:29Aby se vědělo, že tam jejich blízký člověk leží.
23:24:37Jakékoli další informace, které se nevyjasnily,
23:24:41prakticky nic neznamenají.
23:24:45Co by to pro vás znamenalo, kdybychom to našli?
23:24:50Zaprvé citově se vypořádat s tou vzpomínkou.
23:24:57Zadruhé ? do určité míry zadostiučinění, že se nejen
23:25:03její odkaz, ale i kousíček a malý zbytek uchová pro budoucnost.
23:25:14SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2010
Poprava jako trest pro odpůrce komunistického režimu i výstraha následovatelům, tak vypadaly politické procesy 50. let. Demonstrace třídní nenávisti a msta komunistických pohlavárů vůči těm, kteří měli jiný politický názor, šla až za hrob. Nestačilo znemožnit blízkým obětí účast na pohřbu, ale nehumánním způsobem se zacházelo i s ostatky popravených a zemřelých.
Dokument „Těla nevydávat“ odhaluje tyto nehumánní praktiky jako velkou, centrálně řízenou akci komunistické moci, vedenou z obavy před symbolem, kterým by se mohli popravení stát pro žijící spoluobčany. Věznice Pankrác nebyla jen obyčejným vězením, mučírnou a popravištěm, ale též „skladištěm ostatků“, vězením pro desítky a možná i stovky uren. Ty byly po desetiletí ukrývány před veřejností i pozůstalými rodinnými příslušníky. Někteří z nich se o místě, kde byl pochován jejich příbuzný, dozvěděli až díky výzkumu, který předcházel natočení tohoto filmu.
Dokument sleduje pátrání po osudu těla Milady Horákové, popravené 27. června 1950 v Praze na Pankráci. Za tím účelem provedli lékaři a antropologové exhumaci hrobu, označeného několika nezávislými prameny za místo, kde měly ostatky Dr. Horákové spočinout. Kosterní pozůstatky z označených hrobů byly podrobeny antropologickému a genetickému výzkumu, aby mohla být určena jejich pravost.
Stále bude mnoho ostatků obětí komunistického režimu, jejichž identitu nikdy nezjistíme. Kdyby se ozvali ti, kteří s nimi manipulovali, mnozí zesnulí by se určitě ještě dočkali důstojnějšího posmrtného osudu.
