Rodopská magie (3/3)

Dudákův dům

Život rodopských obyvatel mezi skutečností a mýtem (2010). Režie S. Lazarová

Příběh rodopského „dudáka“ Asena, který buduje „svůj domov“ na místě domu svých prarodičů, přináší do „hledání domova“ „univerzální“ rozměr. Příběh začíná žít hudbou a jejím stínem, energií v kořenech stromů. Setkání všech dudáků v Gele u příležitosti svátku Svatého Iliji je důkazem živé víry v léčebnou sílu hudby. Dudakův nový dům přináší naději, že vše má svůj nový začátek a to i to, co se zdálo být dávno mrtvé. I dávná thrácká orfická víra má své pokračovatele. Seznámíme se s tím, že „orfická víra“ je vírou v nesmrtelnost intelektuální energie člověka, se způsoby, jak se Bohu přiblížit, s mytickou postavou Orfea a jeho působením v Rodopech. Obřad vítaní slunce na thrácké skalní svatyni Belintaš, která je pravděpodobně starou astronomickou observatoří, nás vrací znovu do thráckých dob. Dnes existují vedle sebe křesťanská a thrácká tradice po tisíce let. Navštívíme vesnici Žerka, která je velmi stará a nyní mrazivě prázdná a pustá. Přebývají zde jen vzpomínky… A tady nacházíme skutečnou podstatu „hledání“ našeho protagonisty: imaginární splynutí s přírodou a sám se sebou. Přijmout sám sebe jako nedílnou součást života vesmíru, nahlédnout na „naši zemi“ jako na svůj skutečný „domov"…