Václav Cílek v pražské čtvrti v ohybu Vltavy, která přestala být památkově chráněná (2011). Režie A. Lederer

V blízkosti historického jádra Prahy a přesto stranou jako „chytrá horákyně“, leží Holešovice, kdysi průmyslová čtvrť metropole. Vltava ji obtéká ze tří stran a vytváří z ní malý poloostrov, který ve srovnání s jinými pražskými lokalitami zůstával dlouho Popelkou. I když svou lásku ke starým Holešovicím vyzpívala už dvojice Jan Vodňanský – Jan Skoumal, šlo o šedivou ponurou adresu, jejíž blízkost byla vzdalována nepřitažlivostí. Tisíciletá voda v roce 2002 jakoby z této nelichotivé vizitky smyla prach a urychlila proměnu nebo spíše mizení tisícileté historie lokality (o její části Bubny pochází první zmínka již z roku 1088). Paradoxně právě po povodních se pro developery stala tato čtvrť atraktivní adresou a záplavové území znovu ožilo stavitelským boomem, chrlícím administrativní nablýskané komplexy… V předminulém díle se zamýšlel Ondřej Vaculík mj. nad „koncem pražské periferie“. I tady najdeme načaté téma zase trochu jinak v pohledu Václava Cílka.

Stopáž17 minut
Rok výroby 2011
 ST