Úvod » Ve stopách doby » 1981

Novým prezidentem Egypta se po zavraždění Anvara Sadata stal Husní Mubarak

(1981)

Atentát na egyptského prezidenta Anvara Sadata provedený skupinou egyptských důstojníků dobový oficiální tisk v Československu spíše přivítal. Sadat sice patřil mezi spolupracovníky předchozího egyptského prezidenta Násira, kterého představitelé Sovětského svazu považovali za „pokrokového“, ale poté, co se chopil po Násirově smrti v roce 1970 prezidentské funkce, začal provádět politiku, která byla nepřátelská zájmům SSSR a jeho satelitů. V zahraniční politice se orientoval především na západní země v čele s USA a Sovětský svaz i arabské státy doslova pobouřil uzavřením separátní mírové smlouvy s Izraelem v Camp Davidu. K útoku na Anvara Sadata došlo symbolicky na přehlídce k výročí války s Izraelem v roce 1973. Egyptský prezident svým zraněním krátce po atentátu v káhirské nemocnici podlehl a moci se ujal dosavadní viceprezident Husní Mubarak. Poté byl prozatímním prezidentem jmenován dosavadní předseda Lidového shromáždění Súfí abú Tálib, který slíbil vypsat do šedesáti dnů prezidentské volby a jmenoval Mubaraka vrchním velitelem armády. Vyhlášen byl výjimečný stav. Politické byro vládnoucí Národní politické strany poté jednomyslně rozhodlo, že se jejím kandidátem stane právě Husní Mubarak. Z voleb se stalo nakonec referendum a Mubarak byl jediným oficiálním kandidátem. Situaci odpovídal i „volební“ výsledek – v referendu Mubaraka údajně podpořilo 98,5 % voličů, proti hlasovalo podle oficiálních výsledků pouze 150 000 osob. I po svém zvolení prezidentem zůstal Mubarak vrchním velitelem ozbrojených sil a zároveň převzal i post ministerského předsedy. Nejmenoval ani nového viceprezidenta. Ani Mubarak nezměnil orientaci země na spojenectví s USA a západními státy a na relativně korektní vztahy s Izraelem. U moci se nakonec udržel až do počátku roku 2011, kdy ho smetla revoluční vlna, která proběhla severní Afrikou a Předním Východem.Televizní noviny; Aktuality A-1981-10-13; ČST