Úvod » Ve stopách doby » 1981

Došlo k neúspěšnému atentátu na papeže Jana Pavla II.

(1981)

Papež Jan Pavel II. dokázal po svém nástupu do funkce i díky své neutuchající aktivitě vdechnout celé katolické církvi nový život. Zároveň však přitahoval pozornost různých šílenců i politických oponentů, kteří se obávali rostoucí papežovy popularity. Dodnes není přitom zcela jasné, do které skupiny patřil mladý Turek Mehmed Ali Agça. Právě on ale 13. května zaútočil na papeže Jana Pavla II., když jel v otevřeném automobilu davem při generální audienci na Svatopetrském náměstí ve Vatikáně. Papeže zasáhl celkem čtyřmi výstřely do břicha a obou rukou, a ten se musel okamžitě podrobit operaci. Při transfúzi krve byl však infikován a prodělal další těžké virové onemocnění. Mehmed Ali Agça byl zatčen a v červenci téhož roku odsouzen na doživotí. Teprve v roce 2000 mu byla udělena milost. Po návratu do Turecka se však dostal opět do vězení kvůli dříve provedené vraždě levicového novináře a propuštěn byl až v roce 2006. Po atentátu na papeže Jana Pavla II. se hojně spekulovalo o důvodech Agçova činu a o sílách, které za atentátem stály. Jako nejpravděpodobnější se jevila akce bulharské tajné policie ve spolupráci se sovětskou tajnou službou KGB a tyto spekulace podporoval i samotný Agça, který tvrdil, že si ho Bulhaři na atentát najali. Později však tuto verzi sám popřel. Objevily se i náznaky, že za útokem mohla stát i východoněmecká tajná policie Stasi, ale ani tuto variantu se zatím nepodařilo potvrdit. Agça později tvrdil, že za ním stály některé kruhy ve Vatikánu, ale věrohodnost jeho výpovědí je třeba brát s velkou rezervou. Jan Pavel II. se naštěstí ze všech zranění zotavil a krátce po atentátu dokonce agresorovi veřejně odpustil. Úplně jasno ve vinících atentátu na jeho osobu měla určitě „babi“ Dvořáková – kdo jiný za tím mohl stát než bolševici?TN-1981-05-13 (Kubka) - pokus o atentát; PV17/2000 - 1; ČST; Zahraniční archív RZ