Úvod » O seriálu Vyprávěj

Aleš Ulm o III. ředě seriálu

Ve třetí řadě seriálu Vyprávěj se vracíme k rodině Dvořákově někdy v červenci roku 1977 a další osudy jednotlivých postav budeme sledovat až do let osmdesátých, a musím říci, že bude co sledovat, protože s kým zrovna nezatočila doba, s tím zatočil vlastní osud. Takže se opět necháme unášet příběhy, které psal nejen hlavní autor Ruda Merkner, ale částečně i život, kterým jsou inspirovány. Rozchody se budou střídat s návraty, štěstí s neštěstím, sympatie s antipatiemi, zloduch začne vypadat jako dobrák a naopak, no prostě jak to tak v životě bylo, jest a bude – v našem případě ovšem zasazeno do koloritu konce sedmdesátých a do osmdesátých let minulého století. Mnozí diváci tak zavzpomínají na vlastní „dějiny“, kdy zakládali rodinu a prožívali své vlastní bouřlivé vztahy. To je to, co seriál odlišuje od dalších televizních ság a jeden z důvodů, proč se stal tak oblíbeným.

Loňský rok nám přinesl úspěch u diváků i ocenění dvěma cenami TýTý – cena za seriál roku a absolutní vítězství ve 20. ročníku této prestižní televizní ankety. Producenti seriálu obdrželi za Vyprávěj Zlatou nymfu na festivalu v Monte Carlu. A že to bylo ve velké konkurenci Tudorovců, Borgiů a dalších úctyhodných děl! Mohu to dosvědčit, protože krom fotografií a záběrů z oné události jsem měl nedávno možnost si onu sošku prohlédnout a dokonce si ji potěžkat. Laťka je tedy dosti vysoko, ale věřím, že všichni – autoři, producenti, herci, režisér, jeho štáb i dramaturgie a produkce udělali všechno, aby svému dobrému jménu dostáli.

Přeji seriálu další úspěchy a těším se na něj.

II. řada

Právě před rokem touhle dobou jsem psal pár vět k seriálu Vyprávěj, který vstupoval do života. Rok uběhl a „už“ je tu další série, či spíše „teprve“, chtělo by se říci. Příběhy rodiny Dvořákovy, zasazené do toku času minulého století, si získaly velkou oblibu diváků a tak bychom bývali rádi pokračovali co nejdéle. Ale nároky na přípravu autorskou, výrobní i samotné natáčení jsou tak velké, že další pokračování můžeme nabídnout divákům až nyní.

Na jednu stranu jsme posíleni nejen úžasnou diváckou odezvou a samozřejmě také cenou TýTý za Seriál roku, na druhé straně si myslím, že všichni, kteří seriál připravují, očekávají s napětím a trochou nervozity reakce diváků na nové pokračování.

Protože jsem četl scénáře druhé řady a viděl první díly, troufám si říci, že budou vtaženi do děje hned v prvním novém dílu, který není příliš optimistický, ale rozhodně silný – konečně vracíme se zpět do roku 1973, kdy na rodinu dolehly těžké chvíle. Odlehčení najdeme v následujícícm pokračování, kdy se Karel s rodinou vypraví na dovolenou do NDR – a nechtěně i na FKK. Pro ty, kteří netuší, co tyto zkratky znamenají, doporučím, aby se podívali na webové stránky seriálu, kde najdou úžasnou časovou osu. Tam si mohou pamětníci připomenout - a nepamětníci poznat - mnoho událostí z konkrétního roku, kdy se děj odehrává. Kliknete a ocitáte se v Lucerně, kde zpívá Gilbert Bécaud, od kterého mám ještě někde schovaný podpis. Kliknete jinam a hned vidíte, jakých úspěchů dosáhli naši pracující v oné době a jaké neúspěchy pronásledovaly naše západní bližní. Doporučuji všem.

Poslední srpnový pátek odvysílá Česká televize připomenutí celé první řady pod názvem Vyprávěj – Ohlédnutí. A týden na to už odstartujeme s prvním dílem nové řady, která nás provede léty 1973 až 1978. Budeme sledovat peripetie rodiny a jejich okolí v nelehkých časech, kde ovšem bez ohledu na dobu probíhají běžné lidské radosti i strasti.

Mnoho diváků nám psalo potěšující dopisy, že jsme jim připomněli dětství či mládí. Někteří nás upozornili na drobné chyby a další zase diskutovali o správném tvaru použitých pivních láhví či provedení květináčů, případně oblečení. Ale i tomu jsme rádi. Svědčí to o tom, že seriál má skutečně široký záběr.

Přeji novým dílům Vyprávěj, aby zaujaly stejně jako ty předchozí, a všem, kteří na seriálu jakýmkoliv způsobem pracovali a přispěli k jeho vzniku, tímto děkuji.

I. řada

Myslím, že to budou pomalu tak dva roky, co jsem dostal do ruky první scenáře seriálu Vyprávěj. Zaujaly mě svou čtivostí a tím, že se seriál snažil popsat dobu, ve které jsem vyrůstal a dospíval, prakticky jako hlavní hrdina Karel, který je tam jen o málo starší než já.

Požádali jsme o dramaturgickou spolupráci paní doktorku Marii Louckou, která kromě toho, že má bohatou zkušenost scénáristickou, tak také dobře pamatuje ona léta. Naše mladé, televizní dramaturgyně se na příběh zase dívaly svýma očima, stejně jako tvůrci z Dramedy, aby byl srozumitelný i generacím, které ty doby nepamatují. Snaha zachytit v reálném toku času a událostí dějiny jedné rodiny, která žije běžný život, mi připadá jako něco, co u nás na obrazovce chybí a co by mohlo velmi zaujmout diváky, zejména, když historický kolorit je podbarven a doplněn archívními ukázkami.

Když jsem viděl první záběry, vím, že jsem si jasně vybavil onu konkrétní dobu a při diskuzi autorů, jestli kánoe mohla být už laminátová nebo ne, jsem mohl odpovědět zodpovědně, že ano, protože jsem tenkrát na ní jel Lužnici, stejně jako postavy seriálu. Několikrát jsme se bavili o (dnes už) historických reáliích a myslím, že snaha zachytit věrně byla – a je – opravdu maximální. A vyvoláme-li ohlas diváků, kteří budou psát, že oni to pamatují jinak, bude to jen dobře, protože se mi zdá, že zapomínáme na minulost příliš rychle. I v tom je myslím cena tohoto nápadu.

Věřím, že si diváci oblíbí hlavní a vedlejší postavy seriálu Vyprávěj, které prožívají své spletité příběhy, ovlivněné i tím, kdy a kde se narodily. Obsazení je myslím dobře zvolené – ať už jsou to rodiče v podání Veroniky Freimanové a Svati Skopala či Karel Romana Vojtka a Eva Andrei Kerestešové nebo postava babičky Niny Divíškové a dále role Jirky Štěpničky nebo Veroniky Žilkové atd. atd.

Přeji seriálu dobrý start a divácký úspěch, protože o něj všichni, kdo k realizaci něčím přispěli – nebudeme si to zastírat – hodně stojíme.