Olomoucké kašny

Kamenné barokní skvosty vypovídají o významných událostech historie a o mistrech sochařského umění (1997). Scénář a režie P. Kaňka

Olomouc je starobylým městem, do poloviny 17. století hlavním městem Moravy, kdysi sídlem biskupů a později arcibiskupů. Tady tradičně kvetlo spojenectví mezi měšťany a katolickou církví. Ze stavebních slohů především baroko výrazným způsobem poznamenalo tvář města. Z té doby se zachoval pozoruhodný soubor kašen a církevních památníků. Na Horním náměstí stojí největší z nich - Cesarova kašna z roku 1725. Jezdecká socha římského císaře je dílem sochaře Václava Rendera, který tím oslavil legendu o založení města. Césarův rodokomen byl vztahován k mýtickému Heraklovi a snad i proto na stejném náměstí je také jeho socha. Herakles má v levé ruce má štít s orlicí jako symbolem města Olomouce. Kašna Michaela Mandíka vyjadřuje přání obyvatel, aby se městu vyhnuly kruté rány jako byla jeho okupace Švédy 1642-1650.
Sloup Nejsvětější Trojice, dílo Václava Rendra, vyjadřuje, že pilířem barokního řádu byla teologická hierarchie. Na Dolním náměstí zase stojí mariánský morový sloup jako výraz díků za překonání morové epidemie. Nedaleko je umístěna nejstarší kašna, kde socha Neptuna má chránil Olomouc před vodními živly. Gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler ji dokončili roku 1683. Další kašna s Jupiterem metajícím blesky ji pak tematicky doplňuje, neboť se obrací k bohu ovládajícímu nebeské živly.
Mezi uměleckými odborníky je nejvíce ceněná kašna Tritonů. Vzájemně oddělené mušle nesou 2 vodní muži a 2 delfíni. Nahoře je chlapec a 2 okřídlení vodní psi. Autorem je stejně jako u předchozí kašny olomoucký měšťan a kameník Václav Render. K dílu byl inspirován obdobnou Berniniho kašnou v Římě.
Merkurova kašna, dílo Filipa Sattlera a Václava Rendera patří rovněž mezi vynikající díla. Římský bůh obchodu tady žehná prosperitě města na křížení dvou ulic.

Přehrát video