Pomník a město

O nejznámějších pražských pomnících a jejich tvůrcích (2000). Scénář a režie P. Prchal

Pomníky jsou zcela samozřejmou součástí městského prostředí. Spoluvytvářejí genius loci, splývají s městem do neoddělitelného celku. U nás již od středověku známe příklady monumentálních pomníků oslavujících světce i panovníky. Skutečná pomníková vlna však začala až v 19. století. Pomníky připomínají významné osobnosti a události, a jsou chápány pouze jako díla vynikajících českých sochařů - Myslbeka, Suchardy, Šalouna, Štursy, Kafky, Pokorného a dalších. Již méně je známo, že na všech pomnících měli významný podíl i architekti. Řešili totiž většinou nejenom sokl pomníku a jeho dekorativní část, ale měli rozhodující slovo při koncepci celé skupiny, stanovení měřítka a situování pomníku v rámci městského prostoru. Úspěch pomníku totiž závisí na jeho situaci, urbanistickém kontextu, měřítku, horizontu sochy, tvaru a formě soklu apod. Na některých významných pražských příkladech si tak můžeme doložit dílo Aloise Dryáka (sv. Václav, František Palacký), Antonína Pfeiffera (Jan Hus), Josefa Gočára (Hana Kvapilová), Pavla Janáka (Svatopluk Čech), Jaroslava Fragnera (Alois Jirásek, Božena Němcová), Jana Sokola (Jaroslav Vrchlický), bratrů Štursových (Stalinův pomník).

Přehrát video