TS Ostrava | TS Brno

Co život dal a vzal

Úvod » Knihy

11. října na ČT1
Účinkují: Jana Štěpánková
Režie: Alena Činčerová

Jak se vůbec Betty MacDonaldová stala spisovatelkou a jaké byly její životní zážitky? Román, v němž autorka popsala svoji dráhu úřednice, dobu, kterou strávila v plicním sanatoriu a problémy s dospívající mládeží umožnil spoustě čtenářů vnímat věci s ohromným životním nadhledem.

Sledujte dokument on-line

O autorovi

Betty MacDonald

Obal knihy

Betty MacDonaldová (americká spisovatelka známá především jako autorka autobiografických humoristických románů)

Betty MacDonaldová nebo také „Bettynka“, jak jí říkají její skalní příznivci, se narodila jako Anne Elizabeth Campbell Bard v Boulderu ve státě Colorado v rodině důlního inženýra 26. března1908 a zemřela na rakovinu 7.února 1958 v Seattlu.

Betty měla starší sestru Mary a mladšího bratra Cleve. Vzhledem k profesi otce se odstěhovala celá rodina do Butte ve státě Montana. Butte bylo město prospektorů, těžila se zde měď a na ulicích bylo možno vidět indiány na koních. Rodina se pak stěhovala ještě několikrát, mezitím se narodily další sestry Dede a Alison, což komentovala babička ze strany matky štiplavou poznámkou: „Doufám, že se necítíte povinni mít dítě v každém státě Unie!“

Betty prožívala bezstarostné dětství a mládí i poté, co jí zemřel otec a rodina se musela uskrovnit, neboť její matka byla milující a nad starosti povznesená bytost, která si věděla rady v každé situaci.
Ve dvaceti letech se Betty provdala za Roberta Hesketta (Boba) a odstěhovala se na slepičí farmu, kde nebyla tekoucí voda, elektřina a jedinými společníky jí byly slepice (a Bob). Po rozvodu s Bobem se vrátila se svými dvěma dcerami Ankou a Jankou zpět ke své rodině do Seattlu a nastoupila pod vedením své starší sestry Mary kariéru úřednice. Bylo to v době americké krize. Betty se nakazila TBC a strávila rok v plicním sanatoriu v Borovicích. Zážitky ze sanatoria pak Betty zúročila v knize „Co život dal a vzal“, přesněji řečeno v jednom z dílů s názvem „Morová rána“.

Sestra Mary, která razila teorii „kdokoli může dělat cokoli, a zvláště naše Betty“ ji přes různá úskalí dostala až na dráhu spisovatelky, neboť se jí podařilo prodat práva na ještě neexistující knihu, kterou Betty údajně napsala. V té době byla Betty provdána za Donalda C. MacDonalda a žila i se svými dvěma dcerami na ostrově Vashon, poblíž Seattlu.

Po telefonátu Mary zůstala Betty doma, aby napsala osnovu k neexistující knize, což vedlo k jejímu propuštění ze zaměstnání, a tak tedy, a vlastně téměř nedobrovolně, vznikl román „Vejce a já“ a posléze jeho pokračování „Co život dal a vzal“. V obou románech Betty čerpá z vlastních životních zážitků.

V prvním románu „Vejce a já“, který byl publikován v r. 1945 a byl přeložen do dvaceti jazyků popisuje svůj život na farmě a své svérázné sousedy – rodinu Kettleových. Tento román se stal velkým bestsellerem a byl rovněž zfilmován.

V dalších románech, které u nás vyšly pod souborným názvem „Co život dal a vzal“, popisuje svoji dráhu úřednice, dobu, kterou strávila v plicním sanatoriu a problémy s dospívající mládeží.
Betty později ještě napsala několik knih pro děti, u nás tyto knihy vyšly pod názvy „Paní Láry Fáry“, „Čáry paní Láry Fáry“, „Farma paní Láry Fáry“, „Haló, paní Láry Fáry“, což jsou svěží dílka, která ocení nejen dětská duše, ale především vyprahlí rodiče, kteří si nevědí se svými ratolestmi rady. Kniha se zabývá dětskými zlozvyky, jako jsou třeba Čurbesajda, Nimravka a Ještěchvilkýna, které paní Láry Fáry bravurně a s vtipem vyřeší, aniž by musela uličníky zpráskat na jednu hromadu, což by zřejmě učinili zoufalí rodiče.

Výběr z díla

Vejce a já - The Egg and I (1945)
Morová rána – The Plague and I (1948)
Kdokoli může dělat cokoli - Anybody Can Do Anything (1950)
Dusím se vlastní šťávě – Onion in the Stew (1955)

Dětská literatura

Paní Láry Fáry – Mrs. Piggle-Wiggle (1947)
Čáry paní Láry Fáry – Mrs Piggle-Wiggle Magic (1949)
Farma paní Láry Fáry – Mrs. Piggle-Wiggle Farm (1954)
Haló, paní Láry Fáry – Hello Mrs. Piggle Wiggle (1957)