Kniha mého srdce → Knihy → Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

O autorovi

Jaroslav Hašek

Narodil se 30. dubna 1883 v Praze do rodiny středoškolského suplenta a později bankovního úředníka. K Haškům později přibyl o 3 roky mladší bratr Bohuslav a svěřenka Marie. Rodina žila ve veliké bídě, kvůli které začal Haškův otec potají pít. Když bylo Jaroslavovi třináct let, otec zemřel. Nouze se prohlubovala a Haškovo dětství bylo poznamenáno neustálým stěhováním se z místa na místo. Začal sice studovat na gymnáziu, kde byl jeho třídním profesorem Alois Jirásek, ale byl ze studií vyloučen, protože se zúčastnil politické demonstrace. Uprostřed protestů proti zrušení rovnoprávnosti českého jazyka ve školách Hašek vytlouká okna v německém Stavovském divadle, zapaluje ohradu jednoho Němce a hází kameny na nuselskou policejní stanici. I když se později vyučil drogistou, vystudoval obchodní akademii a nastoupil do zaměstnání v bance Slavia, lákal ho více bohémský život; byl aktivní v anarchistickém hnutí. Nakonec místo v bance opouští a jako tulák se vydává pěšky přes Slovensko, Halič a Uhry.
Hašek měl neustálé problémy s policií a úřady – především za své anarchistické aktivity. Roku 1907 byl dokonce krátký čas vězněn. Začíná mít problémy s alkoholem a stále víc se z něj stává (vynikající) mystifikátor. Založil např. parodistickou Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Vystupoval jako kandidát této strany a karikoval stávající volební poměry. Živil se jako novinář, redigoval Ženský obzor či satirický časopis Svět zvířat, psal pro České slovo, Čechoslovan, Pochodeň a Humoristické listy. Své drobné povídky, črty a humoresky otiskoval v literárních časopisech (Trampoty pana Tenkráta, Průvodčí cizinců nebo Můj obchod se psy). V předválečné Praze se pohyboval v prostředí bohémských putyk a kabaretů a byl spoluautorem a účinkujícím řady kabaretních vystoupení, např. ve slavné Červené sedmě. Stýkal se s F. Langrem, E. A. Longenem a E. E. Kischem. Je v našich představách zafixován jako prototyp bohéma začátku dvacátého století, i když z velké části se jednalo pravděpodobně o jeho vlastní autostylizaci. Roku 1907 se seznámil s Jarmilou Mayerovou, s níž se později oženil. Hned po začátku první světové války vstupuje jako dobrovolník do armády a dostal se do legií. Odtud však přeběhl a později vstoupil i do Rudé armády. Hašek v Rusku působil jako bolševický armádní funkcionář, byl zde velmi váženým intelektuálem a byl pověřován důležitými úkoly. Vůbec jeho „ruská“ image se výrazně lišila od toho, jak Haška vidíme doma. Roku 1918 se vyznamenal při obraně Samary a působil jako velitel oddílu Čuvašů a zástupce vojenského velitele bugulmského okresu, kde má muzeum. Velmi byl ctěn sibiřskými Burjaty za aktivity týkající se rozvoje jejich písemnictví atd. atd. V Irkutsku se jej pokusili zavraždit a v sovětských službách podnikl tajnou misi do Mongolska. V Rusku se také podruhé oženil. Ačkoliv dostal za úkol organizovat komunistické hnutí u nás, po návratu do Čech roku 1920 se vrací k bohémskému způsobu života a velmi intenzivně píše povídky, črty, články. Později se přestěhoval do Lipnice nad Sázavou, kde začal psát svého nesmrtelného Švejka. Nad nedokončeným dílem jej 3. ledna 1923 zastihla smrt.

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Roku 1912 vydal Hašek nevelkou knihu Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky, kde kritizoval rakouský militarismus. V době legionářské napsal Hašek druhou verzi, ale konečnou podobu dílo získává až po jeho návratu z Ruska. Nedokončený čtyřdílný humoristický román se postupně stává národním „pokladem“, i když měl i řadu odpůrců (Dyk, Durych, Šalda, později V. Černý). Naopak mnoho intelektuálů, spisovatelů a dalších umělců Švejka přijímalo pozitivně (Olbracht, bratři Čapkové..). Tak či onak se stal román jedním z nejpopulárnějších českých literárních děl, součástí školních osnov a – velkým otazníkem, pokud jde o interpretaci. Těžko říct, jestli je Švejk prosťáček nebo mazaný chytrák. Je plný optimismu, životní síly, humoru, ale také skepse a rezignace. Bojuje proti stupidní vojenské a státní mašinérii svým zvláštním způsobem, který je někdy obdivuhodný, jindy se při něm cítíme nepříjemně. Někdy se Švejk chová dobrosrdečně, naivně, jindy dost brutálně a zlomyslně. Ačkoliv je úředně potvrzeným blbem, jako hlupáci vypadají spíše ostatní kolem něho, ale… Román nemá jednotnou zápletku, děj se skládá z volně řazených epizod a vyprávěných historek, rámovaných obecnou, jen pozvolna se vyvíjející situací hlavního hrdiny, který je povolán na vojnu a do války, účastní se jí jako vojenský sluha, voják, zběh, zajatec. V postavě ústředního hrdiny, dobromyslného vojáka Švejka, typizoval Hašek lidový postoj k válce. Ale jedná Švejk opravdu tak, jak myslí? Kniha byla několikrát úspěšně zfilmována a přeložena do více než 50 (!) světových jazyků. Stala se inspiračním zdrojem dramatiků (z nejlepších B. Brecht), existuje Švejk jako muzikál i jako opera. Má také svou výtvarnou podobu (kongeniální Lada, Trnka). Názory literárních kritiků na kvalitu díla se liší, ale Švejkova obliba u (českých) čtenářů neklesá.

Výběr z díla

Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i domova (1913)
Můj obchod se psy (1915)
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1920)
Dobrý voják Švejk před válkou a jiné podivné historky (1922)
Za války i za Sovětů v Rusku (1925)
Trampoty pana Tenkráta (1925)
Šťastný domov a jiné humoresky (1925)
Podivuhodné dobrodružství kocoura Markuse a jiné humoresky (1927)
Smějeme se s Jaroslavem Haškem (1946)
Panoptikum měšťáků, byrokratů a jiných zkamenělin (1950)
Malá zoologická zahrada. Povídky o zvířátkách známých i nově objevených (1950)
Aféra s křečkem a jiné povídky (1954)
Dacani táhnou (1960)
Abeceda humoru (1960)
Utrpení pana Tenkráta (1961)
Jak se máme chovati doma, na ulici, v úřadech, v obchodech, v divadlech, na aeroplanu a na fotbalových zápasech (1961)
Fialový hrom (1913)
Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i domova (1961)
Dědictví po panu Šafránkovi (1961)
Má drahá přítelkyně Julča (1962)
Pepíček Nový a jiné povídky (1963)
Josef Švejk aneb Tak nám zabili Ferdinanda a jiné citáty z Osudů dobrého vojáka Švejka (1964)
Velitelem města Bugulmy. Z tajemství mého pobytu v Rusku (1966)
Moje zpověď (1968)
Dekameron humoru a satiry (1968)
Útrapy vychovatele (1969)
Májové výkřiky : Básně a prózy (1972)
Dobrý voják Švejk v zajetí (1972)
Zábavný a poučný koutek (1973)
Praha ve dne a v noci aneb Týden mezi Dacany (1973)
Školní výlet (1974)
Idylky z pekla (1974)
Větrný mlynář a jeho dcera. Kabaretní scény a hry bohémské družiny Jaroslava Haška (1976)
Procházka přes hranice. Idylky z cest a jiné humoresky (1976)
Reální podnik. Grotesky a mystifikace (1977)
Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona (1977)
Maloměstský pitaval (1978)
Lidský profil Jaroslava Haška. Korespondence a dokumenty (1979)
Druhý dekameron. Lidožroutská historie. Parodie, morytáty a banality (1979)
Svět zvířat (1982)
Oslí historie aneb Vojenské články do čítanek (1982)
Vesele o novinách a novinářích. Výbor humoresek a fejetonů (1983)
Neznámé osudy dobrého vojáka Švejka (1983)
Tajemství mého pobytu v Rusku (1985)
Povídky (1988)
Život mezi dacany aneb strana mírného pokroku jde do voleb (1996)
V polepšovně a jiné povídky (1997)
Podařený výlet a jiné povídky (1997)
Nemravné kalendáře i jiné povídky (1997)
Jen pro dospělé muže (1997)
Veselé povídky (1999)
Autoportréty. Výbor z povídek (1999)
Škola humoru (2000)
Velká kniha o hovně (2001)
Pod věchýtkem humoru (2002)
Opilecké historky aneb Jak se pívávalo (2003)
Jak bylo, jest a bude ? aneb Politické karikatury (2003)
Když bolševici zrušili Vánice. Neznámé, utajené a pravděpodobné texty (2005)
Nešťastný policejní ředitel a jiné neznámé, utajené a pravděpodobné texty (2006)
Švejk. Nejlepší výroky, hlášky, pasáže (2007)