Profesionální 12. kapitola
Celá naše historie má zajímavé – a dalo by se říci i poměrně překvapivé nebo možná spíše nečekané – rozuzlení. Sami jsme, jako autoři jednotlivých kapitol, usilovali o to, abychom se s hrdiny našich vyprávění mohli setkat. Je známo, že autorka první kapitoly, paní H. P., je jediná, která se s nimi osobně zná a sleduje jejich osudy již od dětství. V určité chvíli, kdy se, jak říkala matka Natálie a Oresta, vinou blbého manžela Ivana a nakonec i jeho milé, Renaty Majstrovičové, naše trojice ocitla provizorně v knihovně, nastal zmatek. Naši hrdinové byli zmítáni osudem sem a tam, stali se i objekty zkoumání knižní policie a byli dokonce vystaveni mnohým smrtelným nebezpečím, aspoň v osobě Natálie. Pak se jejich stopa ztratila a nám nezbývá, než se spokojit se závěry, k nimž knižní policie dospěla a které nám málem zůstaly utajeny, nebýt té náhody, že náš pan prezident nebo někdo z jeho spolupracovníků při tiskové konferenci, která měla zveřejnit rozhodnutí vlády, týkající se náhlého a radostného pokroku ve financování kulturních aktivit v naší zemi, nechal ležet na stole supertajnou zprávu, určenou pouze zasvěceným osobám nejvyšších vládních kruhů, čili prezidentovi, některým ministrům a ovšemže šéfům tajných služeb. Každopádně i to záleželo na zvážení pana prezidenta, a proto se domníváme, že iniciativa, která umožnila do zprávy nahlédnout, vzešla z jeho nejbližšího okolí.
Jak všichni víme, částka určená k financování kultury se z nějakého zlomku procenta náhle zvýšila na tři a půl procenta HDP (hrubého domácího produktu). Tak podstatné zvýšení má kořeny jistě v příhodách, které byly zmíněny již dříve a kvůli kterým pan prezident rozhodl o zřízení tajné jednotky knižní policie s pravomocemi přesahujícími běžné zvyklosti nejen u nás, ale v celé Evropě, ba i ve světě! Proč k takovým překvapivým rozhodnutím došlo, to se můžeme jen domýšlet. Zpráva, označená několika razítky v různých světových jazycích, a to anglicky, německy, francouzsky a ovšem také čínsky a rusky, je nám sice vodítkem nekompletním a ne vševysvětlujícím, ale aspoň nějakým. Ostatní si můžeme jen domýšlet a to bylo možná také záměrem, který vedl někoho k tomu, aby „omylem“ volně položená kopie zprávy zůstala celých čtyřicet pět minut na stole pro média v blízkosti tiskových komuniké vládních institucí. My zde můžeme tedy zveřejnit to, co je ze zprávy k dispozici, čili všechno kromě začerněných míst, případně jmen. Smysl začerňování však postrádá veškerou logiku a neposkytuje žádná další vodítka k vysvětlení našeho případu. Někteří komentátoři soudí, že celá kauza vznikla proto, aby zakryla jiné, daleko obludnější a významnější pozadí něčeho, co má své kořeny v záležitostech výsostně politických a souvisí s bojem politických stran o moc ve státě a přízní jejich voličů. My bychom se ale raději zdrželi veškerých spekulací, a proto uveřejňujeme nalezenou zprávu bez jakýchkoli komentářů. Zde je přepis zprávy. Pokud se v ní vyskytují drobné chybičky, potvrzuje to domněnku, že autorem je osoba blízká spíše státnímu aparátu než literatuře.
Kancelář prezidenta republiky
pro p. prezidenta osobně!!!
TAJNÉ a DÚVĚRNÉ
Vážený pane prezidente,
dovoluji si Vám podat zprávu o důvěrném šetření Vámi zřízeného tajného útvaru knižní policie. Naši nejlepší mužové a ženy se, jak víte, pustili po stopách osob, resp. hrdinů, ať již kladných či záporných, kteří měnili svou identitu, přecházeli libovolně z příběhů do příběhů, mizeli nebo se objevovali tak náhle, že nebylo lze v tomto vystopovat žádný smysl ani logiku, ba dokonce ani záměr! Dovolte jen namátkou několik příkladů níže uvedených:
v knize autora Aloise Jiráska se místo knížete Václava, patrona naší země, objevila postava Myšpulína ze série zvané Čtyřlístek, což lze považovat za neúctu k našim dějinám a jejich hrdinům. Naopak se v humoristickém románu o Švejkovi místo tohoto buclatého a žoviálního hrdiny objevuje jeden z Vašich předchůdců, p. prezident Zápotocký. I když je rozhodně postavou rozporuplnou, přece jen zastával nejvyšší státní funkci a jeho zlehčování nepřispívá ani k vážnosti prezidentského úřadu. A z celé nekonečné řady ještě případ poslední, taktéž namátkově vybraný. Hrdina slavného románu F. M. Dostojevského Idiot, kníže Myškin, byl nahrazen naší literární postavou, Svéhlavičkou (ženuškou), která se uprostřed příběhu zcela bez varování mění v Káju Maříka a způsobuje v celé historii naprostý zmatek. Takto bychom mohli pokračovat v nekonečné řadě podvrhů a záměn, ať už náhodných a zcela nevysvětlitelných, nebo záměrných, nicméně rovněž nevysvětlitelných.
V jistém momentu našeho šetření se, patrně nezáměrně, vyskytla jakási rodina Schwarzových (Psáno německy! Proč asi? – pozn. vyšetřujícího důstojníka) ve třech osobách (Trojjediná? Snad zaměřeno proti církevním kruhům? – pozn. vyšetř. důst.). Tyto tři osoby, matka, dcera Natálie a syn Orestes, nazývaný také jako Orest, se po určitou dobu pohybovaly v naší blízkosti, pomáhaly nám zkoumat pozadí celého případu, přičemž největší aktivitu vyvíjela zmíněná Natálie S., se kterou dokonce jeden z důstojníků (S. M.) navázal bližší, citově motivovaný vztah se zamýšleným vážným vyústěním v podobě občanského svazku. V jisté chvíli se však Natálie ztratila, nikoli beze stopy, byla totiž spatřena s neznámým individuem blízko jistého hřbitova, snad prý s kyticí v pravé paži, a nám se podařilo zabránit nejhoršímu. Nezletilý Orest navázal také podezřelé kontakty se skupinou výrostků, kteří se kryjí přezdívkami jako Dlouhé Bidlo, Bohouš, Štětináč atd. Tato individua působí dojmem ultralevicové, snad i organizované skupiny s utajenými záměry (Snad anarchisté? Squatteři? – pozn. vyšetř. důst.), v současné době pod kontrolou.
Jejich matka paní S. se zdržuje v knihovně (sic!) v ulici Řeznická, kde byla také tato podezřelá trojice objevena v důsledku systematické pátrací práce naší jednotky. Nelze ji však vyslechnout v důsledku psychické indispozice a byla pod přísným policejním dohledem a pod medicínským dozorem umístěna v šité (zatím nikoli zavěšené) vazbě V8, tuhé. Perspektiva jejího uzdravení se jeví velice příznivě.
Pro výše zmíněné osoby – Natálie S. a tzv. Orest S. – dosud nezletilé, je až do vyjasnění celého případu připravena prozatím vazba měkká, lepená V2 (zatím se připravuje též využití náhradní identity, k čemuž nyní směřuje celé naše úsilí dnem i nocí – pozn. vyšetř. důst.), aby pak mohly být předány k dalšímu šetření příslušným kompetentním orgánům a aby mohly být vyslechnuty v příslušné kauze jako svědci.
Byla také sestavena pracovní skupina, sestávající ze specializovaného policejního analytika, psychologa se zaměřením na kriminální mládež, sociologa, skupiny odstřelovačů a streetworkera se školením na protidrogovou terapii.
Také proběhla řada konzultací s odborníky Akademie věd České republiky, vedení našeho útvaru navštívilo některá velitelství v jiných zemích, aby tento problém konzultovalo a pátralo po analogických případech, pokud se vyskytují. Bylo zjištěno, že jen sporadicky a nikdy nejsou totožné, vždy se liší a mnohdy nejsou nalezeny žádné společné prvky a vlastně ani žádné kriminální aspekty.
Nicméně byla zjištěna zvláštní tendence k obecné nespokojenosti, která vede občany k tomu, že se snaží unikat z každodenního reálného života a uchylují se do světa stínů, do světa iluzí, fantazie, do virtuálního světa literatury, kde se cítí – patrně – podstatně lépe.Byly dokonce zjištěny případy, kdy se mizející lidé ocitli jako nové postavy např. na obrazech, kam bez vědeckého vysvětlení neočekávaně přibyli – a to na obrazech vzniklých jak v dobách dávno minulých, tak v současných dílech. Zároveň je tato tendence patrná i u filmů, divadelních her a jiných uměleckých děl, kde se taková příležitost vyskytuje. Na základě těchto pohybů začaly migrovat i postavy literární, a to jak mezi jednotlivými knihami, tak i do reálného života. Bylo zjištěno, že jejich nespokojenost plyne z nízkých nákladů, často měly pocit, že chybí ilustrace, které by prezentovaly jejich podobu, a navíc mnohdy velice zajímavé postavy, byť někdy i v nepříliš dobře napsaných knihách, byly přesvědčeny, že se prostě nemohou dostat ke svému čtenáři, přičemž přítomnost bytostí našeho světa jim byla na obtíž. A k tomu nekvalifikované a amatérské překlady – u literatury zahraniční – měnily charakter i podobu postav a ty se cítily poškozeny. Nastal tedy neudržitelný stav, kdy tzv. nespokojenost, nedostatečné emocionální i duchovní vyžití, potřeba jakéhosi přesahu – ať už občanů nebo postav – zapříčiňovaly hledání jiné, zástupné reality, kde tyto věci nechybí.
Aby se dosáhlo nápravy stavu, navrhuje pracovní skupina zatím dvě možné varianty řešení.
1. Možnost vytvoření likvidační skupiny, která zaměří svou činnost na individua, jež tuto náhradní existenci hledají a praktikují. Je ovšem nutno poukázat na komplikace s tím vším spojené, že totiž toto je možné u lidí z masa a kostí. U postav literárních není tento problém vyřešen a nalezení jeho řešení zatím ani není v dohledu.
2. Zásadně podpořit podmínky pro tzv. kulturní vyžití, a to tak, aby nabídka tzv. kvalitní produkce poskytovala lidem také kvalitnější zážitky a bohatší poznání. Bylo například zjištěno, že katarze při konzumaci uměleckého díla způsobuje i vyšší uspokojení v životě samém. Postavy literární naproti tomu nalézají uspokojení tehdy, je-li jim poskytnuta větší plasticita, možnost představit se co nejširšímu publiku v co největší barvitosti, šíři a záběru i nákladu.
Druhá varianta se zatím jeví schůdnější, perspektivnější a ve svých dlouhodobých důsledcích i levnější.
Vážený pane prezidente, dovolte mi upozornit na nebezpečí a rizika, jimiž byli nuceni příslušníci naší jednotky projít, ať už to byli občané vůči nám se nepřátelsky vyhraňující, nebo literární postavy různého druhu, až k těm nadpřirozeným a mimořádně agresivním. Proto si dovoluji připojit přílohu, označenou jako „příloha 1 A“, kde zvláště aktivní knižní po- licisty navrhuji k ocenění, ovšem dle Vašeho vlastního uvážení.
Na základě předběžných konzultací se jeví jako velice reálná varianta i návrat části rodiny Schwarzovy zpět do běžného života, byť v ne zcela úplné formě (tzn. bez pana Ivana S. –pozn. vyšetř. důst.)
Dovolujeme si Vás při předpokládaném pozitivním vyústění pozvat na obřad občanského sňatku Natálie S. a našeho výše zmíněného příslušníka, kde by byla příležitost se se potkat se všemi aktéry a pohovořit s nimi v neformálním kroužku. Všichni by uvítali a byli by velice poctěni, kdybyste se stal i jejich svědkem.
Děkujeme za důvěru a podáváme tuto zprávu s pozdravem
Sloužíme vlasti!
Knižní policie, velitelství.
… podpis nečitelný…
kulaté razítko zelené barvy
Na základě této zprávy a po zhodnocení v Radě obrany duševně zdravého státu byl tedy patrně učiněn příslušný rozpočtový krok, což je ono zvýšení prostředků na fixní podíl tři a půl procenta HDP.
Jsou to ovšem jen naše dohady nezasvěcenců, které tu tlumočil náš komentátor pro oblast knižní kultury Arnošt Goldflam.