Hudebně vzdělávací cyklus pro děti podle knížky Jiřiny Markové a Anny Novotné. Režie J. Dlouhý
Nejen pro malé diváky, ale přímo pro dětské interprety zkomponoval český skladatel Jaroslav Křička operu Ogaři. Jednoduché, hravé melodie inspirované lidovými písněmi a tanečními žánry zaručují hudbu, která se dětem líbí, jak předvede třeba hra na loupežníky na pastvě u lesa v rytmu valčíku nebo čardáše.
Na návštěvu přijde inspicient Ondřej Slavík, host s profesí trochu tajuplnou, která se při každém představení skrývá v zákulisí. Pro divadlo je ale velmi důležitá a nepostradatelná, protože každé představení řídí - od zvednutí opony až po svolávání sólistů nebo členů sboru na jeviště.

(27. 8. 1882 Kelč – 23. 1. 1969 Praha)
Český hudební skladatel, také dirigent, organizátor, pedagog a publicista, bratr literáta Petra Křičky. Narodil se na Moravě v malém městečku na Valašsku, kde se dodnes udržuje mnoho lidových zvyků a tradic. Jaroslav Křička vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě. Pak byl přijat na pražskou konzervatoř jako žák profesora Steckera. Studia hudby dokončil v Berlíně. Tři roky žil v Rusku (1906–1909) v Jekatěrinoslavi. Učil na hudební škole a všemožně propagoval českou hudbu. Například založil symfonický orchestr, který i dirigoval. Do místních novin psal nejnovější zprávy o hudebních událostech z českého hudebního prostředí. Po svém návratu do Prahy se stal sbormistrem Hlaholu (1911–1920). Uběhlo devět let a byl jmenován profesorem skladby na pražské konzervatoři. V době nacistické okupace byl jejím rektorem. Když skončila druhá světová válka, věnoval se už jen komponování hudby.
Dětská zpěvohra o dvou dějstvích. Libreto napsal Ozef Kalda. Premiéru měla 7. září 1919 v Novém Městě na Moravě.
Tak říkáme jednoduché písni, která se předávala ústně v širokých vrstvách určitého národa. Během tohoto předávání – tradování se některé písně, které byly příbuzné obsahem a nápěvem, smísily, některé byly změněny.
Ta má blízko k lidové písni, protože vznikla jejím napodobením a rozšířila se.

To je člověk, bez kterého nezačne ani neskončí žádné operní představení. Spojuje technickou a uměleckou složku představení. K jeho práci patří kontrola postavené dekorace, rekvizit, zvuku a světel. Inspicient má své místo hned u jeviště a rozhlasem, který je slyšet jen v zákulisí, svolává zpěváky a zpěvačky na jeviště.
Ondřej Slavík, inspicient v Národním divadle Praha
michal 29. 11. 2010 22:21
to ano…
Jitka 18. 11. 2010 17:20
Výborný pořad. Jenomže si myslím, že málo našich dětí, dokáže vnímat a brát hudb…
Majka 18. 11. 2010 15:41
Je to bezva pořad!!!!! Musíš se naučit vnimat hudbu,…
Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:
Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.
Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu
Ilustrace © Jiří Votruba