Experiment

V jiném světě

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 12  
Sdílet
| Poslat odkaz

Dělení psychických poruch

Základní rozdělení psychických poruch:
  1. Psychopatie
  2. Neurózy
  3. Psychózy
  4. Závislosti

Psychopatie

Jedná se o poruchu osobnosti. Nejedná se přímo o psychické onemocnění, ale o trvalou povahovou odchylku. Psychopat je člověk, který není nemocen, ale není zdráv. Osobnost psychopata postrádá vyváženost a harmonii. Psychopaté jsou pro své okolí nepříjemní a těžko se s nimi vychází. Mnozí jsou schopni přátelsky a srdečně hovořit a za dvacet minut po rozhovoru je vše jinak.

Typy psychopatie:
1. Paranoidní porucha
  • Trvalá zášť vůči většině lidí, podezíravost, sklon vykládat si neutrální nebo i přátelské chování druhých jako nepřátelské. Bojovně hájí svoje práva, kverulují (píšou neustále stížnosti), žárlí a neustále podezírají partnera či partnerku. Neplatí pro ně žádné logické vysvětlování ze strany jiných. Jsou přesvědčeni o své pravdě a každý, kdo se jim snaží jejich přesvědčení vyvrátit, se stává jejich nepřítelem. Děti těchto psychopatů jsou často podrobovány „křížovým výslechům“, s kým se stýkají, kdo a jak hovořil o jejich rodině, dostávají příkazy nezdravit některé sousedy, protože prý jejich rodině ubližují. Dítě si musí dávat pozor na každé slovo.
2. Schizoidní porucha
  • Projevuje se emočním chladem, omezenou schopností vyjadřovat svoje city, lhostejností vůči druhým, samotářstvím, málomluvností, zaměstnáváním se vlastními fantaziemi. Psychopat tohoto typu nedovede pochválit své dítě, pohladit ho, odmítá se s ním bavit, hrát si
3. Dissociální porucha
  • Nelítostný nezájem o city druhých, neschopnost udržet trvalé vztahy, bezohlednost vůči společenským normám. Tito psychopaté reagují agresivně a násilně na velmi slabé podněty. Jsou velmi vzrušiví, nemají strach před trestem, nedokážou se z trestu poučit. Většinou do této kategorie patří lidé s opakovanými trestnými činy, nájemní vrahové apod.
4. Emočně nestabilní osobnost
  • Je podobná dissociální poruše. Tito lidé jednají impulzivně, bez uvážení následků, bez schopnosti plánovat život dopředu. Chybí sebekontrola a ohled na druhé lidi. Projevují se u nich výbuchy silné zlosti.
5. Histriónská porucha
  • Sebedramatizece, teatrálnost, vyhledávání vzrušení, egocentrismus. Člověk s touto poruchou manipuluje s ostatními, aby dosáhl svých cílů, chová se dětsky, infantilně. Je nadměrně soustředěn na svou fyzickou přitažlivost, přehnaně, nápadně se obléká.
6. Anankastická porucha
  • S lidmi této poruchy je obtížné vyjít a žít s ním. Vyznačují se stálými obavami, neúměrnou opatrností, perfekcionismem, nadměrnou svědomitostí, puntičkářstvím, nedůtklivostí a tvrdohlavostí. Vyžadují, aby se všichni podřizovali jeho způsobu práce a života.
7. Anxiózní (vyhýbavá) porucha
  • Je charakterizována neustálým přesvědčením o vlastní nešikovnosti, nadměrným strachem z kritiky nebo odmítnutí, nechutí stýkat se s druhými lidmi, vyhýbání se práci, kde musí docházet k mezilidskému styku.

8. Poruchy sexuální preference

  • exhibicionismus – exhibionisté neprovádějí „svoje odhalování v parku” neustále, ale v době zvýšeného emočního napětí nebo emočních krizí. Mnozí žijí ve spořádaném manželství a mají heterosexuální vztah. Porucha se projevuje prakticky jen u mužů.
  • pedofilie – sexuální preference dětí před dospělými. Vyskytuje se téměř výhradně u mužů.

Neurózy

Neurózou trpí člověk, který neměl možnost vyřešit konflikty. Samotná krizová situace ještě neurózu nevyvolává, ale pokud nedojde k uspokojivému vyřešení krize, může být neuróza nastartována.

Typy neuróz:
1. Úzkost
  • Úzkost je reakce na faktickou nebo představovanou situaci nebo událost. Úzkost prožívá každý člověk, ale pokud se liší od normálu svou intenzitou a masivností, jedná se o psychickou poruchu. Lidé chorobně úzkostliví se vyhýbají každodenním situacím, prožívají je s pocitem hrůzy a snaží se jim často nějakým komplikovaným způsobem vyhnout. Úzkost se nezmenší ani tehdy, když se jim někdo snaží vysvětlit, že jim nic nehrozí. Úzkostliví lidé jsou jakoby ochrnutí, ztuhlí, neschopní vyjít ze svého domova, jít do obchodu, mezi lidi, vstupovat na veřejná místa, cestovat v metro apod.
2. Fobie
  • Fobie jsou vtíravé obavy, které postižený pociťuje vůči některým objektům, lidem nebo situacím. Strach je neadekvátně velký a iracionální vzhledem k reálnému nebezpečí. Většina lidi v podobné situaci nemá žáden strach, nebo jen malé obavy. Nemocný ví, že strach je iracionální, ale není schopen ho potlačit. Fobie kromě strachu vedou k určitému chování – vyhýbání se těmto situacím a zajišťování se. Nejčastějšími fobiemi jsou:
  1. agorafobie: strach z prostranství, vycházení na ulici
  2. akrofobie: strach z výšek
  3. klaustrofobie: strach z uzavřených prostor
  4. mysofobie: strach z doteků
  5. sociální fobie: strach ze sociálních situací
  6. kerautofobie: strach z blesku
  7. aichmofobie: strach z ostrých předmětů
  8. nyktofobie: strach ze tmy
  9. nozofobie: strach z nemoci
  10. kancerofobie: strach z rakoviny
  11. infarktofobie: strach z infarktu

Lze rozlišit 4 základní typy fobií:

  1. ze zvířat
  2. ze situací, do nichž se nechtěně můžeme dostat
  3. sociální fobie – jsou spojeny s kontaktem s lidmi.
  4. Z určitých míst nebo cestování.
3. Obsese
  • Jedná se o nutkavé, obsedantní myšlenky, které v člověku působí proti jeho vůli a nutí ho k určitému jednání. Člověk se jich nemůže zbavit. Jestliže se vrátím, abych zkontroloval, zda jsem zhasnul nebo přejíždím prstem po vlnitém plechu ohrady nebo nevstupuji na spoje mezi dlaždicemi, nejedná se ještě o obsedantní chování. Jestliže se však vracím pořád dokola přesvědčit se, jestli jsem zamknul dveře, lomcuji klikou, abych se o tom ujistil, už se může jednat o psychickou poruchu tohoto typu. Člověk s obsedantními myšlenkami musí rovněž vykonávat složité rituály, které když nevykoná, tak má pocit, že je s ním konec.
4. Hysterie
  • Název choroby pochází od slova hysteros (děloha). Jde o jakési myšlení přes sexualitu. V okamžicích hysterického záchvatu člověk ztrácí kontrolu sám nad sebou, což je důsledkem složitých emočních stavů. Hysterici prožívají svět dramaticky, zapomínají minulé události a hlavně se u nich objevuje tzv. „bájivé lhaní“ (vymýšlejí si). Chtějí být stále středem pozornosti a přizpůsobují realitu svým emočním potřebám.
5. Neurastenie
  • Projevuje se neustálou unaveností (= syndrom únavy), bolestí hlavy, podrážděností. Neurastenika všechno vyrušuje, nesnáší určité zvuky, hluk, prudké světlo, citlivě a nepříjemně vnímá změny teploty, odmítá řešit běžné problémy s tím, že ho to vyčerpává.

Psychózy

Jedná se o nejvážnější duševní onemocnění.

Typy psychóz:
1. Schizofrenie
  • Projevuje se bludy a halucinacemi – chorobná přesvědčení o existenci určitých věcí, které ve skutečnosti neexistují. Schizofrenik projevuje velkou šíři nejrůznějších citových stavů – od apatie (naprostý nezájem o všechno) až po stavy silné vzrušenosti a neúčelné aktivity.
  • Paranoidní schizofrenie – člověk trpí neustálým pocitem, že je pronásledován, slyší hlasy, které mu vyhrožují a dávají příkazy
  • Simplexní schizofrenie – člověk přestává mít zájem o svůj budoucí život a postupně o cokoli jiného. Simplexní schizofrenici se toulají, je jim jedno, jak žijí, neumí dlouhodobě plánovat, bývají sexuálně promiskuitní. Obracejí se do sebe, pokud jsou rodiči, odmítají odpovědnost za děti.
2. Maniodepresivita

Jedná se extrémní výkyvy nálad, afektů. U člověka se střídají období manie a deprese.

  • Manie – nepřirozené veselí, absolutní bezstarostnost, pocit schopnosti měnit svůj život, podnikat, přemrštěná radost ze všeho, nekritičnost k tomu, co zamýšlím,co dělám a jak se chovám, emotivní jednání, obrovská výřečnost, sebepřeceňování, sebepovznesení, pocit nadřazenosti, zdraví a síly.
  • Deprese – prožívání stavů beznaděje, bědování nad těžkostmi života, sklon k sebevraždě
3. Laktační psychóza
  • Speciální onemocnění žen – matek po porodu. Matka nemá zájem o narozené dítě, nezáleží jí na jeho osudu, odmítá ho. Někdy usiluje i o jeho poškození a dokonce zabití. Toto onemocnění po několika dnech nebo týdnech (do šestinedělí) ustupuje.

Závislosti

  • Závislost je stav, při kterém absence (nepřítomnost) látky nebo jiného podnětu vyvolává v organismu fyzické nebo duševní obtíže.
  • Vzniká po opakovaném nebo chronickém užívání určité látky (droga, alkohol, nikotin, lék), ale i při určité činnosti (hra na hracích automatech).
  • Vede k narušení osobnosti, ke snížení výkonnosti i inteligence.
Rozlišuje se závislost:
  1. psychická – projevy: poruchy spánku, úzkost, deprese, agresivita, autoagresivita, skony k sebevraždě¨
  2. fyzická – projevy: třes, křeče, pocení, zažívací obtíže, závratě. Jedná se o tzv. abstinenční symptom (příznak) = projev stavu, kdy si organismus žádá novou dávku látky, na níž je závislý
Stopáž: 26 minut – Rok výroby: 2008 – ST
Žánr: Vzdělávání
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu