Nechtěl jsem, aby mne chytili živého – Karel Kukal. Masakr na útěku z lágru

Karel Kukal (1927), český skaut a politický vězeň, se narodil se v Praze v rodině obchodníka, studoval na gymnáziu. Po roce 1945 byl členem mládežnické organizace Národně socialistické strany. Po únoru 1948 se aktivně účastnil třetího odboje. Spolupodílel se na vydávání časopisu, rozšiřoval letáky a bílé lístky před volbami v roce 1948. Byl zatčen a odsouzen v přidruženém procesu k procesu s Milanem Chocem na sedm let za spolčování proti republice a dále pro velezradu a špionáž za útěk, celkově byl vězněn od 11.6. 1948 do 10.5. 1962. Kukal se 15. 10. 1951 zúčastnil hromadného útěku jedenácti věznů z jáchymovských uranových dolů nedaleko Horního Slavkova. Šlo o skupinu lidí, kteří měli zkušenosti například s přechodem hranic coby agenti-chodci, ale útěk byl přesto neúspěšný. Druhý den byl Kukal a další vězeň chyceni u vsi Stanovice. Kukal byl odsouzen na dalších 25 let. Z jedenácti mužů na útěku přežil jen on a Zdeněk Štich, ostatní byli buď zastřeleni, či odsouzeni k trestu smrti. V roce 1968 Karel Kukal emigroval do Švýcarska, kde patřil k zakládajícím členům exilového skautingu. O útěcích z jáchymovských lágrů napsal knihu Deset křížů. V současnosti žije ve švýcarském Bernu. 28. října 2002 dostal od prezidenta České republiky Václava Havla Medaili Za hrdinství.

Připravili: scénář Adam Drda, režie Vítězslav Romanov, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 ST
ŽánrMagazín