O státní souhlas jsem nikdy nestál. Kněz František Lízna má duši bojovníka

Cyklus publicistických dokumentárních filmů o hrdinech, na které se velmi rychle zapomnělo nebo zůstali zcela neznámými.

Katolický kněz, jezuita František Lízna (1941) brzy prodělal dvě zásadní zkušenosti s totalitním režimem. Po převratu v roce 1948 byl z politických důvodů uvězněn jeho otec a rodina se musela vystěhovat z domova. Jako mladík navštívil dívku, jejíž otec, sedlák, byl právě zatýkán, jelikož nechtěl vstoupit do družstva. Lízna tehdy na protest strhl rudou vlajku, která visela na národním výboru – a dostal za to několikaměsíční trest. Vojnu absolvoval u trestného útvaru a brzy po ní šel do vězení znovu – za pokus o nedovolený přechod hranic. Lízna se v době politické oblevy dostal na teologickou fakultu (1968), byl vysvěcen, ale neobdržel tzv. státní souhlas s kněžskou činností. Patřil mezi první signatáře Charty 77, pracoval v různých dělnických povoláních a staral se o nemocné. Za vydávání samizdatových publikací putoval potřetí do vězení (1981). Po 17. listopadu 1989 se stal rektorem kostela U Jezuitů v Brně, kde působil až do roku 1995 – staral se znovu o nemocné, o vězně, o bezdomovce a o Romy. Pak se stal knězem ve věznici na Mírově. Později se usadil se na faře ve Vyšehorkách, kde působí dodnes. V roce 2001 propůjčil prezident Václav Havel Františku Líznovi Řád TGM za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Roku 2003 mu byla udělana cena Františka Kriegla (získal ji spolu s dalším vězeňským kaplanem Tomášem Vlasákem).

Připravili: režie Vítězslav Romanov, scénář Adam Drda, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 ST
ŽánrMagazín