Příběhy domů

Kolektivní soukromí ve Zlíně

Historie "kolektivního domu" jako osobních i společných dějin posledního půlstoletí (2008). Režie R. Sedláček

V roce 1951 byl ve Zlíně otevřen jeden ze dvou "kolektivních domů" v Československu, ten druhý byl postaven v Litvínově. Unikátní sen levicových architektů o společném životě dělníků a inteligence v jednom domě, jehož obyvatelé se společně stravují, společně sportují, společně tráví chvíle odpočinku. Z Gottwaldova se stal po roce 1989 zase Zlín a do města se vrátila velká baťovská minulost a doba, kdy zde lidé žili spolu, i když nikoliv pod jednou střechou. Jaký vlastně byl a je život "koldomu"? Jeho architekt Jiří Voženílek by jej zvenčí dozajista poznal. V přízemí je dokonce stále školka, zato klubovnu a restauraci nahradilo umělecké studio a tělocvičnu apartmánové byty s výhledem na panorama Zlína. Život zde tedy zůstal, i když principy vzniku zmizely v prachu. Anebo nezmizely?

Přehrát video